Na cestě

12. dubna 2018 v 22:06 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Stále pracujeme. Začala jsem před třemí týdny (po nedobrém pocitu z tréninku z Břeclavi) jezdit s Dinadin za figuranty z řad ne-záchranářů Danem a taky Romčou. Pracujeme s nimi na hračky a divokou hru. Je to mnohem lepší, než na většině záchranářských tréninků. Tam je prostě méně prostoru. Dinulka má velký zájem si ze stop přečíst, co dělali ostatní, vylézt na všechna ta zajímavá místa. Dalo by se říci, že je roztěkaná nebo, že se nesoustředí. Ale vlastně jen není dostatečně vycvičená. Neví, co se po ní chce. A po dlouhé době, kdy já byla v úkrytu a ona v autě prostě potřebuje prostor před tím, než se začne pracovat. Pro řádné provedení odbíhačky hned po vytažení z auta je prostě potřeba dlouhý nácvik. Dinulka to nemá dostatečně upevněné.
Figuranti na záchranářském soustředění většinou nemají dostatečnou zkušenost (začátečníci), dovednost a nebo trpělivost. Samozřejmě se těší, až oni sami půjdou se svým pejskem do akce.... a Dinulka následně figuranty vyhodnotí jako mnohem méně zajímavé objekty než stopy a bááječně zapachované úkryty v sutině, které ráda objevuje.
Je prostě ještě malá. Potřebuje klid a čas jen pro ni. Vlastně si vzpomínám, že Aywy jsem základ taky udělala sama, doma, v okolí domu, za pomoci rodiny a kamarádů. A nejprve jsme složily ZZZ a pak jsme začaly jezdit se záchranáři.
Když něco nefunguje, je třeba hledat jiné cesty. Jsme prostě stále na cestě. Pořád mi chybí třetí, hnědobílý, čumák. Cítíme se všechny tři tak trochu jako sirotci.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama