Únor 2017

Přírodní katastrofa na Faultlandech : první zpráva z mezinárodního cvičení v Estonsku

25. února 2017 v 8:00 | Kateřina Jančaříková a Jiří Šlechta |  Tréninkový deníček - výběr
Katastrofa na Faultlandech : první zpráva z mezinárodního cvičení v Estonsku
Kateřina Jančaříková a Jiří Šlechta
Na Faultlandech se stala přírodní katastrofa nedozírných následků. Ničivými více než 9 metrovými vlnami tsunami bylo zasaženo vnitrozemí až ve vzdálenosti 16 km od moře.
Asi 1 milion obyvatel byl zasažemo druhotými otřesy. Zřítilo se mnoho budov, včetně hlavních nemocnic. V zasažených oblastech byla zničena infrastruktura. Počet obětí nebyl dosud vyčíslen. Zdroje pitné vody byly kontaminovány mořskou vodou. Evropská organizace Emergency Responce Coordination Centre se snaží navázat kontakt jak s postiženým územím tak se sousedními zeměmi. Organzace pomoci není jendoduchá.
Více informacích můžete naleznout ve zprávách na https://www.youtube.com/watch?v=qeC_SH0Ovb0&feature=youtu.be
Také Česká republika vysílá do postižené oblasti pomoc, střední tým USAR (z anglického Urban Search and Rescue).
Hlavním úkolem USAR odřadu je záchrana osob z objektů zřícených vlivem různých jevů, zejména zemětřesením nebo výbuchem., proto je do týmu zařazeno také šest kynologů se speciálně vycvičenými psy (dle Seznamu pro MZO).
Odřady tohoto typu jsou klasifikovány podle metodiky INSARAG, kterou se ČR zavázala akceptovat přijetím rezoluce Valného shromáždění OSN č. 57/150 ze dne 16. prosince 2002, o posílení efektivity a o koordinaci pomoci při mezinárodních vyhledávacích a záchranných operacích. Složení umožňuje nepřetržitou práci dvou skupin záchranářů nejméně 72 hodin v 8-hodinových směnách.
Členové odřadu jsou vycvičeni podle mezinárodních standardů. V říjnu 2010 byl českému USAR odřadu udělen certifikát INSARAG Úřadu OSN pro koordinaci humanitární pomoci, deklarující úroveň HEAVY (nejvyšší úroveň připravenosti). Na základě tohoto certifikátu se CZERT USAR (Czech Emergency Respone Team se specializací USAR) může aktivně zapojovat do mezinárodních záchranných operací v zemích postižených katastrofou s následkem zřícení budov. V roce 2015 proběhla úspěšná recertifikace toho odřadu.
Na základnu v pražských Strašnicích byli kynologové se psy dopraveni vozidly jednotlivých HZS krajů, z jejichž regionu byli povoláni. Matěj Bartošík s Artanem z Prahy, Petr Klega s Blečkem z Ostravy, Kateřina Jančaříková s Aywy z Lysé nad Labem, Jiří Šlechta s Denny z Třebíče, Václav Vančura s Bellou z Rokytnice nad Jizerou a Lenka Vlachová s Fidem z Prahy.
I když se v tomto případě jedná o mezinárodní cvičení (ostatně Faultlandy na mapě světa nenajdeme), byl před odjezdem jednotce přečten ROZKAZ generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR, k povolání příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR na služební cestu k poskytnutí humanitární pomoci, který je vydán souladu s § 136 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o služebním poměru") a v souladu s § 7b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Krátce po přečtení rozkazu jednotka vyjíždí směrem k malé estonské obci Vaike Maarja (což v překladu znamená "Malá Marie" neboli Maruška), která leží asi 30 km jižně od známějšího města Rakvere a kde bude cvičení probíhat.

Jsme připraveni vzorně reprezentovat Českou republiku a - vzhledem k našemu zaměření - českou záchranářskou kynologii.

Uniformy MZO

24. února 2017 v 9:56 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Členství v jednotce pro MZO (Mezinárodní záchranné operace) s sebou nese kromě nepříjemností (očkování) také věci příjemné. V neděli jsem byla vybavena letní i zimní uniformou. Zimní mi dokonce nechali ušít na míru. Od doby pionýra nemám uniformy vůbec ráda, ale přiznám se, na tuhle výstroj jsem pyšná. Za tím, že v ní můžu pózovat totiž stojí za ní velký kus práce. Velké poděkování naší úžasné Aywy, velkorysému Tondovi za podporu a jistě i těm, kteří mi pomáhali se po krůčcích posouvat (však oni ví, kteří to jsou). Uniformy jsou pochopitelně jen propůjčovány. Zážitky ovšem zůstanou.




Seminář Klíny 2017

23. února 2017 v 22:26 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Od neděle 19.2. do úterý 21.2. jsem se s Orfi zúčstnila kynologického semináře na Klínech, který pořádal Gustav Hotový. Zúčastnili se ho samí milí lidé. Věnovali jsme se nácviku vyhledávání v lavinách a svezla jsem se i na čtyřkolce a Orfi se za ní vzorně přesunula do terénu. Po večerech jsme se věnovali záchranářské teorii.
Orfi vlastně na sněhu moc zkušeností nemá, protože sníh vloni ani předloni prakticky nebyl. Myslím, že před třemi lety jsme dělali nějaké odbíhačky... Takže mne příjemně překvapilo, že si figuranty ve sněhu vyhledala svižně a s chutí.
No a dostali jsme se také na zcela čerstvou sutinu! Ten den bouranou! Orfi mi na ní udělala velkou radost, protože velmi těžký úkryt na povrchu, jaký tam byl, vypracovala s pochvalou! Tolik se zlepšila v pohybu po sutině! Kdo ji zná, tak chválí, kdo jin eznal, neumí si představit, jak se před rokem pohybovala nejistě.


Procházka a trénink mlaďochů

14. února 2017 v 19:18 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Dnes odpoldne jsme vyrazili na procházku do Milovic s Aywy, Orfi, Bessi, Baffi, Hafulou a Brurou... Nejprve jsme se hezky prošli a pesani se vyběhali. No a pak jsme s mladými trochu pracovali. Orfi jednu motivační odbíhačku. A Bruře a hafulovi každému 5 odbíhaček. Oba už dobře ví o co se jedná. Letí k figurantovi s velkou chutí a bez jakéhokoli zastavování a začuchávání. Jediné, co Brura řeší je, aby figurant nebyl směrem k autu. Do auta ona chodit nechce, když je takováhle zábava... čili někdy vznikne problém, když si myslí, že nám jde o nastupování do auta. No takžezatím musí odhcázet figurant jiným směrem. Musím moc pochválit Hafulu, protože začíná štěkat i mimo kuchyň a dnes se mi zdálo, že pochopil, že štěkání se vyplácí i u figuranta. Rozhodně na jeho rozštěkávání v této chvíli usilovně pracujeme. Až se mu to spojí s jeho perfektním pohybem v sutině, to bude jedna báseň...

Zbrojovka Brno

11. února 2017 v 20:47 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Na dnešek jsme dostali milé pozvání na trénink do Zbrojovky Brno, do haly č. 5, kde jsme ještě nikdy nebyli. Vzhledem k tomu, že o nové terény je nouze, tak jsme neodolali a udělali si výlet. Trénink byl pohodový a příjemný. Orfinka pracovala jedna báseň. V prvním kole tři zavřené úkryty, prověřena samostatnost, značení. Díky technickému zázemí (Tondo díky!) jsem mohla kontrolovat, co dělá u figuranta přes videokameru. Ve druhém kole jsme prošli rozlehlý velice zapachovaný terén a učila jsem ji značit "negativ", tedy nereagovat na za pachvoaný, ale prázdný terén a ukončit prohledávání. Na druhém konci haly měla jediného figuranta v zavřeném úkrytu. Vypracovala to hezky, i když já jsem šla směrem od figuranta pryč. Vše zdokumentováno na vidozáznamu. Ještě jsme s sebou měli Baffinku, která pracovala moc hezky a s velkou chutí. V prvním kole měla stejné tři zavřené úkryty. Vše hezky označila, jen se mi zdálo, že má maličkou prodlevu od nálezu do chvíle než se rozštěká. Tonda ale říkal, že jemu to ani tak dlouhé nepřišlo. Rozhodně seděla či ležela a neodcházela. V dalším kole měla spíše lehčí hledání - tři nezavřené úkryty, z toho jeden v šeru. K mému velkému překvapení se sama vydala po schodech do patra. Když se dlouho nevracela, šla jsem za ní. Zjistila jsem, že je o dvě patra výše a prohledává to tam naprosto samostatně a v pohodě. No to by mne tedy u ní nenapadlo, že se odváží takhle daleko... Škoda, že tam neměla založeného figuranta, takže nevím, zda by se ho odvážila o dvě patra výše označit nebo ne. Po tréninku jsme vzali ještě Hafulu a udělali jsme mu tři odbíhačky. Jednu na mně a dvě na (pro něj) cizího figuranta. Pracoval dle mých představ, běžel přímo, nezačuchal se ani maličko ve všem tom možném i nemožném materiálu a letěl jako ďas jak ke mně, tak dvakrát k figurantovi. Tak ještě to propojit se značením a ...
Aywy a Bessi zůstaly doma, aby se nenastydly (ovšem každá z jiného důvodu :-), ale obě z důvodu veskrze pozitivního).

Výšlap na Velký Bezděz

11. února 2017 v 20:32 | kajan |  Kanaánský deníček aneb Velké dobrodružství
9.2. 2017 jsme zdolali Velký Bezděz... Ester a Baffi, já a Aywy, Noked a Brura. Bylo to moc prima vyrazit si jen s Ester. Hezky jsme si popovídaly. A taky jsem prožila velkou radost z pejsků. Musím říci, že s touhle trojkou (Aywy, Noked a Brura) chodím na výlety čím dál s větší chutí. A není to jen kvůli barevné harmonii. Jsou to naprosto pohodoví a bezproblémoví pejsci a je to s nimi moc krásné. Drží se hezky u mne, běhají nejvíce po cestě kolem mně a baví je "hra na pamlsky" o nic dalšího se nezajímají. Kdo by to řekl, do divokých psů?







7.2. 2017 - 7 měsíců

7. února 2017 v 20:39 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Bruře (a jejím sourozencům) je dnes 7 měsíců. Musím říci, že mne takhle malá strakatá holčička pořád překvapuje. Máme se rádi.
Také je třeba říci, že Noked a Brura - "divocí" kanaánci se v naší smečce zařadili mezi "šprty", tedy pejsky, kteří na procházkách dělají nejméně problémů a beru si je s sebou moc ráda hlavně tehdy, když si s někým chci povídat a nemuset se starat o hlídání psů.
Mám z nich takovou radost! A jak jim to sluší! Kolikrát mně i zastavují lidé a ptají se na ně a hladí je. No a jak je vidět, hra na pamlskování je moc baví. Nemají zájem o zvěř, přijdou na zavolání, běhají jen kolem nás a ne moc daleko, dokážou nevšímavě projít kolem lidí, kteří jdou naproti či okolo. Noked hlídám, co se týká psů, vždy ho připínám na vodítko (bez problémů se nechá chytit), Brura se psům vyhýbá. Po zkušenostech se Sangie by mne nenapadlo, že budu mít s divokými kanaánci takhle pohodové procházky.