Říjen 2017

Až umřu

23. října 2017 v 22:02 | Jiří Wolker |  Aywy z Ohromujícího světa
Až umřu, nic se na tomto světě nestane a nezmění
jenom několik srdcí se zachvěje v rose jak k ránu květiny
(Jiří Wolker)

Něco tu klíčí

15. října 2017 v 22:49 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Máme spíše smutné období života v naší smečce. Aywy je nemocná... Jela jsem v září a v říjnu na víkendy, na kterých jsem slíbila účast, než jsem zjistila, že je nemocná. A teď už nic neslibuji, nikam na delší dobu neodjedu, budu s ní. Užíváme si každý den. A já doufám v novou léčbu. Dnes jsme si užívaly na zahradě. Já plela a ona vedle mě ležela a fandila mi. Mám radost, že jsme spolu. A zároveň jsem moc smutná, že Aywynce není dobře. Jsou to těžké dny.

Při tom všem se Aywynčina vnučka Dinadin roste a nenápadně se učí pachovým pracem a pohybu v terénu. Má výborný pohyb. Nebojí se výšek, překážek, leze po panelech nebo do křoví jen tak. Na zahradě máme různé žebříky a překážky - nic neřeší, všude se dostane.
A hlavně je to takový veselý rarach.



Také se učí pachovým pracem. Moc jí to baví. Je tak chytrá. Už dlouho jsem neměla štěně borderky. Zapomněla jsem, že může být štěně tak moc chytré a učenlivé. Ostatní své psy také miluji. Jsou každý svým způsobem úžasní, ale Dinadin je prostě chytřejší. Hodně na ni mluvím a ona tolik rozumí. Je to tak neuvěřitelné.
Ale není to snadné štěně. Je třeba mnohem reaktivnější, než byla Aywy. Zkoušela štěkat na psy za plotem a dnes zkusila štípnout Tondu, když ji vyndaval čumbrky z chlupů a zatahal ji, a včera mne. Nebo, když pase, tak vypne a jen pase (neposlechne povely) a musím ji "probudit ze zakletí". Ale má velkou chuť ke spolupráci a chce se zavděčit. Okamžitě upravuje své chování, když zjistí, že se mi/nám nelíbí. A má skutečně moc ráda lidi. Hledá je, i když oni nechtějí.
A není rozhodně tak opatrná, jako byla Aywy v jejím věku. Pro Dinadin je vše happy a skvělé. Ničeho se nebojí. Jen jednou jsem ji viděla ve zmatku a smutnou - po té, co ji smetla jedna paní, která byla u nás na návštěvě, že na ni skočila a chtěla ji vítat. Byla tak smutná, že paní svého činu dosti litovala.
Moc toho zatím neděláme. Není ani chuť ani čas. Ale tak nějak to samo jde. Párkrát jsem jí schovala ponožku nebo botu v pokoji pro hosty. Tak rychle se naučila předměty s mým lidským pachem vyhledávat. A už i venku, na zahradě. Neodměňuji ji za vyhledání předmětů pamlsky, jen ji chválím. Pamlsky necháme jen za vyhledání lidí. Ale ona - i když je tak žravá - každý večer přijde a chce čuchat. Jen pro tu zábavu, jen pro tu akci. Je čím dál rychlejší. Dnes dala ponožku v malé výšce. Možná bude se svým temperamentem i lidi spíše vyhledávat za hračky. Uvdiíme.
A teď spokojeně leží u mé židle a spí.

Těšíme se na vrh F border kolií

14. října 2017 v 20:11 | kajan |  CHS Storytelling - naše odchovy

CHS Storytelling očekává kolem 16. prosince 2017 narození štěňátek border kolií , vrh F. Jedná se o druhý vrh Baffinky. Kryjeme stejným otcem Budíkem, protože štěňátka z jejich prvního vrhu (od písmena C) se skutečně povedla. Všechna štěňátka budou po rodičích DNA CEA N/N, MDR1 N/N, TNS N/N, (N)CL N/N (nebude třeba je dále vyšetřovat na tato onemocnění), všechna budou dlouhosrstá, očekáváme barvy: černobílá (47 %) a hnědobílá (47 %), možná i modrobílá (3%) nebo lila bílá (3%). Očekáváme lehce ovladatelné psy s velkým drivem a vyhraněným režimem práce-odpočinek, což z nich udělá příjemné společníky pro aktivní lidičky.
Již teď si je můžete předběžně zamluvit.
Jedná se o opakované spojení. Pět štěňátek z předchozího vrhu (vrh C Storytelling) má suprové povahové vlastnosti i zdravotní výsledky.
Podrobnější informace pro vážné zájemce:
Matka Blessed Baffi Storytelling (nar. 14.6.2012, Koral Rubínové srdce x Klubový šampion výkonu, CACT Aywy z Ohromujícího světa) je ve 5 letech zcela zdravá fena. Toto je její druhý vrh. Její vyšetření: DNA CEA N/N, CL N/N, MDR1 N/N, DNA TNS N/N (Genomia). Vyšetření štítné žlázy: normální hladina celkového tyroxinu. Kompletní vyšetření očí - vše v pořádku. Vyšetření kloubů (MVDr. Ekr) DKK A, DKL 0/0, OCD free. Úhlení na obou kyčlích 108 stupňů. Baffi je hnědobílá fena s pálením. Naše dcera (17 let) s ní složila zkoušky ZZO a ZZZ a cvičí s ní dál. Baffi má drive po matce, mojí borderce Aywy z Ohromujícího světa, která složila nejvyšší záchranářské zkoušky ZTV3, ZZP3 a atesty sutiny a plochy MV ČR a za tyto a další úspěchy dostala titul Šampion výkonu BCCCZ a titul Čekatel šampionátu práce (CACT) za vynikající výsledky ve vyhledávání v plochách. V předcích Baffi jsou další skvělí psi, např. Cid Akumulator, také držitel titulu Šampion výkonu BCCCZ.
Baffi v roce 2017 získala 2. místo na záchranářském závodě memoriálu Z.Katolického a ocenění za nejlepší sutinu (v kategorii A).
Otec Buddy od Dupíků (nar. 19.2.2010, Cassidy z Bengasu x Ally Dajavera) je v 7 letech zcela zdravý pes. DNA CEA N/N, MDR1 N/N. DNA TNS N/N. Kompletní vyšetření očí - vše v pořádku. Vyšetření kloubů (MVDr. Ekr) HD A, DKL 0/0, OCD free. Úhlení na kyčlích 107 a 105 stupňů. Buddy je černobílý pes. Složil zkoušky A 1- 2, šampion AGILITY, ZZO, ZZO1, ZOP, ZPU1, LA1, J1L, LA2, LA3, OB-Z, OB1, BH, FPR1, ZZZ, ZZP1 a zkoušku canisterapeutického psa.

Je také výstavně úspěšný, získal tituly: Int. Champion C.I.E. Český šampion Klubový šampion BCCCZ VN1, V (MVP), V4 (MV MB), V1 Vítěz třídy, V1 Vítěz třídy, Krajský vítěz, V3 (MV P), V3 (MV ČB), V (MV ČB), V2 Res. CAC (MV Brno), V1, CAC, CAC ČMKU, CACIB, BOS (MV LT) V1 (MV ČB), V1 CAC (KCHMP) Čekatel šampiona ČMKU Klubový šampion 2014 ČESKÝ ŠAMPION Rumunský šampion a Grand šampion Šampion Srbska CIE FCI Champion Čekatel polského šampiona Čekatel maďarského šampiona
V jeho předcích je úžasný Ghost of Pinewood Country a další zajímaví psi.

3. Pracovní setkání psovodů SH ČMS

8. října 2017 v 21:34 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
O víkendu jsme se zpčastnili III. pracovního setkání psovodů SH ČMK. Pořádala naše mateřská jednotka SDH Zbůch, takže jsem se v roli organizátora celkem zapotila. Stihla jsem ovšem i tři pracoviště (odbíhačky, sektor B a školení krizové první pomoci). Náš velitel Pavel Sudzina usilovnou prací zajistil úžasné zázemí v areálu MV ČR ve Zbiroze, figuratny a občerstvení, krásné tričko, stužku od sponzorů.
Setkání se zúčastnili milí lidé - záchranáři směřující především do praxe. Mnozí z nich jsou naši dlouholetí přátelé. Mám z toho velmi dobrý pocit.

Více později.

Tonoucí se stébla chytá

8. října 2017 v 21:30 | kajan |  Aywy z Ohromujícího světa
Dnes jsme zahájili léčbu injekcemi Theranekronu. Snad to pomůže. Škoda, že jsme ji neaplikovali před rokem, naděje na uzdravení by byla větší.

......

Theranekron je přípravek z jedu tarantulí, který se v zahraničí používá na nádory (zhoubné i nezhoubné) na mléčné žláze fen. Působí tak, že okolní vazivo nádory zapouzdří. U nás není příliš známý, proto jsem se o něm dozvěděla také pozdě. Injekce mi poslal MVDr. Erik Doležel z Velkého Meziříčí. Dávku mi u něj vyzvedla jedna přítelkyně a dopravila druhá. Díky holky!

