Leden 2019

Daruji fenu kanaánského psa

25. ledna 2019 v 21:57 | kajan |  Kanaánský deníček aneb Velké dobrodružství
Do naší CHS se vrátila krémově bílá a velmi milá fenka kanaánského psa Bahat, o kterou se předchozí majitelka nedobře starala. Hledá lidi, kteří by ji měli rádi.




Měla by být sama nebo se psy (samci). S fenkami vychází hůř - s některými to jde, ale na jiné se hodně povyšuje. Největší rozepře má se svou sestrou Brurou, se kterou jsou stejně staré a se kterou se více než 2 roky neviděly. Proto si Bahat nechceme nechat na trvalo. Musíme je venčit zvlášť, a to není příjemné.
Bahat je řádně očkovaná. Má čip a Europas. Je odčervená. Je drobnější kostry s hezkou stavbou těla a (teď už) dobře nasvalená. Je plnochrupá. Má dobrý pigment kolem očí a na pyscích. Nádherné tmavé oko. Má sněžný nos. Mohla by být i zařazena do chovu.

Umí dobře chodit na vodítku. Venku nezlobí ani není reaktivní na psy. S člověkem, ve kterého má důvěru, opravdu hodně dobře spolupracuje.

Zdarma ji přenechám do super podmínek, na mazlíka a společníka s podmínkou kastrace.

V případě úvah o jejím zařazení do chovu ji přenechám za náklady, které jsme s ní měli, tj. cesta do Ostravy a zpět a krmení za dobu, co je u nás, čili levně.



Bahat byla moc hezké štěňátko.

Edík si pamatuje

22. ledna 2019 v 19:52 | kajan
V poslední době jsem začala trénovat koťata. Nechala jsem si letos tři. Dvě kvůli barvě - vždy jsem si přála mít hnědé kočky, a tak, když se mi povedlo je vyšlechtit, nechala jsem si obě hnědá koťata krátkosrstého čokoládového Emila i polodlouhosrstou hnědou s bílými znaky kočičku Emilku. No a pak jsem si nechala Floweeho. Flowee je modrý polodlouhosrstý kocour. Jeho maminkou je Diva (naše hodně divná kočka). Flowee je neuvěřitelně zpřízněná duše. Úplný opak divoké a nekontakní maminky. Kde se vzal? Máme se tam moc rádi. Představte si kocourka, který se moc rád mazlí. nebojí se vás. Přijde vždy na první zavolání. V noci mne nebudí - jakmile se zhasne, přestane si hrát, abych mohla spát. Hřeje mi studené nohy. A k tomu je čistotný a neničí nábytek atd. Nicméně tři koťata se při krmení chovají poněkud nezbedně. Strakají se a packami často škrábnou z dychtivosti. No tak jsem si vzpomněla na kočičí školu, kterou dostala Šedivka a Ed. A začala jsem je krmit jen v klidu a s pacičkami na podložce. Stačilo jednou a Emilka už přesně věděla, kdy dostane a kdy ne. Krátce po té to došlo i Floweemu. Emilek je příliš hrr, ten ještě trochu času potřebuje. K mému velkému překvapení si Ed pamatuje všechno, co se před lety naučil A má několikaminutové odložení na bedýnce.

Dinulka a děti

21. ledna 2019 v 11:59 | kajan
Včera jsem strávila odpoledne v Klánovicích s neteřemi a synovcem. Dinulka si s nimi tak dobře rozumněla. Krásně si pohráli, proběhli se. bylo to veselé odpoledne.

Děti se střídaly v házení aportku... Také se jí schovávaly alá záchranáři. Metodicky zcela špatně. Ale s tak velkou mírou radosti. Tolik mi to připomínalo dobu, kdy moje vlastní děti byly takhle malé a Aywy si s nimi velmi podobně na každé procházce hrála.

Zajímavé je, že Dinulka neměla dosud moc příležitostí "řádit s dětmi". Naše děti jsou už velké a vnouček moc malý. Ale hned na poprvé to začala dělat stejně jako její babička.

Neměla z nich strach, nechala se i vodit na vodítku. Moje obavy z toho, aby na ně třeba neskákala (a aby nehrozilo, že by je porazila) se také ukázaly zbytečné. Jakoby hned věděla, že "malí lidé" jsou menší a lehčí a prsotě na ně skákat není vhodné.

Orfi má dětitaké ráda. Ale její ochota si s nimi hrát a nechat se od nich manipulovat má své meze, které s důstojností a vlídností sobě vlastní něžně nastavila. Například rozhodně nechtěla, aby ji neteř vodila na vodítku. A naznačila to s veškerými ohledy, ale zcela jasně.

Čimickým hájem

15. ledna 2019 v 14:20 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Dnes jsme se byly s Dinulkou, jen my dvě, projít v Čimickém háji. Před 10 lety jsem do něj chodila s Aywynkou několikrát denně. Je to tak zvláštní chodit po stejných, známých místech po takové době. V jinou dobu. A vlastně i s jiným psem. Dinulka se ovšem chovala celkem podobně. Je vzorná a spolehlivá při setkání s lidmi, ať už chodícími, běžícími, tlačícími kočárek, dětmi aj. Trochu nedůvěřivě se koukala na pána s maskou přes obličej, který šel přímo proti nám, ale nezačala na něj štěkat, i když myslím, že k tomu neměla daleko.

Psy, kteří šli paralelně s námi, ignorovala. Ale potkali jsme také dva psy, kteří šli proti nám čelně po stezce, a to byla trochu nervozní. Velkému psovi se naježená vyhnula a mslím, že kdyby on k ní šel, že by vrčela. K malému si šla zvědavě (naježená s ocasem nahoru) čuchnout (proti mému zákazu), ale pak se hned otočila a přišla.

Ještě máme na čem pracovat. Je znát, že v pražském parku byla jen několikrát. Ale s ohledem na to, kde vyrostla a normálně se venčí, tak se chovala vlastně suprově.

Místní SDH byla skutečně úžasná

6. ledna 2019 v 22:24 | kajan
V noci z pátku na 4.-5. ledna 2019 sobotu jsme se účastnili pátrání po pohřešované osobě ve Schořově. Místní SDH byla úplně nejlepší ze všech SDH, které jsem na pátrání potkala. Doprovody, které přidělily kynologickým týmům, byly funkční. Znalí místa, schopní se rychle terénem pohybovat, správně obutí a oblečení a vybavení super baterkami. Čili nebyli na pátrání přítěží, ale opravdovou pomocí.

Na základně v salonku místní hospůdky jsme všichni mezi prací v prvním a ve druhém terénu dostali báječnou teplou polévku. Skutečně jsem z nich byla nadšená. Smekám. Navíc mnozí z nich byli na nohou (na pátrání už více než 24 h - první den pátrali bez kynologů v rojnicích, protože o kynologických dobrovolných týmech nevěděli).