Květen 2017

Už jsme se zabydleli

20. května 2017 v 22:52 | kajan
Dnes jsem si uvědomila, že jsem se tady v Lysé dostatečně zabydleli. V Praze jsme se totiž měli moc dobře, měli jsme krásné vztahy se sousedy. Pokaždé, když jsem šla venčit psy, popovídala jsem si s lidmy, které jsem potkala v Čimickém háji. S některými sousedy se dodnes potkáváme, s dalšími si píšeme... Tady v Lysé máme konečně hodně místa, zahradu, prostor pro pejsky i jiná zvířata, ale někdy se mi zastesklo po vztazích. No ale jak šel čas, tak ... Dnes jsem si uvědomila, že náš sousedský život už je stejně bohatý, jako v Praze. Mám parťáky na venčení pejsků. Manžel si dnes ráno pokecal se sousedem, zítra jdeme na oslavu narozenin k sousedce a pak máme grilování s dalšími sousedy. Včera jsem na procházce, na kterou jsem vyrazila sama, potkala kamarádku a popovídaly jsme si báječně.

Dneska jsem vzala Dinadin s námi na večerní procházku (Orfi, Brura,sousedka a její Jessi), protože byla doma hrozně divoká. Nejen že ušla v pohodě celou procházku cca 5 km (většinu doby chtěla lítat s velkými psy), ale taky si poprvé v životě zaplavala. Sama. Sousedka se mne právě ptala, zda taky plave. Odpověděla jsem, že nevím, že u vody ještě nikdy nebyla, ale že štěňata většinou jdou jen po bříško a jen když je horko a to dneska není, takže asi do vody nepůjde... a pak koukneme do Labe a Dina si plave tam a zpět kolem velkých psů.... vydra je to. Pak se vyválela v prachu a pak běhala jako blázen... Doma koupel, snaha dál řádit, až konečně usnula! Jinak tedy velkou pochvalu Bruře, která zvládla procházku zcela úžasně v pohodě. Nejen Jessi a její paničku, ale potkali jsme mnoho psů (i dotěrných) a rybářů a cyklistů a běžců. No a ona se chovala naprosto dokonale. Žádný problém. Dojímá mne to. Je to moje zlatíčko divoké/nedivoké. Příště musíme udělat i nějakou fotodokumentaci...


Půjdem krásnou Vysočinou, moje milá...

14. května 2017 v 21:23 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Opět jsme strávili víkend na Vysočině. Aywy a já máme k Vysočině hezký vztah... No a tenhle víkend navíc s milými lidmi na známém místě. Ovšem v nových tréninkových terénech. Tonda a Bessi. Já, Aywy, Orfi a Dinadin. O ostatní pejsky a zvířata se staraly naše děti. Už jsme prostě v jiné životní etapě..., jezdíme s Tondou a psy sami. Ale je to pěkné... Připravili jsme našim pejskům super trénink. Bessi měla každý den jednu stopu (jeden den dvě). Pracovala vyrovnaně a hezky.



Aywy a Orfi měly celkem podobné úkoly. Aywy běhala s vitalitou. Její věk na ní nebyl vidět. Zato byly vidět její zkušenosti. To vždy potěší! Orfi pracovala jako suprový mladý, ale vlastně už hotový pes. No a k těmhle dvěma (s Bessi třema) tady bylo nadějné štěně. Co si přát víc?!

Díky akčnímu kamarádovi jsme měli každý půlden trénink v jiném terénu: vzorky u Obalovny, dřevozpracující továrna, les se skalami a bludnými kameny, dvakrát jen zchátralý statek Peklo (vždy jiná část). V každém terénu jsem jim připravila různé úkoly.



V továrně jsem je nechala pracovat jako poslední, terén byl napachovaný mnoha lidmi a psy. Měly jen jednoho figuranta a cílem bylo je naučit dohledat pach a eliminovat pach zbytkový. To se povedlo. Aywy jsem tam připravila úlohu, na které měla dva figuratny vedle sebe. Chtěla jsem, aby věděla o obou a označila je postupně. Vzhledem k pachovým podmínkám, se to nepovedlo. Včas jsem si to uvědomila a nic nepokazila.
Vzorek C obě skvěle našly a vyštěkaly. Aywy samozřejmě o něco rychleji. Ale Orfi taky moc hezky.
V Pekle měly obě hledání. Obě pracovaly zcela samostatně a našly si oba figuranty v zavřených úkrytech.
V lese měly obě hledání. Orfi jako přípravu na atesty - je moc šikovná. Aywy jsem se opět snažila připravit označení dvou figurantů vedle sebe, ale shodou okolností jsem k rébusu přišly ze strany, kde jeden figuratn nebyl cítit, čili našla je zase postupně. S Orfi jsem dělala i poslušnost. Je to šikulka.
Oběma jsem do posledního terénu podstrčila "negativ", tedy kuřecí maso (stejné, které měly ke snídani). Toník mi to natočil na kameru, abych u toho nebyla, ale věděla, co tam holky dělaly. Aywy maso úplně ignorovala, i když o něm věděla. Orfi se o něj zajímala, čuchala do škvíry docela dlouho, cca 1 minutu,ale neštěkala a nakonec sama od masa odešla a zase pátrala. Jsem ráda, že jsem si to vyzkoušela a jsem na ně obě moc pyšná! Plus tam měly figuranta v budově, kterého ovšem obě vyštěkaly přes zeď mimo budovu. Celkově to bylo hodně podařené cvičené. A musím poděkovat organizátorům za pozvání a Tondíkovi za figurování.
Orfi měla na tréninku dceru. Je to radost vidět, že Axička pracuje. Zakrátko jde na první záchranářskou zkoušku. Držíme jí palce!


