Leden 2018

Plochy a traily - krok za krokem

28. ledna 2018 v 15:38 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Krok za krokem pracujeme s našimi štěňaty (Dinadin, Indie) a mladými psy (Hafula, Brura) a Orfinkou a Bessi a Sangie. Do party jsme přibraly nové lidi i psy na plochy i stopy. Za to, že je učíme, nám figurují pro více psů. Dnes jsem měla pocit, že se nám daří nejen tréninkově, ale i po té lidské stránce, že se tvoří něco jako základ prima party. Alespoň jsme se dnes párkrát taky pořádně zasmáli. Byl s námi také jeden zkušený psovod-kamarád, hasič, který nám moc pěkně pracoval se štěňaty. Pro ně byl cizí. Ovšem cizí, který ví, co má pohlídat a jak se štěňaty pracovat. Takže super do party! Dále s námi byl Farco (roční nádherný československý vlčák) s páníčkem. Budou dělat praktické stopy. Tonda má tedy konečně parťáka na svou specifickou prácičku na pravidelné tréninky v okolí. Myslím, že to je moc milé. Farcův páníček už s námi byl jako figurant, aby se zaučil. V mezičase podle pokynů dobře začal (schovával mu děti a manželku) a tak dnes Farco dokázal pracovat i na cizí lidi (a byl to jeho úplně první trénink). Video zde.
Dinadin už umí základní motivační hry a je také ovladatelnější (už třeba skočí do auta po tréninku bez větších protestů). Celkem slušně značí štěkáním. Musí se ovšem ještě hlídat, aby - hlavně na cizího figuranta - nepřestala po jednou dvou blafnutí bez odměny. Má velký zájem o lidi a hledání lidí i ldiského pachu.
Indie má velký zájem o lidi, hezky hraje odbíhací hry. Ještě ale nemá štěkání. Zatím značí zalehnutím u figuranta. Zde video Indieho.
Hafula začal trénovat přibližně ve stejnou dobu, jako Dinulka a Indie. Asi ani nebyl na všech trénincích jako oni. Ale pokroky udělal. Je vidět, že je starší a jako takový má odolnější nervovou soustavu. Dnes jsme ho prověřili na cizím (pro něj naprosto cizím) figurantovi. Udělal, co měl, bez váhání. Tak snad mohu říci, že má velký zájem o práci, o hledání lidí, nemá přeskokové chování a hezky značí, i když ještě jsme ho zatím nenechali nikdy štěkat moc dlouho. zde video
Orfi měla dnes 2x čtyři figuranty, aby se naučila, že se po dvou nekončí. Kromě toho měla figuranty 2x blízko u sebe. Prostě přípravy na hasičské zkoušky...
Bessi měla dvě rozlišovací krátké stopy. U první myslím potřebovala mírnou korekci při rozlišování. Na druhé provedla rozlišení nádherně a zcela samostatně.
Sangie měla dvě odbíhací hry na stopování. Obě vypracovala moc zdařile s velkou chutí a tahem za figurantem. Bez váhání a přeskokového chování. (Minule jsme jí stopování dost pokazili, tak jsem jí na dnešek naplánovala jen motivační hry). Zde

U oveček v Super psovi

16. ledna 2018 v 16:18 | kajan |  Z tréninku u stáda
V neděli 14.1.2018 jsme byly s Dinulkou, Orfi, Hafulou a Bessi (tu vedl Toník) zase u oveček. Tentokrát jsem měla promyšlené, co chci s Dinulkou trénovat. Už ne jen probouzet instinkt a radovat se z toho, že ho má a objevovat to, co to znamená, ale také trénovat.
Zaměřila jsem se na
a) poslušnost, tedy ukončenní pasení a zalehnutí a odlovení,
b) zpomalení tempa.
Obojí se nám myslím docela zdařilo.



Tyhle ovečky mi Dinulku hrozně zrychlily. Další kolo jsme si tedy daly na vodítku a učily jsme se chodit kolem ovcí v klidu. Docela to pomohlo a když jsem jí pustila, mírně se zpomalila. Myslím, že mi ji ovce vřesové hodně zrychlily. A je to škoda. Cítím, že by to nemělo být v takovém poklusu. Už se těším do Dajevary za Danielou Rájovou na další lekci a na její klidnější ovečky.


Na ovečkách s námi byl také Toník s Bessi. Bessi vyletěla z auta a přeskočila oplocení, jak moc chtěla k ovcím. Strašně jsem se lekla, že si natrhne drátem břicho. Ale nic se jí nestalo. Bessi pracovala s Tondou hezky. No a Tonda mne zahanbil, protože několikrát ovečky pohladil po čumácích. No ano, asi jsem je začala vnímattrochu jako němé tváře. Příště jim musím přinést kousek tvrdého chleba, jestli to jejich panička dovolí.


