Červen 2015

Adom Dror odjel dnes do nového domova

26. června 2015 v 20:31 | kajan |  KANAÁNŠTÍ PSI
V 10 týdnech a 2 dnech odjel jako poslední do nového domova pejsek Adom Dror. Bude se nám po něm stýskat. Ale nebude bydlet daleko, tka se snad občas uvidíme.


Tara na poradní skupině MŽP

25. června 2015 v 19:41 | kajan |  KANAÁNŠTÍ PSI
Dnes jsem s sebou vzala Taru do Prahy na poradní skupinu MŽP pro EVVO.

Celou dobu se chovala vzorně. Ve vlaku jsme zapředli prima rozhovor s prima lidmi. Ve Vysočanech si Tara řekla o vyvenčení a loužičku udělala tak rychle, že jsme mohly nastoupit do stejného vlaku. V ekoventru Tereza, kde jednání celý den probíhala, se chovala taky hezky a hlavně pochopila, že při jednání se spí a řádí se o přestávkách.




Na konci je vidět, že dokumenty, které jsme připravovali doslova "žere".


Cestu zpět zvládla taky perfektně. Summou: ničeho se nebála. Polykala různé druhy pamlsků i granulky v rušných prsotředí i do cizích lidí. Kamarádila se s lidmi a okoukla, jak to chodí v centru.
Děkuji za milé přijetí štěňátka kolegy!

Grip odejel do nového domova

24. června 2015 v 21:00 | kajan |  KANAÁNŠTÍ PSI
Dnes odjel do nového domova Grip, který byl zamluven hned po narození, ale čekal u nás, až se páníčkové vrátí ze zahraniční dovolené, kterou si naplánovali ještě před jeho narozením. Tahle doba mu hodně prospěla, protože se naučil krotit své tendence pokoušet a ustupovat bráškovi bez konfliktu. Bílý krasavec a pokušitel a aportér. Bude se mi po něm stýskat. A zároveň mu přeju jeho lidi a soustředěnou pozornost.

Tara a Dror

24. června 2015 v 19:16 | kajan |  KANAÁNŠTÍ PSI
Ze všech kanaánských štěňátek máme už jen Taru a Drora.



Dror ještě na páníčky čeká. Tara zůstává doma. Jsou oba moc a moc skvělí. Klidně bych si nechala oba.... V pondělí jsme byli u veterináře na přeočkování. Drora jsem dala na váhu, pochválila a zvážila. Váží 6,8 kg. Pak dostal injekci - vůbec se nebránil, nezlobil a ani nebál. Dala jsem ho na zem, abych mohla podržet Taru. A Dror se zamyslel a vlezl si na váhu, sedl si a usmíéval se na mne. "Pochválíš hodného pejska?" ptal se. Komu dát takového skvělého psa? Není to jednoduché prodávat miláčky... pěkný stres.


Samozřejmě je to radost, když vše funguje a lidé se o ně dobře starají a posílají fotky a pozdravy a zprávy. Ale není to jendoduché. Ještěže mi zůstáva Tara.
Tara váží skoro o kilo méně 5,9kg. A také se nebála, nezlobila a nebránila. Prsotě ostudu u veterináře nedělá. Ostudu mi neudělala ani na poradní skupině v pondělí, na návštěvě v úterý a doufám, že ji neudělá ani zítra v ekocentru na pracovní poradě. Je perfektně socializvaná. Ve městě, v cukrárně se prý chvoá lépe, než se chovaly stejně staré borderky. Uvidíme, zda jí to vydrží či zda se projeví plemeno ...


Noked je stále více domestikovaný

19. června 2015 v 11:23 | kajan |  Noked
Delší dobu jsem nepsala o Nokedovi. Velice mu prospívá to, že máme štěňátka. Od té doby, co mu Sangie umožnila k nim chodit a si s nimi hrát (po 5. týdnu věku štěňátek), si s nimi dlouhé hodiny hraje. A taky je hlídá, když spí. Začal díky tomu hlídat zahradu a štěkat na zahradě (což dosud nedělal, necítil se tam dobře a doma). A nejen to. Odkoukává od nich spoustu věcí - jako důvěra k lidem, žraní z ruky i na zahradě, kamarádění se s návštěvami. Stává se z něj stále spokojenější pes. Už chodí z ložnice sám na zahradu a velice často a rád. Na zahradě se nechá krmit i hladit, a to nejen ode mne, ale i od dalších členů rodiny a někdy i od návštěv. A někdy i sám kontakt vyhledává a směje se na lidi. Stále moc rád chodí na procházky a když vezmu do ruky vodítko a na sebe bundu (signály, že se někam jde), tak skáče radostí a hned si jde sednout k brance a nastaví krk do obojku nebo do postroje. Včera jsem šla s ním a s Orfi na procházku do polí. Pustila jsem ho a hráli jsme hru na schovávanou a přivolání. Když byli někde daleko přede mnou, pískla jsem a schovala se do roští u cesty. Nokeda to moc bavilo a několikrát byl u mne dřív, než Orfi. A baštil za to šunku! (On venku hodně dlouho nic nežral, takže baštění šunky = úspěch.) Umí nereagovat na psy za plotem na povel. Ale hlavně - je to prostě přátelský pes. I když býval a stále je plný různých obav a strachů (prožil si toho hodně a taky neměl v raných měsících dostatečnou pozornost a socializaci), ale nikdy v něm není zloba ani agrese. Nikdy jsem se nebála, že by chňapnul po člověku, který jde okolo něj a třeba ho zkusí pohladit. Nikdy jsem se nebála, že by mohl kousnout nějakého návštěvníka naší zahrady. Nikdy jsme se nebála, že by štěňátku nebo kočce nebo slepici ublížil. Jeho kontakty se psy hodně hlídám, ale i když si párkrát na psa vrknul, jeho první reakce je "budeme se kamarádit?" Teprve, když pes je nepřátelský, nasadí "mne nepřepereš".
Sangie ho chtěla dirigovat, ale on se nenechal. Přestal ji ustupovat a bez krve samozřejmě) jí párkrát přepral a povalil. Od té doby ho Sangie respektuje a zbožňuje. Je to psí osobnost. Jsem moc ráda, že ho mám.

5 kanaánců v ložnici

18. června 2015 v 10:49 | kajan |  KANAÁNŠTÍ PSI
... v noci jsem zažila, co asi málokdo.... v ložnici jsem měla 5 kanaánců. Potvorná štěňata totiž přišla na to, že v ložnici je nejlépe. Do kotce je zavírat na noc už nemohu, protože skáčou na boudu a z boudy (je vysoká 1,2 m) a to je pro klouby rozhodně nezdravé. Samotné na zahradě je nechávat nechcim takže jsou v domě. A pochopitelně si vybrali na spaní ložnici, jak jinak. Taruška má jistá privilegia, ale ani kluky jsem vyhnat nedokázala.



Dnes odjel do nového domova Birk

9. června 2015 v 14:23 | kajan |  KANAÁNŠTÍ PSI
Dnes odjel do nového domova Birk (Abir me Arbel) - krásný pejsek kanaánského psa. Už se nám stýská. Ale snažíme se nebýt tak moc smutní, protože ho budeme vídat. A také ohlídat a uspokojit hrou osmitýdenní štěňátka je docela fuška.


Baffinka nezabřezla

9. června 2015 v 14:18 | kajan |  Blessed BAFFI Stortytelling
Není každý den posvícení! Včera - na již kontrolním ultrazvuku - se ukázalo, že Baffinka skutečně nezabřezla. Asi jsme byli u Budíka prostě pozdě. Po prvním ultrazvuku jsem tomu vůbec nechtěla uvěřit. Říkala jsem si, že se vet přehlédl nebo co. Když tak, ež bude štěňátek méně. Ale není ani jedno. Je ovšem pravda, že jsme za Buddym jeli až po pokusu o krytí v zahraničí, které se nepovedlo hodně kvůli trochu nepochopitelnému chování majitele krycího psa a už to holt u Buddíka nejspíš nebyly ty pravé dny. Takže summou Baffinka štěňátka nečeká, i když jsme kvůli tomu byli 5 dnů v Rakousku (kde se tedy ani nespojili, protože majitel se choval jak se choval) a 2 x u českého ženicha, kde se spojili. Podobně Miuška, která tady měla ženicha na návštěvě a spojili se 3x, nezabřezla.... pokračování - ne moc veselé - příště....

Ještě horší je, že Bessi zabřezla... s Nokedem, stačilo jim asi 10 - 15 minut... budeme mít křížence bez PP. Nikdo se na mne nezlobte, ale nedokážu ani štěnátka nechat utratit ani dát Bessince injekci. Snad někomu udělají radost.

Proč se veterinář tak chechtal?

Návštěva tatínka

4. června 2015 v 22:54 | kajan |  KANAÁNŠTÍ PSI
3.6. nás navštívil Dolev de Solemel a jeho lidi. Byla to docela zábava. Nejprve se rozhodl, že bude štěňátka vychovávat. Pak se Sangie rozhodla, že bude vychovávat Doleva. A nakonec všichni dělali, že tam nejsou.
...
Návštěva se neobešla bez mrtvolek. To víte, kanaánci psi jsou drsní, nepodařilo se nám je uhlídat (naštěstí to byly jen "mrtvolky" - spáči).


Dcerušky s tatínkem Dolevem.



Synáčkové s tatínkem Dolevem (+ všudybylka Adaja).


A je nám sedm týdnů

3. června 2015 v 7:26 | kajan |  KANAÁNŠTÍ PSI
Našim šesti štěňátkům kanaánského psa je dnes sedm týdnů. Včera jsme tu měli na návštěvě veterinářku, která je prohlédla, naočkovala a načipovala (tak asi 15 minut celkem) a pak asi hodinu vyplňovala všechna lejstra. Byrokracie se holt dostala i k pejskům. Naštěstí ona ani její milý manžel nespěchali domů, a tak si s nimi pak pohrála, řádně je pochválila a taky si je nafotila na památku. Prostě hezký večer. Mám radost, že potvrdila moje "laické" postřehy: všechna štěňata mají nůžkový skus a řádný počet mléčných zubů, nemají kýlu a jsou celkově v pořádku, kluci mají všechna varlata ussazená v šourcích. Čili se nám štěňátka všechna povedla.
Dnes se na ně přijede podívat tatínek Dolev s páníčky. Musím připravit fotoaparáty a zkusit to řádně zdokumentovat.
První pejsek Birk (Abir me Arbel) odjede pravděpodobně už v pátek do nové rodiny (já myslela, že si je všechna nechám do 8 týdnů, ale majitelé si to moc přejí, a když i veterinářka toto datum dovolila, tak už bránit nemohu (samozřejmě přichází obvyklá deprese z odchodu štěňátek).

Myslím, že socializace kanaánců probíhá řádně. Mají kontakt s jinými psy, kočkami a koťaty, slepicemi, kachnami a taky kosy - ti se na ně létají dívat do kotce a hrají s nimi na honěnou a hrdličkami atd. Jsou navyklé na různé zvuky ze sousední dílny, křik dětí od druhých sousedů a fůru návštěv. Každý den všechna štěňata zvedám a různě s nimi manipuluji, aby si zvykala na zacházení (v etologii se to jmenuje handling) a samozřejmě je mazlíme, drbáme, aby si vytvořila závislost na lidských dotecích. Žádné štěně neutíká do kouta (i když to s věkem může určitě ještě přijít), když přijde návštěva, ale všecha štěňátka jsou kontaktní. Mají možnost chodit po různých površích - lino, dřevěná podlaha, beton, tráva, písek, hlína i podestýlka, když se dostanou do kozího výběhu... Také mají na zahradě nerovnosti, učí se chodit přes hrboly, vyhýbat se dolíkům a skákat přes cihly a jiné harampádí. Moc je baví hrát si u plotu a nebo v kotcích po králících na hru kousnu tě přešs pletivo. Kiva, Tara a Grip se taky vymáchali v jezírku a zaplavali si ke břehu. V posledním týdnu je učím přetahovat se o hračky, aby jejich případný výcvik byl možný i na balonek. Zatím mají poměrně velký zájem. Uvidíme, jak se to vyvine. Orfi mi s tím hodně usilovně pomáhá, jak je vidět z fotky. (Sangie nemá naprosto žádný zájem o podobné hry či aport. A aport ji musím učit přes klikr.) Taky je hodně krmím z ruky, aby si zvykala, že lidi jsou krmiči a dobří. No a halvně jsem pořídila ultrazvukovou píšťalku a naučila jsem je, že když se pískne, tak se žere dobrotka. Naučila se to za dva dny a teď písknu a všechna štěňata jako o závad ke mně běží ze všech koutů zahrady. Píšťalku jsem zvolila proto, aby přivolání mohli využít noví majitelé, co mají jiné hlásky (nakoupila jsem pro ně samozřejmě píšťalky).

V čem jsou kanaánci jiní než ostatní štěňata? Vlastně nevím, zda to mohu posoudit na základě těch několika vrhů nekanaánců a jednoho vrhu kanaánců. Nejvíce mne překvapilo, že kluci měli kuličky 10. den v šourku zcela usazené. Možná i dřív, ale nešahala jsem jim tam. Také trochu více štěkají. Asi se více drží kotce jako svého místa. Taky mne chytají za kalhoty, když jdu okolo. Také se tahají, rádi se mazlí a milují návštěvy. Všimla jsem si, jak na velkou dálku cítí vodu. Birk se drápal do sudu pod okapem, když měl žízeň (nechutná jim voda, která stojí delší dobu v msice a hledají si lepší). Rozhodně je Sangie perfektní maminka. Štěňata stále kojí na zádech i v 7 týdnech. Také si je dost chrání. Do 5 týdnů k nim nepustila žádného psa/kočku a lidi jen nerada... pak se to změnilo a nechává štěňátka prožívat si zkušenostmi se psy bez její ochrany. Čili klidně nechá Aywy, aby se na ně zubila, a nebo Nkeda, aby je divoce packami vybízel ke hře. Již nezasahuje. Cizí lidi k nim ovšem pouští velice nerada. Jednou vzala do tlamy ruku návštěvníka a posunula ji významně. Možná by je bránila ještě více, kdybych jí to dovolila. Ale ví, že se mi to nelíbí, tak jen naznačuje. Na očkování jsem ji raději zavřela.