Dinuška byla taky s námi, hezky se socializovala. Je to šikovná malá dračice. Nic pro ni není problém. Má vždy dobrou náladu.Vše se tak rychle naučila: cestovat v autě, nerušit nás v noci na pokoji, čekat na nás sama na pokoji. Naučila se prolézat tunely, chodit a pak i běhat po kladině. Taky si zaštěkala na cizí lidi, prošmejdila si první sutinu, přeskakovala potok, venčila se s cizími psy... Je to opravdu velice nadějné štěně, doufám, že to nepokazím...


IMZ Bezpečnost aneb seminář pro zaměstnance vysokých škol v Brně

14. května 2017 v 20:52 | kajan
Čtvrtek a pátek jsme s Tondou strávili v Brně ve školícícm středisku GŘ HZS. Zase jsme o něco informovanější. Opravdu některé příspěvky byly hodně inspirativní.

Díky vstřicnosti místního velitele jsme si mohli po semináři vyzkoušet místní trenažer. Připravili jsme zde Orfi a Aywy docela zajímavý pachový rébus. Každá ho vyřešila zcela jiným způsobem.





Bessince jsem zde našlápla stopu přes 7 různých povrchů. No a Dinadin měla socializaci - pohladilo ji tolik lidí, tolik toho viděla a slyšela...






Dny otevřených vrat

9. května 2017 v 23:27 | kajan |  AAA/AAE intervence
Aywy, Orfi, Hafula a Dinadin nám (mně a Kubovi) pomáhali prezentovat kynologii USAR v Nymburce na Dnech otevřených vrat u příležitosti svátku sv. Floriána. Přišla tam celá řada žáků ze škol v okolí. Pochopitelně děti USAR zajímal celkem málo, mnohem více je zajímalo, jak se psi jmenují a hlavně je chtěly drbat a mazlit.
Orfi a Dina byli naprosto úžasné, obě zcela bez obav, plné optimismu, stále svolné k drbání. Aywy jsem šetřila, měla bolavé rameno po škobrtnutí na tréninku. Hafula se rád mazlil, ale někdy vypadal, že toho je na něj nějak moc, tak jsme ho taky šetřili.
Potkali jsme tam L. Satoru a Středočechy. Dále tam byli policejní psovodi.




Víkend s Rescue stopaři

9. května 2017 v 23:02 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
5.-7.5. jsem dělala doprovod Tondovi a Bessi na soustředění záchranářských stopařů. Bylo to moc fajn, perfektní organizace. Příjemní lidé. Kladeči zajištěni. No a super socializační příležitosti pro Dinadin.Ostatně koelgům záchranářům se líbila a pochválil ji i nestor kynologie pan Oldřich Cach.

Navíc jsem si díky příznivému losu v sobotu dokonce přispala, a to až do 8.30, což už se mi doma několik let nepodařilo.

Zásah 28.4.2017

9. května 2017 v 22:54 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Ráno v pátek mne volalo Generální ředitelství do zásahu v obci Žacléř, Prkenný důl. Pohřešoval se 25letý muž z Holandska. Po 10 minutách na přípravu pro mne přijeli dva dobrovolní hasiči z SDH Lysá nad Labem. Trochu mne zarazilo, že měli za úkol mne dovézt "tam" (rozuměj "jen tam"). Vzhledem k tomu, že pršelo a že jsem chtěla jet odpoledne do Brna, byla jsem celkem ráda, že pohřešovaného našli ještě před tím, než jsme dorazili na místo. Ale pomoc se neodmítá, kdyby ho nenašli, tak bychom hledali a byla jsem připravena domů třeba stopovat.

Mezinárodní zkoušky Brno

9. května 2017 v 22:47 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
28.-30.4. jsem byla s Orfi (plus Aywy jako doprovod) na mezinárodních zkouškách v Brně. Když jsem se dozvěděla, že zkoušky byly naplánované tak, že tam musím být dva dny, tak jsem se tedy zhrozila. Poslendí vícedenní akce se příliš nevydařila ... No a nerada někde čekám. Jsem příliš aktivní. Čekání jsem si zkrátila rozhovory s přáteli a s především s rumunskými záchranáři, kteří spali v autě hned vedle mne (byli moc fajn, mám nové přátele). A taky prima procházkou po krásném okolí.


Ovšem hodně čsu jsem strávila také sama se sebou a se svýma holčičkama.

Zkoušky RH-TB jsme s Orfi nesložily. Navíc jsem si musela přiznat, že Orfi na USAR a MZO prostě nemá. Na Ergonu jsem nikdy nebyly, a tak jsem si řekla, že to bude takové moje "přezkoušení" toho, zda máme nebo nemáme na zásahy v sutinách. Orfi se do sutiny vlastně vůbec nedostala. Nenašla si cestu apachy vyštěkávala z dálky - "Lidi tam jsou, ale já tam nepůjdu." Je to moc prima pes, s úžasnou vyrovnanou povahou, ale nemá dobrý pohyb po sutině. Určitě je možné s ní složit různé sutinové zkoušky, i ty nejvyšší, ale jet s ní ke zřícenému domu, to bych si netroufla. Vždy měla s pohybem problém, hodně jsme na tom pracovaly a hodně se zlepšila. Ale ne vždy se všechno podaří... člověk musí být realista a připustit si i nepříjemné věci. Tedy upřímně, bolí to...

Zbořený panelák Obrnice

9. května 2017 v 22:32 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
30.4. a 1.5. jsem dostala od Gustava Hotového pozvání na trénink v právě rozbořeném panelovém domě v Obrnicích. Takové pozvání se samozřejmě neodmítá, i když to, aby na místo mohla dojet, dalo docela zabrat. Jela jsem z Brna - přímo z mezinárodních zkoušek. Celé cvičení bylo koncipováno jako reálný zásah. Žádná flákačka. No a terén byl složitý - posuďte sami.



Aywy předvedla to, co umí. Měla jsem z ní takovou radost. Rychle a svižně se pohybovala terénem a řešila i složité úkoly...



Jen byla trochu příliš snaživá... Pořád se hrnula do práce, až si při poslední hledání škobrtla a hnula si s ramenem. Týden jí pak bolelo a doma se jen belhala. Dost jsem si to vyčítala, protože jsem měla uvážit, že není ještě v plné kondici po té kastraci ze zdravotních důvodů. Dnes, když to píšu, už je fit a já už jsem se ze strachu o ní a z výčitek celkem vzpamatovala. Beru si z toho ponaučení pro příště. A již jsem jí sestavila tréninkový a výživový plán - pro udržení a zlepšování kondice.


Hafulka se po tréninku prošel po sutině - na takovéhle sutinovaté sutině byl poprvé - a potvrdilo se to, co jsem tušila: má pro pohyb v takovém terénu hodně nadání. Dokonce si štěkl i na figuranta. Nevěděla jsem, že už tam sedí a pachuje úkryt jinému psovi, takže ho Hafula skutečně samostatně našel :-)

Vlastní fotky nemám, nemohla jsem fotit při práci a zdá se, že mne nikdo nefotil...

Dinadin

7. května 2017 v 20:36 | kajan |  BORDER KOLIE - naše láska
Jak to říci... D vrh se velice povedl. A celá má rodina, včetně mé maminky, usoudila, že prostě potřebuji psa, který by mohl pokračovat po Aywy... Takže po deseti letech jsem od Toníka dostala další borderku. Vnučku Aywy a Korálka, dceru Bessi, neteř Baffi a vnučku psa Darwina, kterého neznám, ale který složil RHTB a RH FLB...




Chlupatý dárek k narozeniným. Dina! Oficiálně Dinadin. Jinak můj Dreamkeeper, Dolce Nipote, Dračice.
Takové štěně se prostě jen tak nenarodí. Super rodokmen. A super temperament. Ničeho se nebojí. Vše bere s neuvěřitelným optimismem. Začala jsem si ji všímat tak ve 4 týdnech. V té době začala nosit míčky a hračky a zuživě se o ně tahat. V sedmi týdnech začala vyštěkávat (1 štěk - odměna), sedni, lehni, přivolání a začala mi nabízet chování (shaping). V osmi týdnech vyštěkává (štěkání 1-8 štěků - odměna). V devíti týdnech máme za Dny sv. Floriána v Nymburce, kde naprosto pohodově zvládla všechny možné situace, včetně desítky hladících dětí, včetně dětí s hendikepem, přílet vrtzlníku apod. A také soustředění s Rescue stopaři, kde zvládala naprosto cizí prostředí během celého víkendu, hospodu, cizí psy, cizí lidi... Začala lidi vyhledávat - utíkat za nimi za pohlazení, protože je přátelská. Ukázala, že je schopna se přetahovat a aportovat v cizím prostředí a že je schopna v cizím prostředí i vyštěkávat. Prostě štěně jak má být. Pochvalu dostala i od nestora kynologie Oldřicha Cacha, čehož si hodně vážím.