Začala jsem dělat videozáznamy, abych po letech viděla, jak se Dinulka zlepšila a co jsme to prováděly.

Přivedení oveček
Zde je vidět, že i v raném věku 10 měsíců dokáže přivést ovce z opačného konce pastviny a zahnat do košáru. Možná je to na začátečníka moc těžké, ale nějak ty ovce k sobě dostat musím. A je třeba kulhavou a jehně zavřít. Čili to děláme z nouze a z potřeby. Ale zvládáme a snad se při tom moc nekazí.
Do košáru ovšem vletěla za nimi, ale celkem rychle zae na povel ovce opustila (velký pokrok proti minule, kdy v košáru chtěla zůstat napořád).

První povel "lehni" a jak ho neposlechla
Zde je video, na kterém je zdokumentován první povel "lehni" u oveček. I to, jak ho ignorovala velice dlouho. A opakování a zlepšování její reakce. Já předvádím "výbuch vzteku" po té, co neupuslechne druhý povel podle knihy Pasení se psem od pana Loučky. Musím říci, že jsem se s Aywy a kanaánci úplně odnaučila vztekat přirozeně a - Dinulka to prostě potřebuje - výbuch vzteku musím při výcviku zasimulovat.

Vodění oveček a poslechnutí povelu "lehni"
Později jsme povel "lehni!" opakovaly s větším a větším úspěchem - zde. Nakonec to vypadá už celkem dobře. Dinulka je chápavá a snaživá.

Chodíme za ovečkami do Super psa

14. ledna 2018 v 14:06 | kajan |  Z tréninku u stáda
Lekce v pasení se nám líbila, ale naše trenérka si dala v prosinci pauzu a lekce nevypisovala. Zároveň mi
kladla na srdce, aby měli psi k ovečkám možnost chodit. Co s tím? No pomohli kamarádi ze Super psa.
Pronajímáme si zde ovečky a trénujeme si sami podle rad Daniely a vlastního uvážení a citu. Možná to je
nejlepší varianta. Jezdit si k profíkovi pro rady a vedení a to si pak doma natrénovat či opakovat samostatně. Možná jsme z nouze našli nejlepší cestu.
V Super psovi jsou ovce vřesové, které jsou strašně běhavé a ne úplně zvyklé na vedením psem. Rozhodně se dost jinak projevují než ovečky v Dajevaře. Ale tak nějak se s nimi učíme vycházet.




Ovšem protože k nim chodíme sami, tak je třeba, aby nějaký pes ovce přivedl z pastviny do košáru. Kdo jiný, než Dinulka! Pak je třeba ovce roztřídit (jehně a kulhavou ovečku zavřít, ostatní zase vypustit a pracovat s nimi). Takže jsme museli začít už trochu složitějšími úkoly než bych chtěla. Ale zvládáme to.

Největším problémem našich prosincových dvou návštěv u oveček bylo to, že DInulka prostě pase ráda a s chutí. Tím pádem nechce přestat pást. Nechce ke mně přijít, nechce si lehnout. Odlovit jí je velký problém. Připadá mi to legrační, že mám neposlušné štěně. Nedokážu se na ni zlobit.

Ovšem po přečtení knížky Paseme se psem od Koška jsem se rozhodla na Dinulku vzteky vybuchnout (a když se nezlobím, tak dělat jako že jo), když neposlechne na druhý pokyn. Hoodně to pomohlo.

První lekce pasení u Daniely Rájové

14. ledna 2018 v 13:57 | kajan |  Z tréninku u stáda
Po smrti Aywy jsem potřebovala nějakou aktivitu. A na záchranářské tréninky se mi nechtělo. Tak jsme s Dinulkou, Orfi a Bessi a také s Indiem a Helenou vyrazili v listopadu 2017 na náš první trénink pasení do Dajevary k Daniele Rájové.


Zjistila jsem, že je to ohromné, pozorovat psa, který může uplatňovat vrozené instinkty! A na chvíli jsem zapomněla, že jsem smutná a opuštěná.


Štěňátka Fka zdárně rostou - byly jim tři týdny

12. ledna 2018 v 19:10 | kajan
Štěňátka - vnoučátka Aywy - zdárně rostou a prospívají. Ve věku tří týdnů vyskákala z porodní bedny a bylo třeba jim postavit ohrádku. Zkoumají svět. Hrají si s hačkami, vzájemně a díky Dinulce a Bruře mají postaráno i o psí zábavu. Jen babičku Aywy už nepoznají. Všichni kluci mají varlátka na svých místech. Tři holčičky a černobílý pejsek již mají své páníčky. Zdá se, že jsme našli suprové rodiny. Hnědobílý pejsci ještě čekají až se najdou ti praví. A o poslední černobílou holčičku je vícero zájemců, takže se musím nějak rozhodnout, komu ji dám.... Dva ze zájemců si berou šěňátko, aby zapomněli na smutek po zesnulé fence... jak jim rozumím....