U oveček listopad 2018

29. listopadu 2018 v 18:16 | kajan |  Z tréninku u stáda
Dnes jsme strávili hodinku u oveček. S Dinulkou jsme pracovaly na poslušnosti. Je tak ovládána instinkty, že dá velkou práci, aby se zastavila nebo přišla nebo cokoli u čeho musí přestat pást nebo dokonce jít proti instinktům. Na začátku jsem se na ní i trochu zlobila. Ale pak jsem si uvědomila, že prostě potřebuje více zkušeností. Dala jsem si záležet, abych jí hlasem dávala lépe najevo, co se mi líbí (slovní chvála) a co ne (klidný zákaz až křik). Udržet ji u sebe, když ovce rychle utíkají od nás, se bez křiku a opakování povelů zatím neobejde. Nejsme ještě tým.

Ovšem práci pod instinktem - vodění ovcí i manipulaci s nimi sama od sebe hezky zvládá. Není pro ní problém vodit ovce za mnou, žádná jí neuteče. Už se u toho dost zklidnila, držela se dál, takže ovce tolik neběhaly a myslím, že to vypadalo lépe. Také opakovaně přivedla ovce (všechny v hezkém stádečku) z druhého konce pastviny pěkným outrunem. (Zdá se mi, že chodí raději zleva, tak se na to musím soustředit a poslat ji příště i zprava.) A není pro ní problém pomoci při zahánění ovcí do košáru či vyhánění z košáru. Pomohla mi oddělit a zavřít do košáru berana, který trochu pokašlával a nechtěla jsem ho proto vodit. Při práci Dinulka zalehává na povel už celkem dobře, ale ne vždy to je na první povel. Má vlastní hlavu, snaží se o balanc a je iniciativní a samostatná, ale někdy nepochopí, co plánuji dělat, a tak se její iniciativa nehodí. Jindy samozřejmě vidí to co já ne a předejde útěku ovcí. Ráda bych zapracovala na tom, aby zalehávala bez diskuse na první a tichý nebo hvízdaný povel. (Hvízdla jsem jen jednou a zdálo se mi, že po hvízdnutí byla její reakce o dost rychlejší. Bude asi dobré pracovat s píšťalkou.). Při snaze ji udržet u mne a jít s ní za ovcemi, mi několikrát utekla pro ovce. Pracovala jsem pak chvíli s vodítkem.

Ve druhém kole jsem s ní nejprve hodně v klidu ovce vodila a snažila se dobře chválit a klidně korigovat. Pak jsem jí dala zase trochu poslušnosti - zalehávání a chůze vedle mne za ovcemi (to nemá ráda). Na závěr jsem s ní natlačila ovce do ohrady na pastvině (nemají tam krmení, takže tam normálně nechodí a vůbec se jim tam nechtělo). Dina několikrát chtěla pracovat pod instinktem a oběhla ohradu, čímž ovce vyhnala ven. Nakonec se mi povedlo ji dobře pochválit za pár drobných pomalých krůčků za ovcemi. Zdá se mi, že jí to došlo a na tiché "pojď, pojď, pojd" vhodně a z přiměřené vzdálenosti tlačila na ovce a dotlačila v klidu je do ohrady, u které jsem stála. Velká pochvala a konec.

Orfi byla úplně zblázněná. Instinkt jí asi velí, že má ovce rozběhat nebo co! Sama se málem uhnala, kapala ji pěna z huby a bílé sliny jen lítaly. A ne a ne zklidnit. Pro ovce chodí nešikovně, napřímo a většinou je rozdělí na dvě stádečka a pak je honí. Musím myslet na to, abch ji před vysláním dobře nasměrovala. Je ovšem trochu ovladatelnější u mne. Nedovolí si vyběhnout za ovcemi, když má být u mně. No a bere si při práci pamlsky (to Dinulka ani Bessinka ne).
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama