ZŠ Na beránku, Praha 4

14. dubna 2016 v 15:52 | kajan |  AAA/AAE intervence
Dnes jsem byla celý den v ZŠ Na Beránku na Praze 4. Je to vlastně "škola pedagogických snů". Provázel mne můj přítel pan učitel Ivan Štěpka a ukazoval mi všechna možná environmentální zákoutí školy, práce žáků a školní zahradu, jídelnu... (potřebuji to do jednoho projektu.. a po pravdě jsem se styděla, že jsem tam dosud nebyla). Na oplátku jsem 8.A (před povídáním) a jeho třídě (zkráceně po povídání) udělala s Aywy, Orfi a Hafula ukázky kynologického výcviku a popovídala o tom, co to je mít atestovaného záchranářského psa. Našli se i šikovní figuranti, které pan učitel schoval na školní zahradě (všichni udělali, to co jsem jim řekla, čili super).
Aywy i Orfi předvedly to co umí - samostatné hledání a označení. A dokonce i Hafula předvedl to málo ze záchranářské práce, co již umí (děti se ptaly, jak se takový pes cvičí, tak jsem jim ukázala rozfázování výcviku, práci s klikrem a pamlsky): štěkání u mne s odměnou za každé ňaf, odbíhačka za psovodem a odbíhačka za figurantem (bez štěkání). Ukázala jsem i prvky dogdancingu a další triky s Aywy i Orfi. Nejvtipnější bylo hledání klíčů jedné studentky, což jsem naplánovala pro Orfi. Aywy byla odložená (a dívala se, kam je studentka nese), Orfi jsem držela tak, aby neviděla. Pak jsem vyslala Orfi hledat. Orfi hledala, ale Aywy měla pocit, že jí to jde nějak pomalu, už se na to nemohla asi dívat, vedla se z odložení a vyrazila do akce a podala klíče Orfině! To bylo tak vtipné! Ne mně, ale Orfině!, která byla na druhé straně než já (čili nemohla se na ni zubit, že jí klíče sebrala před nosem). Aywy je prostě Aywy! Věděla, že to je úkol pro Orfi, tak jí pomohla. Děti měly zážitek. A vlastně i já. Ani jsem se nemohla zlobit, ezlobila, že se zvedla z odložení, vždyť to mělo logiku.
Ale největší chvění srdíčka jsem měla z toho, jak se choval Hafula. Na takové akci byl vlastně poprvé. Ano, už se zaučoval, ale v menším počtu dětí a hlavně u nás doma. A hned napoprvé se choval jako profesionální canisterapeutický pes. Rozvážný, klidný, přátelský. Když nevěděl, zda je v pořádku, že si hraje s dětmi, podíval se na mne, co asi chci, aby dělal, já ho ujistila, že se mi to líbí a on byl šťastný a pokračoval. Tak hezky spolupracoval s žáky - dokonce s nimi cvičil (sedni, lehni, pac). Hafulu jsem následně vzala i na důkladnou prohlídku školy - mezi děti, učitele, tašky, pomůcky, exponáty. Ničeho se nezalekl, nic ho nevyvedlo z míry, stále přátelsky vrtěl ocasem a usmíval se na lidi. netahal na vodítku, ale hezky spořádaně šel vedle mne. Označil mi invalidní vozík a sdělil mi, že na něm před chvílí někdo seděl (ověřila jsem si to u učitele a bylo to tak!) a vůbec zkoumal prostředí, když jsem ho pustila z vodítka. Na konci dvouhodinové prohlídky už byl celkem unavený, ale neztratil dobrou náladu. Jsem z něj opět v úžasu. Já ty křížence nechtěla, byla jsem nešťastná a vzteklá, že se nám to stalo. Ale tenhle pes je prostě úžasnej. Když byla ve škole poprvé Aywy (asi tak v jeho věku), měla z dětí docela nervíky, dokonce i trochu zavrčela, když ji chtěly hromadně hladit. Musela jsem hodně hlídat, aby se nedostala do příliš stresové situace a postupně ji otužovat. Orfi je zase takový divous, živé stříbro a - i když se umí uklidnit např. u stařenky - musím ji prostě hlídat, aby někoho svou energií nesrazila na zem. Hafula má vrozenou rozvážnost a pevné nervy a neskonalou chuť se mnou spolupracovat a dělat to, co se mi líbí.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama