Leden 2015

Role se dnes vyměnily

18. ledna 2015 v 19:36 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Dneska se vyměnily role. Při tréninku v sutinách se ztratila Aywy. Původně měla samozřejmě hledat ona, vyslala jsem ji do terénu z venku a po chvíli jsem si uvědomila, že je divné, že nehlásí nález nebo se nevrací... tak jsem ji zavolala a ona nepřišla. Hmm, to se nám ještě nestalo. Takže jsme vyrazili ji hledat - já i ostatní účastníci... a nenašli jsme ji. Přiznám se, že po chvíli už jsem byla docela dost nervózní. Bála jsem se o ní. Nakonec jsme ji našli v (ne příliš hlubokém) kanálu s vodou. Nedokázala se z něho dostat ven a tak tam po břicho ve vodě čekala až k ní přijdeme... holt inteligentní plemeno, proč by kňučela, když ví, že ji panička najde?

Odpolední cvičení ve dvou lidech

16. ledna 2015 v 19:39 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Dnes jsme si zacvičili S Tondou. Díky vysílačkám byl trénink bez tréninkových chyb a problémů, které jsme občas měli, když jsme cvičili jen ve dvou. Bessi a Sangie po delší době rozlišovaček proloženými motivačkami měly dnes obě delší traily. Bessi měla strašný terén s porostem skoro neproniknutelných ostružin, ale na výkon to nemělo vliv. Kuba šel se mnou, vedle mne, křížil stopu a byl schován také. Bessi se držela velice pěkně mé stopy (viz obr. z GPS). Sangie dnes pracovala skvěle. S velkou chutí a vysokou (na Kanaánce, samozřejmě) motivací. Už od auta táhla jako blázen k pachovce. Skoro celou dobu měla zájem o pachovou stopu a držela se víceméně na ní. Trochu ji zajímala zvěř, ale ne tolik, aby přestala pracovat, spíš mi o ní jen říkala. Figuranta našla rychle. Z radostné představy, že "z ní možná ještě něco bude", mne vyvedla vzápětí, protože místo do auta se vydala na vlastní průzkum terénu, nepřišla na přivolání (sic!) a vrátila se až po 20 minutách... Aywy a Orfi měly cvičení na prodlužování vzdálenosti, na kterou na jeden povel vyrážejí hledat. A taky cvičily bez rolniček a obojků alá mezinárodní zkoušky. Obě měly dvě kola. V prvním kole obě viděly odcházet figuranta. Orfi letěla hrozně daleko, cca 100 m a na konci Tondu našla, vyštěkala - prostě OK. Aywy měla v prvním kole figuranta blíž, než Orfi, cca 80 m. Ale nedoběhla k němu hend, třikrát se asi 10-15 m před ním otočila a letěla ke mně zpátky a prohledávala les mezi mnou a figurantem. Nakonec ho také našla. Myslím, že se tím hezky povedlo jí sdělit, že má hledat i za svou hranicí (což je asi 50 m). To samé říkal Tonda. Ve druhém kole Orfi viděla figuranta odcházet, ale pak jsem ji odvedla. Aywy neviděla nic, byla zavřená v autě. Orfi měla figuranta asi 80 m v houštině za porostem s trávou a keříky. Ale nenechala se vyslat na tak velkou vzdálenost, kroužila, vracela se, prohledávala blíže u mne, až jsem figuranta požádala, aby ji jednou zavolal. Pak se teprve odvážila tak daleko - letěla za ním jako tryskáč. Aywy jsem vypustila cca 120 m od figuranta, aniž ho viděla. Nebyla ani na stopě, protože jsem ji vyslala ze strany. Přesto vyletěla směrem, kterým jsem ukazovala za ním a letěla tak strašně daleko bez potřeby mé další pomoci. Já stála prakticky na místě, dkyž začala štěkat. Díky vysílačce jsem mohla Tondu poprosit, aby s ní ukončil dřív, než tam dojdu. Pěkně se to povedlo. Doufám, že se jejich rádius, ve kterém hledají rozšíří.


Historka s Alíšem

10. ledna 2015 v 20:25 | kajan |  Kočky neobyčejné
Ališa je kocourek, kterého jsem v létě vyměnila se svou kamarádkou Juditou za modrou želvovinovou kočičku, která se nám narodila.. Juditě se kočička moc líbila a její manžel nedovolil kočičku jinak, než výměnou. Judita má doma více koček ,než já... Původně jsem dalšího kocoura nechtěla, ale jak jsem ho uviděla, hned jsem změnila názor... no prostě je to Kubův třetí kocour.

V tomto týdnu se Ališa ztratil. Dva dny jsem ho neviděla. A to není dobré znamení. Už jsme přišli o dvě kočky tak, že se ztatily. Jednoho dne nepřišly ke krmení a už nikdy. Začalo mi být dost smutno, když jsem si uvědomila, že jsem ho dva dny neviděla... a při venčení Nokeda jsem se modlila, abych ho našla. Jak tak chodím u cvičáku a myslím na Alíšku, tak najednou slyším z velké dálky kočičí mňoukání. Jako by mne nějaká kočka volala. Nedalo se nic dělat, vyrazila jsem za hlasem a doufala, že kočka nepřestane, než obejdu blok domů... nepřestala.. a navíc - byl to skutečně Alíša. On si mne zavolal. Byl za plotem jednoho z domků mezi cvičákem a naším domem. Musel mne slyšet nebo cítit a začal mne volat. A volal tak vytrvale! Branka byla zavřená a protože bylo hodně brzo ráno, nechtěla jsem zvonit. Alíša přišel na zavolání těsně až k plotu. Chytila jsem ho a zkusila přes plot zvedat. Nešlo to, protože byl na špatném místě, nad ním byly moc malé díry v pletivu. Musela jsem ho pustit a zavolat k mezeře mezi pletivem a zdivem. Přišel, i když se mu nemohl první pokus líbit, přeochotně a nechal se chytit a zase za kůži zvedat a posunovat až nahoru. A byl u mne v náručí a už jsem s ním běžela domů. Ališa je náš! Nejen proto, že nám ho Judita dala, ale i proto, že chce být s námi.
Jestli se k sousedům dostal sám a nebo zda ho našli a "zachránili" nevím. Ale jsem tak ráda, že je s námi, že je mi celkem jedno, jak to bylo.

MT trénink - Rohozník

3. ledna 2015 v 17:17 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Malý MT trénink - Tonda s Bessi, já s Orfi a Sangie. Ester s Baffi si udělala bokem plochy. A Noked se bokem socializoval.
Video Bessinky zde - je vidět koncentrace na startu (občas koukne dozadu na diváky), práci u sumovní a pak je vidět, jak hezky vyrazila po stopě za figurantem. Cestou si všimla a označila křížení a hned zse běžela dál až k figurantovi v dálce.

Novoroční procházka

3. ledna 2015 v 17:13 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Na Nový rok jsme vyrazili s Korálkem, Aywy a Noked na procházku v Polabí. Vzhledem k tomu, že o půlnoci při bouchání rachejtlí a petard našimisousedy se Korálek s Nokedem svorně tulili a podporovali se, mohli oba bez vodítka. Korálek se stejně zajímal hlavně o tenisák. Noked m utenisák rád přenechal a zajímal se o Aywy, která začala hárat. Ještě nepozná ty pravé dny jako Korálek.