Dinadin rozumí větám!

17. března 2018 v 23:55 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Dnes jsem si uvědomila, že Dinadin rozumí větám. Prostě často chápe to, co jí říkám, i když to nejsou povely ani nacvičené věty. Dnes jsme museli na veterinu v Poděbradech. Dinulka běhala s Bessi a Orfi a ve velké rychlosti skočila přes mez s kamením a trávou. Jenže za mezí byl skrytý otevřený kanál. Mířila přímo do něj. Ve vzduchu se jí povedlo skok trochu protáhnout, takže do kanálu nespadla celá, ale jen jednuo zadní nohou. Škobrtla a hned letěla dál a lítala celý zbytek procházky. Jenže doma po spaní ji svaly ztuhly a belhala se jak lazar. Bolelo to. Museli jsme do práce a to bylo utrpení ji nechat jen s Kubíkem. Naštěstí to Kuba pojal správně a místo úkolů do školy s ní ležel většinu dne v posteli a četl si a mazlil jí. Večer jsme zajeli na veterinu v Poděbradech. Kde ji pan doktor pořádně prohmatal, našel bolavá místa, ale nic zlomeného, jen pohmožděniny a strhnutá bříška polštářků na předních nožkách, jak brzdila. Dostala léky proti bolesti a má být týden v klidu. Prostě dobře to dopadlo.
Celou dobu si návštěvu veterinární odrinace, ve které ještě nikdy nebyla, užívala. V čekárně si ochočila paní, která čekala s námi. Byla drbána asi 15 minut. Pak si významně lehla přeed dveře do ordinace.

Tak výmluvně chtěla do těchto dveří, že jsem se jí zeptala: "Jak to víš, že tohle jsou správné dveře?" Dinulka se na mne koukla, strčila významně nos ke škvíře pode dveřmi, frkla a zase se na mne koukla. Prostě mi odpověděla, že lidé jsou tady.
Vlastně celý týden nebo dva jsem si všímala, že mi lépe rozumí. Ale tohle bylo tak výmluvné! Dokonce o něco dříve, než Aywy se naučila lidkou řeč. Jakoby se cosi křehkého opakovalo.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama