IMZ plochy

22. července 2016 v 20:32 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
V jihočeských Borovanech proběhlo ve dnech 14. - 16. 7. 2016 IMZ se zaměřením na plošné vyhledávání, kterého jsem se zúčastnila (společně s dalšími 15 psovody z celé ČR) s Aywy (a maličko také s Orfi).

IMZ bylo koncipováno především jako intenzivní příprava psovodů ke skutečnému pátrání po pohřešované osobě v plochách. V teoretické části byla například zařazena přednáška Úvod do čichu psa ing. Ludvíka Pince, Ph.D. z ČZU, které byla velice zajímavá a dozvěděla jsem se - i když jsem biolog - hodně ńových informací.

Ing. Jiří Šlechta (HZS Kraje Vysočina) nás seznámil se systémem IZS a jeho složkami a tím, jak to má vypadat, když se povolávají psovodi do práce a proč.

Gustav Hotový (MV-generální ředitelství HZS ČR) sdílel zkušenosti z terénu, vyhodnocoval práci týmů a dával cenná doporučení, jak bychom se mohli zlepšovat.

V praktické části jsme měli možnost pracovat v několika různě velkých terénech s různou prostupností. Vyzkoušeli jsme si několikahodinové pátrání ve skutečně rozlehlých a místy dosti neprostupných terénech v pobřežních lesích vodní nádrže Cep II.
Aywy ukázala, že stále běhá jako mladice. I po náročném pátrání vesele značila figuranty. A v čistém terénu skákala přes potůčky pro radost jako srnka. Orfi si taky trochu zahledala a byla jsem s ní spokojená. Odnáším si poznatek, že ji musím více věřit.

Osobně jsem dostala docela do těla. Hledalo se 2x do noci, v mokru a dešti. V jednom pátečním terénu jsem nachodila při hledání podle krokoměru 16 km. A to jsem chodila před tím a ještě po tom v dalších, i když ne tak náročných, terénech. Popravdě, takový trénink bych si sama sobě nenaordinovala. Takže díky organizátorům, že nám umožňují šáhnout si za hranice toho, co si myslíme, že zvládneme.
Hodně pozitiv. Uvědomila jsem si, jak jsem se oproti prvnímu plošnému IMZ hodně zlepšila v orientaci v terénu. Ani jednou jsem se neztratila! A to ani po tmě! Nakonec po tmě na GPS nejlépe vidím. Za dne to taky jde, nejhorší je šero. Alespoň jsem se naučila sundavat si brýle tak, abych si je nezadýchala. Takyx jsem si zlepšila práci s vlstní psychikou - když člověk několik hodin pátrá sám v lese, dostane se do jakési jiné reality, poprvé mne to dost zaskočilo, tentokrát jsem už věděla co to asi je a zpracovala to rychle.

Moc mne potěšila přítomnost černobílé Aywynčiny dcery, šikulky Any Storytelling. Komu se to poštěstí, že na takovouhle akci jede matka s dcerou?! Díky páníčkovi za vytrvalost.

Hodně pozitivní pro mne bylo i to, že jsem byla v týmu se záchranářkou, která pracuje s nálezkou a měla jsem dvoudenní možnost pozorovat práci s nálezkou z blízka. Mám o čem přemýšlet.

Ostatní členové našeho týmu byli samozřejmě taky moc fajn. A jsem ráda, že jsem je více poznala. Dotýmů jsme byli rozděleni podle - domnívám se - velice super klíče: kdo se s kým může potkat na pátrání. Musím říci, že s týmem, ve kterém jsem byla, bych se na pátrání nebála.




Jedinou mrzutostí bylo, že jsem nestihla odjet na Bohemia cup, na který jsem byla přihlášená s Orfi. Poprvé jsem nedorazila na akci, na kterou jsem byla přihlášená. Propadlo mi startovné. Přišly jsme o možnost složit zkoušku RH FL B. Ale nedá se nic dělat. Rozpůlit se člověk nemůže.

...

Vrátila jsem se v sobotu kolem 13 h a za krátko jsme s Tondou a Bessi vyjeli na Vysočinu na zkoušku praktické stopy.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama