Únor 2016


Na procházce

28. února 2016 v 18:56 | kajan |  Kanaánský deníček aneb Velké dobrodružství
Dnes jsme vyjeli do přírody vyvenčit směčku. Kuba vybral jeho oblíbenou lokalitu Milovické tůně. Vzhledem k tomu, že byla neděle, bylo tam hodně lidí i psů. Čili jsme se neodvážili vypustit všechny najednou, ale dali jsme si procházku dvakrát.
V první várce Aywy, Bessi, Hafula a Noked. Ve druhé Orfi, Sangie a Tara. Noked (už minule nebo předminule) začal hrát hru na ňamky za přivolání. A líbí se mu čím dál víc. Sangie si vzpomněla na slušné vychování, kterého se jí dostala v Krušných horách a ani na chvilku neutekla. Hodně zajímavé bylo, že Noked vychovával Hafíka. Když Hafík začal štěkat na protijdoucího psa, Noked ho zpražil a srovnal na záda, aby to nedělal. Udělali to opakovaně a bylo to hodně zajímavé pozorovat. Žel neměli jsme kameru ani fotoaparát, takže jsem to nemohla zaznamenat. Zatím úplně nechápu, proč to Noked dělal. Jasně, chtěl Hafulovi naznačit, že se to nedělá. Ale proč? Chtěl sám bránit smečku? (Nevypadalo to). Nebo nechtěl rozbroje ve smečce? Rozhodně to bylo hodně příjemné, protože jsem nemusela Hafulu napomínat já.

Po procházce jsem s Kubou a Tarou vyrazila pěšky domů. Zbytek odvezl Tonda autem. UVědomila jsem si, jak moc potřebuje Tara venčení bez ostatních psů. Na společné procházce na vodítku jančila. Sama šla na vodítku hezky a bez vodítka ještě lépe. Zdálo se mi dokonce, že se jaksi bojí, aby se neztratila - držela se skutečně blízko u nás. A pokud vyběhla tryskem, tak jen po cestě a zase zpět. Na malou vzdálenost. Taky moc hezky reagovala na hru - přijď a dostaneš mlsku.

Zimní výcvikový tábor Lesná

21. února 2016 v 18:21 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
14.-21.2.2016 jsme s kamarády vyrazili na hory Krušné na "lavinový" výcvik. Z naší smečky jela Aywy, Orfi, Sangie, Hafula a Bessi. A také jsme se po delší době viděli s groenendaelkou Axou Storytelling, což bylo moc prima, protože je to holka šikovná. A zdá se, že půjde v Orfinčiných šlépějích.
Nakonec to zase tak moc lavinové soustředění nebylo... Cvičili jsme hlavně plochy. Počasí bylo proměnlivé. Sníh nebyl. Pak - po vánici - napadl. Pak roztál. A zase napadl a po vánici roztál. Domů jsme jeli v oblevě a za deště. Psi si utužili odolnost psychickou (ubytování psů v jedné místnosti) i fyzickou (sníh, mokro, zima a samozřejmě práce a procházky).

Aywy měla spíše procházky, ale udělala jsem ji několik menších tréninků. Soustředila jsem se hlavně na Orfi. A je třeba říci, že se od léta velice zlepšila! Mám z ní radost. Neměla problémy lézt do zarostlého terénu, pracovala bez váhání ve vánici i v noci. Hafula byl hlavně na socializaci, ale trochu jsme upevňovali i tah na figuranta. Bessi cvičila normálně plochy, pod vedením zkušené instruktorky. Tonda ji našlápl jen jednu stopu. Sangie byla jen jako doprovod - aby si užila procházky, sníh a hroy, což dělala s velkou chutí. Po Tarušce a Nokedovi a Baffibce a Mie se mi moc stýskalo - ale doma jim bylo lépe.
Kromě cvičení jsme udělali několik procházek (k vodopádům, na vysílač Jedlák), třikrát obuly běžky a proběhli se s Kubou po okolí, udělali dopolední CT program pro jednu třídu a já se Sangie a s Ayywy jsem odpřednášela kynologické přednášky a ukázala pejskům vevniutř hlavolamy a na závěr jsme si s Kubíkem postavili sněhuláky. Pár fotek:


černí psi mají něco do sebe! Orfi a Hafula!


Moje láska -Aywy. Stále v kondici a ochotná udělat cokoli!



Orfi hledala s velkým zaujetím v každém počasí, ve dne i v noci! A i po dlouhé době na úvaze u stromu!


Hafula je stále miloučký a stále ochotný dělat co mi na očích vidí. Právě zde kouše klacek na oči sněhuláka. S jeho stavbou nám usilovně pomáhal.


Sangie si užila vycházek. A na posledních dvou už ani neutíkala po svých zájmech, ale hezky chodila na první zavolání.




Sangie si užívala sníh!



Hafula na první canisterapeutické akci. Zdá se, že mu to půjde velice dobře!

Orfi psem roku KCHBO v kategorii záchranář!

12. února 2016 v 21:45 | kajan |  Groenendaelka Orfi

Je vidět, že naše mladuška Orfinka se zlepšuje! Klub chovatelů belgických ovčáků ji vyhlásil nejlepším pracovním psem roku 2015. Ano, spousta belgičáků měla lepší výsledky, ale ne ti z klubu... čili jsme slízly smetanu :-)


Radost i frustrace

12. února 2016 v 21:39 | kajan |  Kanaánský deníček aneb Velké dobrodružství
Po novém roce prožívám s Kanaánci jak radost, tak i frustraci.
12.2.2016
Dnes jsme měli na návštěvě dva pro kanaánce cizí lidi (Renatu a Luboše). Holky si je užily. Sangie se s nimi družila o trochu více. Tara byla více reaktivní, např. na Luboše, který se vrátil z odskočení si, zase začala štěkat. A také několikrát zaštěkala na jeho gestikulující ruce, ale to nebylo hlídání, ale nabízená reakce (hýbal ukazováčkem jako povel štěkej).



11.2.2016
Sangie se rozhodla, že dožere Tařino žrádlo na jejím pelechu. Tara na ní zkusila zahrát "divadlo" a zahnat ji. Ale Sangie se nenechala. Čili krátká rvačka, na jejímž konci Tara vyděšeně naříkala a Sangie se provinile nahrnula na Tařin pelech, protože jsem na ně vlítla a křičela na ně. Tara měla malý škrábanec uvnitř nosu. Chvilku jí tekla krev a velice se litovala. Zakrátko se už usmiřovaly.

10.2.2015
Dnes jsme šli nakupovat s Taruškou a normálně normální, spořádaný mladý pes. Zdá se, že jí všechny ty lekce o chování ve frekvenci konečně došly. Trpělivost se vyplácí! Potkali jsme asi 8 pejsků, z toho dva na ni zuřivě vyjížděli. Ona nevyjela ani na jednoho. Se dvěma obzvlášť přátelskými se pozdravila a olízla. Dokonce vůbec nereagovala ani na psa za plotem, kolem kterého musíme chodit - šla přímo rovně a ani se na něj nekoukla (jen bylo vidět jak klopí uši, když ji nadšeně chválím - nereagovala záměrně kvůli té pochvale). V obchodech se chovala moc hezky, k lidem se chovala přátelsky a nechala se hladit od dětí. Jen musíme natrénovat čekání před obchodem, do kterého pes nesmí. To se jí rozhodně nelíbilo a chtěla to řešit odchodem domů i s železným rámem na kola.. řekla bych, že utáhla trojnásobek své váhy. Už jsem vychovávala hodně psů, ale žádný neprovedl takovouhle hloupost. Vlastně to byla hloupost ji přivázat k tak nestabilní věci o hmotnosti jen 40-50 kg..... s Taruškou se člověk učí...

9.2.2015
Dnes jsem měla čs zkontrolovat a přepočítat maily a zjistila jsem, že už mám 5 vážných zájemců o štěňátko Kanaánského psa, takže je rozhodnuto a požádala jsem o krycí list. Už se nemůžu dočkat. Otcem vrhu bude Noked me Shaar Hagai a matkou vrhu bude Sangie (Angie od Dvou cedrů).

7.2.2015
Dneska Taruška rozverně vyklouzla z branky za naší návštěvou. A veselým trysek běžela naší ulicí - styl "jako utržené ze řetězu" předvádí vždy prvních 10 minut na volno. Návštěva potřebovala nasednout do auta a odjet a ke všemu u našeho plotu seděla holčička a volalala kozy (neví, že jsou na horách). Tara samozřejmě zamířila přímo k ní. Čekala jsem, že na ni bude štěkat jako blázen, no a ostudu jak před sousedy, tak před návštěvou... NENENE - přišla na zavolání (ano, až na druhé, ale bez vylomenin a bez štěkání na holčičku) a v situaci, kdy věděla, že ji hned strčím domů, a kdy věděla, že jsem bez pamlsků. Zlatíčko je to!

7.2.2016
Po výcviku se u nás stavili na kafe kamarádi-záchranáři. Kanaánci si na ně zaštěkali na zahradě, ale ne moc dlouho - přijali je. V kuchyni u kafe jsme si povídali a kaanánky seděly s námi a chovali se důstojně. Všichni pili kafe, jedli sušenky. Pak si chtěl jeden z hostů přisladi kafe, sáhnul na cukřenku a Tara skočila a chňapla mu ruku do pusy. Nekousla, neotiskla na ni zuby, ale podržela.... potvora. Hned jak jsem ji zarazila, tka pustila a tvářila se provinile. Očividně si myslela, že "dělá správně - koná svou povinnost". To ukazuje, jak je v nich hluboce zakořeněno HLÍDÁNÍ. Milují nás, hlídají nás a pak se stane, že se zlobíme za to, co oni dělají pro nás.. musí to být pro ně hrozně těžké. Učím se dávat Taře šanci přebudovat hlídání do správné podoby, ne ho eliminovat (to jsem dělala u Sangie asi ve většině případů). A hodně rychle se mi to daří. Třeba se slepicemi. máme nové slepice a nedávno jsem jsem začala pouště na zahradu. tara samozřejmě začala "zabíjet slepice" (vypadá to strašně, ale nikdy žádnou nekousla, je to jen strašlivé divadlo) a zahánět je do jejich ohrady. Stačilo jí jednou napomenout a ukázat rukou, co po ní chci a usměrnila své chování! Místo "zabíjení" už je to zahánění z větší vzdálenosti. Je schopna mi velice efektivně pomoci, kdžy potřebuji slepice zavřít. A taky už je schopná si jich nevšímat, když je chci nechat ještě zobat trávu. Kdybyste viděli to její štěstí, když ji pochválím, když mi slepice nahnala správně! Úplně rozkvete štěstím! Proto je hrozně důležitý ten delta signál (ne bez křiku a zloby), o kterém jsme mluvili na semináři. Tara udělá to co chci, ale musí to vědět. |Dokud to neví, nelze se na ni zlobit (logické, ale často je to těžké dodržet)

V únoru jsem si dala záležet na tom, aby měla Tara i Sangie každý den malou chvilku tréninku - lekce pozitivní metodou. Je neuvěřitelné, jak rychle reagují a jak rychle se Tara učí (např. v porovnáním s Orfi, ale i s Hafulou). Rychlost jejich redflexního oblouku je snad stejná jako u borderek. Ale obě jsou tak drždivé. Nicméně jsem zaznamenala velká dílčí vítězství - odvolání když kolem plotu jede cyklista apod.

Leden

Tara má za sebou první hárání. Začala 1.1.2016. A - jak už jsem zvyklá od Sangie - se to hodně projevilo na jejím chování. Zalezla si na svůj pelíšek, kde nešťastně a nervózně chtěla trávit celé dny. Když jsem ji vytahovala, tak se bránila (lehla si na záda a hrabala nohama, abych ji nemohla chytit za obojek). Několikrát dennně ovšem vylezla, prolétla domem a hop mně na klík jako líbající tornádo... Pelíšek v prádelně si začala hodně hlídat a"na oko" ale strašlivě útočit na každého vetřelce, hlavně kočky. Rozhodla jsem se, že ji hned po hárání přestěhuji "blíž k lidem".
Do hárání také vyšlo natáčení vzdělávací části pořadu CHcete mně ČT, ve které se taky hezky zazubila na ostatní dospělé feny (babičku a tetičku), který se samozřejmě bála a i na Daju. S tou se ovšem za krátko krásně proběhala.



Pořad je dostupný zde - 15 minuta od začátku. Jsou v něm využita i moje videa z Izraele.

Čekáme štěňátka border kolií - po takřka 4 letech!

5. února 2016 v 22:19 | kajan |  CHS Storytelling - naše odchovy
S radostí oznamujeme, že dnes UV potvrdil, že Baffinka a Budík čekají štěňátka!

CHS Storytelling
očekává kolem 15. března 2016 narození štěňátek border kolií - vrh C (první vrh této feny)
štěňátka budou po rodičích
DNA CEA N/N, MDR1 N/N, TNS N/N (nebude třeba je dále vyšetřovat na tato onemocnění),

všechna budou dlouhosrstá,
očekáváme barvy: černobílá (47 %) a hnědobílá (47 %), možná i modrobílá (3%) nebo lila bílá (3%)
Očekáváme lehce ovladatelné psy s velkým drivem a vyhraněným režimem práce-odpočinek, což z nich udělá příjemné společníky pro aktivní lidičky.
Již teď si je můžete předběžně zamluvit.
Baffi (nar. 14.6.2012) je hnědobílá fena s pálením. Naše dcera (15 let) s ní složila zkoušky ZZO a ZZZ a cvičí s ní dál. Baffi má drive po matce, mojí borderce Aywy z Ohromujícího světa, která složila nejvyšší záchranářské zkoušky ZTV3, ZZP3 a atesty sutiny a plochy MV ČR a za tyto a další úspěchy dostala titul Šampion výkonu BCCCZ a titul Čekatel šampionátu práce (CACT) za vynikající výsledky ve vyhledávání v plochách. V předcích Baffi jsou další skvělí psi, např. Cid Akumulator, také držitel titulu Šampion výkonu BCCCZ.

Buddy (nar. 19.2.2010) je černobílý pes. Složil zkoušky LA1, LA2, LA3, ZZO, ZZO1, OBZ, OB1, ZZZ, ZZP1, ZOP, ZPU1, BH a také zkoušku canisterapeutického psa. Získal tituly ČESKÝ ŠAMPION, KLUBOVÝ ŠAMPION, Čekatel šampiona ČMKU, Čekatel šampiona Polska, Čekatel šampiona Slovenské republiky. V jeho předcích je úžasný Ghost of Pinewood Country.

Zdravotní informace o matce: Blessed Baffi Storytelling (Koral Rubínové srdce x Aywy z Ohromujícího světa) je ve 4 letech zcela zdravá fena. Toto je její první vrh. DNA CEA N/N, CL N/N, MDR1 N/N po rodičích. DNA TNS N/N (Genomia). Vyšetření štítné žlázy: normální hladina celkového tyroxinu. Kompletní vyšetření očí 2014 - vše v pořádku. Vyšetření kloubů (MVDr. Ekr) DKK A, DKL 0/0, OCD free. Úhlení na obou kyčlích 108 stupňů.


Zdravotní informace o otci: Buddy od Dupíků (Cassidy z Bengasu x Ally Dajavera) je v 6 letech zcela zdravý pes. DNA CEA N/N, MDR1 N/N. DNA TNS N/N. Kompletní vyšetření očí 2015 - vše v pořádku. Vyšetření kloubů (MVDr. Ekr) HD A, DKL 0/0, OCD free. Úhlení na kyčlích 107 a 105 stupňů.


Zásah - projely jsme se s houkačkou

4. února 2016 v 20:38 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Dnes nás GŘHZČR - velitelství Kladno povolalo do zásahu. A protože máme auto v servisu, tak pro nás poslali hasiče z Nymburka, aby nás dovezl na místo. Po cca hodině jízdy nám ze zásahu zavolali, že pohřešovaná osoba byla nalezena. Takže jsme to otočili, byl výjezd bez hledání. Takový trénink připravenosti. Celkem jsem to zvládla, vyjela jsem za 15 min od pokynu ať se zabalím. Věci na výjezd mám normálně v autě, ale teď naházené na hromadě doma spolu s dalšími tréninkovými věcmi a věcmi na semináře.... GPS a vysílačky ve skřínce, kdoví jestli nabité (vzala jsem je tak jako tak), iPad nedostatečně nabitý a za těch 15 minut se moc nedobil. Ale mobil měl zrovna plnou baterku. Lékarnička OK. Baterka na čelovce taky. Tatranky vyžrané, ale našla jsem čokoládu. Musím nějak promyslet jak to udělat, abych měla techniku připravenou lépe. No a jídl otaky. Jinak jsem snad nic nezapomněla, jen buzolu.

Orfi v práci s žáky 3. třídy

3. února 2016 v 18:28 | kajan |  AAA/AAE intervence
Včera jsem celé dopoledne strávila s Orfi na naší katedře péčí o žáky 3. třídy, kteří se k nám přihlásili na vzdělávání za pomoci zvířata a o zvířatech. Musím pořádně oslavit skutečnost, že můj šéf mne poprvé požádal, abych do práce "přivedla canisterapeutického psa". Dosud mé aktivity jen laskavě trpěl. Kolegyňka Berneška si z mých psů vybrala Orfi, protože ji má nejraději. Pracovaly jsme ve třech skupinách, čili stejný program jsme s Orfi dělaly 3x. Musím říci, že Orfi byla skvělá. Nejen že se tulila jak mohla a ke všem, ale také dokázala předvést různé triky (i když ne tolik jako Aywy, ovšem). A cvičila i s dětmi. Co mne překvapilo, že v tom přepachovaném prostředí 4x našla mojí čepici, kterou schovaly děti ve změti věcí v učebně. Ukazovali jsme i činčily a živočichy chované ve školním chovu a také preparáty a krásnoočko v mikroskopu. Na konci mi jeden z chlapců - účstníků přišel podat ruku a poděkoval mi za "nejkrásnější den ve škole" a popřál Orfi, aby "žila hodně dlouho". Což mne dojalo takřka slzám... a hned jsem si řekla "Amen".

Trénink sutiny

1. února 2016 v 20:39 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Dnes jsem si udělala s Aywy, Orfi a Hafulou výlet do Vraného nad Vltavou - trénink sutin. Před tréninkem procházka u Vltavy, do které samozřejmě Hafula musel skočit (zkoušel ji přeplavat). Holky měly parádní trénink v naprosto cizím prostředí (v této hale ani Aywy nebyla). A po tréninku socializační procházka pro Hafulu s kamarády v Krčském lese. Hafula se choval jako pražský parkový pes. Vesnické móresy (hlíčač plotu) zcela opomněl používat. Potkali jsme dvě či tři desítky psů, spoustu lidí, dva vozíčkáře, několik lidí na kolech (jediný maličký problém, že chvíli běžel za cyklistou).Jediná mrzutost je, že Kanaánci, které jsem nechala doma, se rozhodli, že si to taky užijí .. následky si asi umíte představit.