Vědecký článek nevyvrátil účinnost této látky. Maďarští vědci zkoumali 30 fen. 10 fen se zhoubným nádorem na mléčné žláze jako kontrolní skupina - feny byly jen odoperované, nebyly léčené. 10 fen s maligními nádory a 10 fen s benigními nádory na mléčné žláze. Těmto 20 fenám se podaly 3 injekce po 5 dnech před operací. Benigní nádory ustupovaly. Maligní nádory zůstaly stejně velké, ale ztvrdly (zapouzdřily se). Pak proběhla operace. Po cca 3 měsících po operaci dostaly feny opět dávku 3 injekcí. V dalším roce se žádné z fen, která dostala injekční léčbu Theranekronem nádory nevrátily. Několika fenám z kontrolní skupiny se vrátily.

13.10.2017
Aywy po první injekci okamžitě začala s větší chutí žrát a taky začala silně kulhat na levou přední. Jeden nádor má v podpaží, zdá se, že začal trvdnout a překáží jí v pohybu. Dnes dostala druhou injekci. Stále s chutí žere a stále kulhá. Dnes se mi věnoval MVDr. Doležel, se kterým jsem na dálku telefonicky Aywynčin stav konzultovala. Je to milý a vzdělaný člověk.

Carpe diem

2. října 2017 v 20:53 | kajan |  Aywy z Ohromujícího světa
Aywynku přijel navštívit Korálek s Danem. Nejprve jsme si je spolu vyfotili.





Pak měli volno. Všechno dělali spolu. Byli tak rádi, že se zase vidí!!! Jejich dcery a vnoučata je pozorovala. Nejprve šli společně pást slepičky.

Pak šel Korálek hrabat psí noru. Jen trošičku, bolí ho záda, ale písek lítal široko daleko.



Aywy se do hrabání zapojila jen sporadicky.


Pak se šli společně napást dobré trávy.


No a nakonec společně odpočívali po vší té námaze.


... no a Korálek pak odjel s Daníkem domů.

Memoriál Zdeňka Katolického

2. října 2017 v 20:40 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Po dvou mistrovstvích a po vážných starostech se mi vůlbec nechtělo soutěžit. Vedení zbkjmk ovšem nepřijalo mou nabídku, že budu jen figurovat. Takže jsem soutěžila. Do kategorie B s Orfi a do kategorie A mi Ester po delším váhání půjčila Baffi, aby mne potěšila. Potěšit mne chtěl i Jakoubek, který se odhodlal jet se mnou a pomoci s figurováním. Jeho společnost cestou i na místě byla úžasná. Daroval mi hodně radosti.


Nečekanou radost mi dopřála i Baffi, která se umístila na úžasném 2. místě a získala pohár i za nejlepší práci v sutinách (prvního figuranta měla v první minutě, druhého v druhé minutě).


Chtěla jsem si vyzkoušet, jak by se mi s ní pracovalo, kdybych si ji třeba od Ester mohla půjčovat pravidelně. Vždyť budu bez psa do praxe! A ona takhle! Nikdy jsem s ní nesoutěžila, nikdy jsem s ní nebyla na zkoušce a také jsem s ní nejezdila na tréninky. Myslím, že jsem s ní udělala asi dvě odbíhačky. Ester s ní byla naposledy se mnou na tréninku koncem zimy. To byl její jediný trénink tento rok. V přechozím roce či dvou nebyla ani na jednom. Je v ní prostě Aywynčina krev. Je to bojovnice. Je pdoobně nervní, jako Aywy. Nelíbil se jí generátor, chtěla obejít. Ale stejně jako Aywy, když jde o práci, nervozitu překoná a maká. Noční plocha se nám nevydařila úplně dobře. Ono jsem ani dokonalou práci nečekala, protože si myslím, že nikdy neměla noční hledání. Maximálně jen odbíhačky. A už je to hodně dlouho... V nočním terénu jsem ji vyslala a ona poctivě hledala. Z jejího chování jsem poznala, kdy nabrala prvního figuranta. Vystřelila roštím do lesa a hledala. Špatně jsem ovšem vyhodnotila, co u něj dělá. Myslela jsem si, že nemá odvahu ho vyštěkat. Když už byla v lese hodně dlouho a neštěkala, zavolala jsem si jí. Figurantka mi pak řekla, že celou dobu dohledávala a že jsem si ji zavolala ve chvíli, kdy už si myslela, že ji najde. No škoda. Druhého figuranta nabrala taky rychle a vyhledala ho a vyštěkala. Běžela jsem s ní směrem k místu, odkud odběhla k prvnímu figurantovi, ale sotva vyběhla do lesa, skončil nám limit. 10 minut je krátký čas. Vrátila jsem se ale spokojená - jednoho figuranta krásně označilo. To mi k radosti stačilo. Postupně se ovšem ukázalo, že nalezení obou dvou figurantů v limitu bylo je těžké. Našel je v kategorii A nakonec jen jediný pes (následně pak vítěz memoriálu).


S Orfi (která hledala ve stejném terénu jen hlouběji v lese) mi došlo, že je les neprostupný a plný křoví. Orfi sdílela mou nechuť k soutěžení a vůbec se do toho nepoložila srdcem. Možná byla uanvená z obou mistrovství. Na memoriálu byla nakonec poslední či předposlední (jednoho závodníka diskvalifikovali, protože jeho pes roztrhal figurantům oblečení). V noci nenašla ani jednoho (Orfi v noci očividně neumí práci vysílání z cesty). V sutině ve dne hezky označila dva figuranty, ale ke třetímu, který byl položen na konci sutiny (foukalo ze sutiny), jsem ji kolem druhého figuranta neprotlačila (mohla jsem vysílat jen z jedné strany). Snažila se, hopsala legračně snaživě přes 1,2m vysokou překážku, která stála mezi mnou a sutinou, šilela, že neví, co po ní chci... Je to prostě příšerka...

Ester byla nadšená z pohárů, které Baffinka vyhrála.

Ester ovšem tvrdí, že mi Baffi půjčovat nebude. Na akci, na které byla, se ztratila holčička, a ona si bez Baffinky připadala málo užitečná při pátrání. Vzorně ovšem informovala vedoucího akce a vedoucího pátrání z řad policie o možnosti využití záchranářských psů. Naštěstí se hočlička našla dříve, než se psovodi svolali.

Aywy je nemocná

2. října 2017 v 20:14 | kajan |  Aywy z Ohromujícího světa
S těžkým srdcem... někdy ani nemohu dýchat. Moje hnědobílá láska je nemocná.
Jako správný poctivec jsem šla před podzimním reatesty na prohlídku k veterináři. Vlastně na dvě. Na první prohlídce doktorka zjistila, že se Aywy utvořily další nádory. (Já jsem to považovala za zjizvenou tkáň po kastraci a odstranění mléčné lišty.) Po dalším týdnu zjistila, že nádory rychle rostou a prognóza není dobrá. Další operaci zatím nedoporučuje. Takže už nejde o reatestaci, ale o to, abychom spolu ještě vůbec byly.

Mistrovství světa IRO 2017

2. října 2017 v 19:49 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
V týdnu 18.- 25.9.2017 jsem byla s Orfi na Mistrovství světa IRO (den před a den po byl věnován cestě). Náš tým vedla úžasně Pavla Zamykalová. V plochách se mnou soutěžila Iveta Metzenauerová a Jim (kterého jsem si po týdnu v motorestu vybrala jako krycího psa na Bessi) a v sutinách úžasná Romana Meduňová a Iran.


Orfi byla na MS IRO jako jediný soutěžící zástupce plemene BOG. Před odjezdem jsem měla jediné očekávání, a to vidět a začít vrcholovou soutěž IRO. Bylo mi jasné, že na nějaké umístění nemáme, obě jsme na takové soutěži byly poprvé. Doufala jsem, že nebudeme úplně poslední (ale někdo to být musí, to je jasné). Nakonec mne Orfi příjemně překvapila. Kdybych s ní chtěla soutěžit, šlo by to. Má na to! Hlavně psychiku a povahu. Byla příjemným společníkem. Nic jí nerozhodilo. Neměla průjem z nervozity ani se nezhroutila tak, že by přestala pracovat (jako někteří jiní psi). Jediné čeho jsem si všimla, že po nástupu byla více unavená, než bych čekala.

Vylosovali jsme si s Orfi číslo 007, které nám přineslo nástup do terénu hned první den, kdy se soutěžilo (středa) dopoledne. Ten den dopoledne silně pršelo. Byla jsem moc ráda, že jsme si nenalosovaly poslušnost, protože plac byl pokrytý vodou. Ale i tak nám los přinesl mírné nevýhody - a) déšť, b) to, že terén byl ještě hodně zarostlý, nepošlapaný (v neděli už v něm skoro žádné roští být nemohlo, prostože ho prošlo 80 týmů) a c) také jsme ještě neměly některé informace, např. že se figuranti mění po každém týmu (kolem výšky nebyl tak velký mrak pachu, jaký jsem jako třetí ten den očekávala).
V terénu si Orfi vedla velice dobře. Myslím, že i já jsem začala dobře. Postupovala jsem s důvěrou k tomu, co umí, moc ji neštavla vysíláním na prázdná msíta. Orfi krásně označila dva figuranty. Třetího nenašla kvůli mé špatné strategii. Rozhodčí mi totiž nedovolila chodit rychle, brzdila mne. To vedlo k časové tísni, ve které jsem se musela rozhodnout, do jakého neprohledaného místa půjdu. A já se rozhodla špatně. Úplně jsem v té chvíli přestala myslet na vítr. Takže jsme nechaly figuranta na kraji terénu (foukalo z terénu pryč). Chjó. Skoro jsme to měly. Práci rozhodčí ohodnotila poměrně málo body (100), z čehož usuzuji, že se ji moje strategie a práce moc nelíbila. Orfi nás připravila o body také tím, že se s láskou postavila na figuranta. S tímto výsledkem jsme nebyly samy. Některé dobré týmy našly jen jediného figuranta nebo dokonce žádného nenašly. No a samozřejmě některé týmy našly všechny tři. No ano, trochu jim závidím.
Na poslušnosti v pátek mne Orfi překvapila. Neřešila stadion, diváky, hluky. Jen při chůzi u nohy se dvakrát koukla na střelce a na diváky. Odvedla velice slušnou poslušnost za 84 bodů.Já jí dala zbytečně povel navíc při odchodu na dlouhodobé odložení. Sama nevím proč :-(. Orfi pokazila tunel a trochu nejistě šla po žebříku. Trochu křivě si sedala k noze. A udělala pár (očekávaných krůčků) u poloh na dálku. Jinak hezká práce. Zcela nečekaně krásně zvládla udělat vysílačky na stoly. Zadní stůl hodně psů nevidělo a nenašlo. Orfi je šikulka.
No a bylo to za námi. Škoda přeškoda toho jednoho figuranta, ke kterému jsem nedošla. Poučení pro případné příště.


Pak jsme ještě fandily a nervovali se za kolegyňky v týmu. Byly jsme skutečně dobrá parta. I když jsem mezi nimi byla nová, necítila jsem se ani jednou odstrkovaná nebo nějak opomíjená. Dostala jsem veškerou možnou podporu. Tlaskaly mne (viděla jsem jiný tým, kde hezkému umístění jedné z nich nikdo nezatleskal). Právě jsem si pustila video z poslušnosti, které mi natočily. Pozitivní šeptené komentáře mne naprosto dojaly. (Při poslušnosti schválně netleskaly, aby nepřidělávaly rušivé zvuky.)

Hodně jsme toho společně zažily a viděly. Také jsme se byly podívat na některé poslušnosti a práci v sutině (kam byl přístup na tribunu). Viděla jsem: starého jezevčíka, jak našel všechny tři figuranty v sutině, lidi, co natáčeli na telefony práci v sutině (bylo celkem pět úkrytů, ke konci týdne určitě mnozí závodníci věděli, kde jsou), poslušnost dalmatina (ne moc pěknou), spoustu maliňáků, hodně border kolií - mnohé z nich se umístily na bedně, diskvalifikaci, pěkné poslušnosti i poslušnosti špatné, jednu špatnou obodovanou jako špičkovou (asi ze známosti). Nevím, zda budu mít chuť se ještě někdy na MS IRO vypravit. Orfi na to jednoznačně má. Já ovšem nejsem moc soutěživý typ. A taky mám dost rozumu, abych si všimla, že pořadí není určující znak kvality psa. Roli hraje počasí a hodina i den, kdy jde do akce. Kromě toho jsem viděla, ale i další činitele. Někdo v plochách měl výšku, někdo ne. Někomu na sutině stáli "pomocníci" přímo na poklopu k úkrytu (někomu i kývaly poklopem, když pes štěkal a značil), jinému ne. Celý týden jsem byla nervozní. Za sebe, za kamarádky. Navíc akce nebyla úplně levná a pado na ni osm dnů dovolené. Takže si další účast určitě rozmyslím.
Za zkušenost jsem ovšem moc ráda a děkuji zbkjmk za to, že mne jako dosud jen čekatele nominovali.