Červenec 2017

E jako externí

31. července 2017 v 15:12 | kajan |  Chov
S radostí oznamujeme, že v CHS Storytelling očekáváme další vrh border kolií. Vrh E bude externí (jak hezky to vyšlo, že?!). Krytí proběhl tento pátek. Maminkou vrhu bude Dorka (Brendy Bertadora Storytelling), která patří rodině našich přátel a pracuje jako canisterapeutický pes v lesní školce. Budoucím tatínkem je milý pejsek Kraken.(Caccao In Unis Kynopolis). Za tři týdny Dorku čeká ultrazvuk. Pokud bude vše podle našeho přání, tak se štěňátka narodí kolem 29.9.2017. Všechna štěňátka budou hnědobílá, popř. hnědobílá s pálením s dobrými zdravotními a pracovními předpoklady.



Imbreeding 1% 12 generací zpět.
Oba rodiče kyčle rtg HD A/A, lokty 0/0,
DNA CEA N/N, NCL N/N, MDR1 N/N = štěňátka budou normal po rodičích.
Štěňátka mají pravděpodobnost DNA TNS: N/N 75%, carrier 25%, afected 0% (žádné nebude nemocné, většina bude normal, ale může být i carrier).
V předcích štěňátek je několik zajímavých psů, např. moje Aywy z Ohromujícího světa nebo Cid Akumulator nebo Astra Jai Ho, který dělá frisbee a Clair Biely Tesák, která běhá agility v A3. A další zajímaví psi a feny.

Štěňátka budou se svou maminkou bydlet v Praze. Zájemci o štěňátko z tohoto vrhu mohou kontaktovat jak manžele Kapuciánovi, tak mne.

Výcvikový víkend družstva SDH Zbůch

31. července 2017 v 13:51 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Výcvikový víkend družstva se uskutečnil v Milovicích 28. - 30. 7. 2017




Dvě pátrací akce ve dvou dnech

25. července 2017 v 22:21 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
V minulém týdnu jsme měli dvě pátrání. Dvě pátrání ve dvou dnech.
V pátek jsme s Aywy byli na pátrání přes KOPIS v Chotěbořicích. Na pátrání nás dovezl hasič z HZS Nymburk. Prohledali jsme 80ha, pátrání probíhalo 13.00 - 20.00 v teplotách nad 30oC. Celkem na pátrání byli 4 psovodi s atestem plochy. Dále vrtulník s termovizí, policie a také dobrovolníci z vesnice. Pohřešovaný muž nebyl nalezen.

V sobotu večer nás povolali dobrovolní hasiči do pátrání po pohřešovaném 80letém muži z Těchařovic, který se nevrátil z lesa. Na místo nás dovezl Tonda. Pátrání probíhalo od 22.00 do 3.00 v neděli. Pátrala jsem nejprve s Orfi, pak s Aywy - každá měla cca 10 ha. V 3.00 bylo pátrání přerušeno. Celkem se náročného nočního pátrání zúčastnilo 20 psovodů. Opět vrtulník s termovizí a čada dobrovolníků, především z řad SDH nebo členů mysliveckého sdružení. V neděli v 10.00 h pátrání pokračovalo. Na místě bylo 10 psovodů a dalších 6 bylo, stejně jako my připraveno přijet, později. V 10.30 jsme dostali informaci, že byl pohřešovaný pán nalezen a ŽIVÝ (mimo prostor zadaný k prohledávání psovodům).
Více zde

Máme velkou radost, že jsme se zúčastnili pátrání se šťastným koncem. Velké díky veliteli zásahu a veliteli kynologů. Je úžasné, že začali spolupracovat. Díky tomu je pátrání (již druhé letos) efektivnější. Jsem ráda, že jsem pomoc neodmítla a mohla být u toho a zase se něco přiučit.
No a hlavně jsem moc ráda, že obě holčičky vše zvládly dobře, hlavně Aywy, která měla dvě těžká pátrání za sebou a přece jen, již je to babička. Na neděli a pondělí jsme si nadělili odpočinek.

Holčičky ho opravdu potřebovaly.





IMZ plochy - Cep 2017

16. července 2017 v 20:40 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Ve dnech 13.-15.7.2017 jsme se zúčastnili IMZ plochy 2017 na pobřeží pískovny Cep - krajina jak z knížek Artura Ransome. Příjemná parta. Zajímavá zaměstnání. Dobré počasí. Romantika. Legrace. Krásné vzpomínky.



Celé si to odpracovala Aywy. Orfi a Dinadin byly jen jako doprovod. Úkoly byly zaměřené na práci v prostředí s vodou. Bylo hodně zajímavé sledovat, jak Aywy bere pach člověka, který sedí na druhém břehu. Myslím, že bych ji v praxi klidně okřikla, aby se už přestala ráchat a šla pracovat, kdyby mi to lektoři nepřipravili, abych se na to podívala. První den jsme našli v prvním terénu 3 civilisty. Následně pak Aywy jednoho figuranta, který se choval z jejího pohledu jako spíše civilista (pohoda u vody) nevyštěkala, jen mne k němu dovedla. On situaci zvládl perfektně a doufám, že si Aywy odnesla zkušenost, že i na "takové" se štěká. Hodně zajímavý byl také přesun do druhého terénu první den, který byl plaváním (se psy i věcmi) přes takovou menší lagunu. Nejprve jsme si tedy mysleli, že to snad nemyslí lektoři vážně. Mysleli. Tak jsme to zvládli. A přišla euforická radost, která nás pak doprovázela celým IMZ.



Večeře na vařiči či ohništi. Stmívání nad vodou. Dinadin si to taky dost užila. Dostala jsem povolení si ji vzít s sebou, protože jsem na IMZ jela rovnou z tábora.


A navíc slyšet přítelkyni Haničku, jak mne do vysílačky zdraví "Tere, tere" už jen dovršilo příjemné pocity sounáležitosti.

Noční sektory Milovice - tohle si dobrovolně snad nikdo nenadělí...

6. července 2017 v 15:35 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Pozvala jsem partu kolem Jindřicha a Jany Nečasových do prostorů v Milovicích, které mi laskavě poskytuje Martin Háša a zorganizovali jsme v nich velké noční sektorové pátrání. Od pondělí do čtvrtka jsme prohledávali se psy dva lesostepní prostory (každý o rozloze 30ha). A když jsme neprohledávali, tak jsme dělali doprovod nebo figurovali.
Pondělní trénink začal ve 21.30 h a skončil až v úterý v 8.30h. úterní trénink skončil již ve 3h.
Když se do toho všeho rozpršelo, vzpomněla jsem si na Gustava a jeho vysvětlení, proč připravuje IMZ tak zátěžové (něco ve smyslu "Přiznejte se, kdo chodíte dobrovolně trénovat v noci a za deště?")....


S Aywy jsem nastupovala do práce až v pondělí se svítáním. Aywy doprovázela Brura, která pomáhala přirozeným značením a nezlobila (neutíkala a neobtěžovala pracující Aywy). A nás tři doprovázela Alenka. Prostor B o rozloze 30 hektarů jsme nakonec prohledávaly 3 h. Musím se přiznat, že jsem zodpovědně pracovala jen do nálezu prvního figuranta. O druhém nálezu (matka s dítětem) jsem věděla,a protože jsem k němu dělala jinému psovodovi doprovod. Vzhledem k pokročilé hodině jsme se s Alenkou rozhodly, že všichni budou mít radost, když práci ukončíme brzo, a tak jsme se od prvního nálezu vydaly rovnou směrem k matce s dítětem. Byly jsem ovšem tak poctivé, že jsem se nedívaly do GPS. A protože ve dne se krajina zdá jiná než za tmy, tak ji stejně museli pesani dohledat (první ji značila vystavením Brura, proto píšu pesani, ne Aywy).
Jindřich ovšem měl zcela jinou odolnost a představu, rozhodně nás nechtěl z terénu pustit jen tak, takže nám při hlášení nálezu vlídně sdělil, že máme o jednoho figuranta navíc. Takže konec legrace, musely jsme začít zase systematicky pracovat. Po asi 1,5 h jsme našly dalšího figuranta na hranici mezi terény A a B. Po ohlášení do vysílačky jsme zjistili, že toho jsme najít neměly a že máme v terénu ještě jednoho... no tedy! Musím přiznat, že Aywy už toho začínala mít dost. S ohledem na její věk, jsem se rozhodla, že se už budeme vracet na základnu. Pro návrat jsme ovšem zvolily cestu dosud nepropátraným rohem terénu. Aywy po chvíli provedla skvělou avizaci a začala dohledávat. Přestaly jsme se tedy vracet a začaly zase pracovat. Za pomoci spreje jsem určila směr mírného větru a vytipovala místo, kde by asi mohl figurant být (na druhé straně cesty, než Aywy právě sbírala pachy) a poslaal jsem ji tam. Tím jsem unavené Aywy hodně pomohla, protože bez této podpory by figuranta dohledávala asi velice dlouho. Prodírala se statečně kopřivami a ostružiním zadaným směrem a zakrátko dohledla a vyštěkala. Takže jsme nakonec měly nalezené všechny 4 osoby (tedy všechny 3 a jednu navíc). Musím říci, že jsem se na konci práce trochu bála, zda jsem ji příliš nezatížila, ale po odpočinku se tvářila zcela ok, fit a připravena k další akci. Mám takovou rdost, že se zase dostala do kondice! Začínám doufat v to, co mi řekl v Estonsku komisař IRO: "Ještě bude pracovat dva roky". Zvlášť, když si uvědomíme tu šňůru IMZ, Slovensko a teď noční práce. Díky naší chovatelce Ivě Rácové za doporučení Soni a dornovy metody.
S Orfi jsem nastoupila do terénů až se stmíváním v úterý večer. Před tím jsem 3,5 h ležela na samém konci v terénu B jako figurant. S Orfi nás čekal terén A, kde jsem ještě (při této akci) nebyla. Takže prima příprava na noční pátrání. Jako doprovod šel s námi Marián a část trasy i jedna z figurantek (Lucie). Pracovala jsem pečlivě a systematicky. V ruce jsem měla GPS a byla pekelná tma. V temnu jsem se orientovala díky GPS dobře. Bez ní bych se vzhledem k jeho členitosti jistě zamotala. Orfi pracovala výborně a vytrvale. Myslím si, že jsem postupovala dobře i já. tam, kde Orfi chodila terénem bez značení zbytkového pachu, jsem nasadila vyšší rychlost. Tam, kde značila zbytkový pach, jsem zpomalila a propátrávala s ní terén v menších rozestupech. Důvěřovala jsem jí a nepřemýšlela jsem za ní a nekecala jí do toho. Vzhledem k tomu, že figuranti leželi na místě až 6 hodin, byla práce s pachem skutečně poučná. Jako první jsme našli v terénu matku s dítetem (jinou než včera). Našli jsme ji díky tomu, že jsem nešla po cestě, ale kus od cesty terénem. Přes křoví, které u cesty bylo by je Orfi nezachytila. Orfi neměla problém je označit štěkáním, i když myslím dvě osoby nikdy na jednom místě neměla. Druhého figuranta jsme našly tak, že Orfi vyznačila poměrně velký prostor v lese poroslém vysokými kopřivmi a ostužinami tělem "je zde pach". Když jsem na GPS vyhodnotila, že vlasntě prostor označila ze tří stran, bylo mi jasné, že osoba je nedaleko. Zkusila jsem to, co by udělal psovod v praxi (ale nidky ne na zkoušce), zavolala jsem: "Kde jste?". Figurant se ozval slabým hlasem a Orfi se prorvala ostružiním (kde je ta princezna, která do ostružin nevstoupila?!) a označila ho. Pohled do GPS ukázal, že les máme prohledaný. Pokračovali jsme tedy dál do stepní části. Orfi dlouho neznačila přítomnost zbytkového pachu. Až u konce terénu, kde něco málobrala. Zde se projevil Marianův chlapský odhad, když chtěl nejprve prohledat bunkr a pak jít k významnému stromu (můj nápad, že to bybylo ideální místo pro figuranta). Vzhledem k tomu, že ten bunkr znám a vím, jaký je tam na zemi bordel a že tam není žádný úkryt, kam by šlo někoho schovat, řekla jsem Marianovi ať tedy prověří bunkr sám a šla jsem za Orfi, která začala značit pach. No ten pach šel z bunkru, protože Marian z něj volal, že máme další osobu. Orfi už se k bunkru taky stáčela. Tak jsem tam Orfi ještě dírou vyslala, aby si pro radost štěkla. Figurantka ležela volně na zemi a svěřila se, že asi 2 h uklízela nepořádek, aby si měla kam bezpečně lehnout. Tak mám pocit, že už jsem se zbavila svazových zkouškových praktik a začala jsem konečně myslet a odvážila se i jednat jako psovod praktik.

Orfi 30 ha prohledala za 2,5 h. Měla by být unavená, ale jakmile jsme jí sundala obojek s rolničkou, vystřelila za srnkou či divočákem... takže vodítko a návrat na základnu na vodítku. Je to prostě fenečka v nejlepších letech a ve vynikající kondici. Žádná únava. Pozoruhodné je, že když měla rolničku, tak se o zvěř naprosto vůbec nezajímala a hned jak se rolnička sundala, tak ano.
Při návratu do tábora jsem zjistila, že mi někde vypadla vysílačka, takže když jsem zabezpečila psy, vydala jsem se ji ještě hledat (další 3 h v terénu). A další den ještě jednou a pak za pomoci GPS záznamu trasy (musela jsem zajet domů, kde mi to Tonda v počítači připravil) ještě jednou. Vysílačku jsem našla, ale chuť na procházku v terénu A mne tak nějak docela přešla...

Ve středu ráno jsem dostala pochvalu od Marianova syna Nikolase. Pozdravil mne a řekl, našli jste všechno? Když jsem kývla, řekl: "Jste tam byli nějak krátce!" Odpovědělal jsem mu, že 2,5 h mi zase tak krátké nepřišlo, že jsme docela unavené, ale on řekl: "Jiní tam byli déle a nenašli" a odběhl.
Tedy je mi jasné, že ti, co nenašli všechno (nějací takoví asi skutečně byli, i když jsme rozhodně nebyly sami, kdo našel všechno), byli méně psovodi s mladými psy a že vždy hraje roli náhoda (jak to foukne), ale musím po pravdě přiznat, že mne ocenění toho kluka hodně potěšilo jako už dlouho nic! Člověk může být pyšný na svou práci a zároveň si uvědomovat, že není nejlepší a že ani nepotřebuje být lepší než ostatní a že měl prostě mj. také štěstíčko, které třeba ostatní právě neměli.





Zúčastnili jsme se Medzinárodného sústredenia kynológov hasičských sborov

6. července 2017 v 14:51 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Ve dnech 26. - 30. 6. 2017 se čeští záchranáři z HZS Liberec, ZÚ HZS Hlučín, Barking Dogs, HZS Pardubice a SDH Zbůch společně s SGPR Jastrabie Zdroj (Polsko), Záchranný modul služobnej kynológie PZSR, Horská záchranná služba (Slovensko) zúčastnili Medzinárodného sústredenia kynológov hasičských sborov, které pořádali členové Služobné kynologie Hasičského zboru Trstená.


Více o akci v časopise Pes přítel člověka









IMZ Plasy - Kaznějov 2017

6. července 2017 v 14:43 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Ve dnech 22.- 24. 6. 2017 jsme se zúčastnili našeho dalšího IMZ. Co napsat? Užitečné informace i tréninky. Prima parta. Luxusní ubytování - kemp na Požární stanici HZS Plasy hned vedle restaurace s dobrým pivem, na které jsme si mohli několikrát zajít. Jen to počasí - většinu doby děsné vedro, koupání ve Střele jen maličko pomohlo...no a taky bouřka při nočním hledání ze čtvrtka na pátek. Akce jako vždy prověrkou připravenosti a morálky...