Listopad 2014

Trampoty s husami landéskými

27. listopadu 2014 v 11:13 | kajan |  Drůbež
Naše husy se trochu popletly nebo co a začaly na podzim snášet vajíčka. Udělaly si hnízdo ve stodole. Nejprve jsem jim vajíčka vybírala a chtěla je sníst (i jsme jich několik snědli), ale pak mi jich začalo být líto.


Zkusila jsem vajíčka nabídnout dalším zájemcům, ale nikdo je na zimu nechtěl.


Zavřela jsem husy do kotce a doufala, že na místě, které je pro vodění mláďat rozhodně lepší, chráněné zateplenou psí boudou, postaví nové hnízdo a třeba housátka sami vysedí. Husa vajíčka sice snášela, pravidelně, každý druhý den, tak jak to husy dělávají, ale nestarala se o ně. Další hnízdo neudělala. Vytrousená vajíčka jsem na podlaze psí boudy sbírala. Taky zkusila udělat hnízdo já, ale žádný zájem ze stran husy o něj nebyl.

Po dvou týdnech jsem rezignovala a husy pustila. Husa okamžitě začala snášet do původního, byť právě prázdného, hnízda. Zdá se, že je pořdně tvrdohlavá. Nakonec jsem se po delším váhání rozhodla, že nasbíraná vajíčka dám do líhně. A že se o housátka doma nějak postaráme. Vylíhnou se kolem vánoc, tak to u nás budou husí vánoce. Zahrajeme si na Konrada Lorenze, budeme je ochočovat.

Snad. Včera totiž nešla celý den elektřina. Asi po hodině jsem vajíčka s líhní zabalila do peřiny a dovezla ke kamarádce, u které proud vypnut nebyl. Tam byla až do večera. Pak jsem celou líheň zase zabalila do peřiny a dovezla zpět. Jsem zvědavá, zda krátký pokles teploty na 29 C ráno a natřásání na vozíčku tam a zpět housátka zvládnou. A nebo, zda je po nich. Ach jo.


Takže jestli šťastní rodiče budou letos mít nějakého dalšího potomka, než toho, co se pase u M.K, ve Dvourcích, je ve hvězdách. Nezbývá než jen doufat, že ano.

Podzimní přírůstky na našem dvorečku

27. listopadu 2014 v 10:59 | kajan |  Jiná zvířátka
Na našem dvorečku jsme se už nějakou dobu připravili na zimu. Zazimovala jsem kytky, uklidili jsme bazén a trampolínu. Rozloučili jsme se s babím létem. Ale celkem je třeba říci, že se letošní podzim vydařil. V letošním roce jsem ukončila chov králíků. Nemám nervy na jejich nemoce a nutnost je rychle zabít, než sami zemřou. Zato jsem se rozhodla rozšířit chovy drůbeže, kterým se u nás daří.
Proto jsem se na Chovatele vybravila vyzbrojena pytlem a krabicí. Jakmile jsem uviděla tyto sebritky, rozhodla jsem se, že budou moje. Povedlo se mi prodejce umluvit, aby mi prodal i druhou slepičku, takže jsem získala 1+2 kmen. Zatím bydlí ve voliéře a zvykají si.


Také se mi povedlo koupit hedvábničky, po kterých jsem již delší dobu pokukovala. Trochu mne zarazila vyšší cena (jedna hedvábnička stála jako všechny tři sebritky), ale šla jsem do toho. Jsou krásné, ne?


No a také jsem se rozhodla, že se mi stýská po černé variantě antverpských vousáčů. Ještě vloni jsem si myslela, že je nechci a darovala je sousedovi. Tomu se moc líbili a povedlo se mu strčit jejich vajíčka pod kvokající slepici (velkou) a vychoval 10 kuřátek. Z nich mi 6 donesl. Výměnou za křepelčí kmen 1+1 (mám skoro samé kohouty). Jenže mezi těch 6 černých přidal i ty křepelčí, ale totálně ostříhané a k nepoznání.. jenže slepička měla kroužek,takže jsem to samozřejmě poznala. Prý se spetl při chytání po tmě. Takže zase poputují zpátky. Asi.
V akždé případě mám malé plivníčky. Ale nejsou tak hezké, jako byli ti moji, protože jim ostříhali křídla i ocasy, aby nepoletovali...a někteří ani nejsou tak úžasně leskle černí. Nicméně je mám a vychovám si další pěkné.


Sutinové atesty MV

23. listopadu 2014 v 13:00 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Včera jsem strávila dlouhý den na atestech - sutiny v Kaznějově u Plzně, které pořádalo generální řediteltví Hasičského záchranného sboru České republiky. Byl to velice náročný den - mj. cesta tam a zpět, většinou po tmě. No a kromě práce také čekání většinou pod širým nebem, bez ohně. Naštěstí nepršelo, bylo ale hodně chladno. Vše bylo dobře organizačně zajištěno. Obdiv především figurantům.

Krátká reportáž.
Ve dne jsou dva terény - celkem 0 - 4 osoby. Časový limit 40 minut je na oba terény a přesun mezi nimi. K terénu je přesun, ovšem ne tak dlouhý a ne načas (jako na plochách). Když psovod ukončí práci v prvním terénu, už se do něj nesmí vrátit. Do druhého terénu postupuje jen, když v prvním vše najde. Takže jde o to, aby si to člověk načasoval a uhlídal čas. Nesmí z prvního odejít moc brzo a ani moc pozdě. Povedlo se mi to. Pes do terénu vstupoval malou škvírou (v prvním zavalené okno a ve druhém roura). Psovodi byli venku a nesměli dovnitř, do dvou se nesměli ani podívat. Do terénu si nemohli jít ani pro psa. Maximálně povylézt psovi naproti, upřesnit nález a pak si psa odvolat. Ano, psi se od figurantů odvolávali! Co pro men bylo nepříjemným překvapením bylo to, že nebyla dovolena rolnička. Ani když byla na bezpečném obojku (takovém, který se rozepne, když se za něj pes zachytí). Čili psovod prostě nemohl sledovat, kde pes je a kde byl či nebyl, nemohl ho navigovat, protože před sebou má zeď nebo val a takčka nic nevidí. A bez rolničky ani neslyší.
Aywy v prvním terénu našla dva figuranty a ve druhém jednoho + jednoho z cizího terénu (nebylo vidět, že z něj vyšla, terény byly hned vedle sebe, odděleny jen páskou). Všechny figuranty označila opakovaně, protože v terénu zůstávali a jak nebylo vidět / slyšet, kde je .... a to, že se vracet nemá, nemáme nacvičeno...
Ve 14 h jsme se dozvěděly, že postupujeme do nočního. Některé týmy měli 4 figuranty, některé tři, takže jsme až do poslední chvíle nevěděli a krátká beseda psovodů po zásahu v teple v hasičárně byla plná nejistoty. Až když přišli rozhodčí, dozvěděla jsem se, že Aywy a já a dalších 5 týmů jsme postoupili jsme do nočního terénu, což znamenalo další 10 hodin v chladu, naštěstí já strávila většinu doby u auta. V noci je jeden terén 0 - 4 figuranti. Terén je osvětlen. Psi opět nesmí mít rolničku. Mohou mít světlo, ale jen na obojku se suchým zipem - jiný ne. Upřednostňuje se pes bez obojku. V nočním terénu našla Aywy dva figuranty (z toho 1 výška) a 1 velice těžký spodní úkryt (podkopaná chodba s vyústěním pod sutinou, několik metrů pod zemí). Oba označila zase opakovaně - dolního z jiné strany - terén byl členitý, k tomu ve výšce se podruhé vyšplhala po zdi ... nesměla jsem ji pomoc dolů, docela jsem se bála, jak to zvládne... "pomalu a opatrně ke mně" jsem křičela. To vše vedlo k tomu, že jsme v limitu posledního figuranta - výšku v panelech nenašly, čili nám to uteklo - o fousek. Kdybych měla 5 minut navíc, tak by to nejspíš vyšlo. Myslím, že to mrzelo jak G. Hotového, tak F. Schejbala, kteří tam se mnou stáli. Mne to také dost mrzí. Na druhou stranu jsem čekala, že vyletíme hned po prvním speciálu, takže jsme se dostaly dál, než jsem čekala. Vidím, že sutinové atesty jsou pro psovoda možná jednodušší, než ty plošné. Nebo mám více zkušeností. Nebo obojí.
G. Hotový celkem chválil a povzbuzoval, co ale také řekl je, že je vidět, že nemám dobré metodické vedení. Protože to před tím říkali další (Makeš a Šabatská), nezbývá než to začít brát vážně.
Celkem udělali včera sutinové atesty 3 týmy. 2 policisté, co obnovovali (Soňa určitě, ten druhý policista myslím taky) a 1 dobrovolnice z KZJ Brno. Ze Svazu nikdo. Bylo mi slíbeno, že mne pozvou na atesty hned na jaře. Začali si dělat takové vychytané formuláře, ze kterých ji vidět nejen udělal/neudělal, ale také jak to komu šlo a jaké dělal chyby. Slíbili mi, že když bude místo, že mne pozvou i na tréninky, které pořádají pro atestované týmy. Celkově jsem měla pocit, že o dobrovolníky stojí a chtějí spolupráci s nimi více rozvíjet.

Činnosti se zvířaty

13. listopadu 2014 v 18:37 | kajan |  AAA/AAE intervence
A je to tady! Hurá, sláva! Na světě je nová knížka z mého pera, tedy počítače :-). Jmenuje se Činnosti se zvířaty v předškolním vzdělávání, vyšla v nakladatelství Raabe. A za spoluautorku jsem si vzala svou bývalou studentku, nyní přítelkyni Janu Bravencovou (nyní Havlovou).
V knížečce najdete teorii i praxi i historky ze života.

CT na PedF UK

10. listopadu 2014 v 18:44 | kajan |  AAA/AAE intervence
Již druhý semestr běží moje výuka canisterapie na Pedagogické fakultě UK. V zimním semestru se mi sešla příjemná skupina studentek (samá děvčata). Jsou to především studentky z katedry speciální pedagogiky naší fakulty a navíc dvě studentky na Erasmu z Bratislavy. Skupina je skutečně zajímavá a klade na mne jako vyučujícího vysoké nároky. Jedna studentka je silně nedoslýchavá (komunikace probíhá za pomoci tlumočníka do znakové řeči) a další takřka nevidomá. Kupodivu jsou obě spokojené... asi pomohla Aywy, Miuška a Orfinka a jejich tulení...

Sutiny, úlochy - trénink na zkoušky podle mezinárodního zkušebního řádu

10. listopadu 2014 v 17:37 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Nejlepší víkendový trénink, který jsme si 14 dnů před atesty mohli naplánovat Aywy a Orfi sutiny a plochy podle mezinárodního zkušebního řádu se Soňou Šabackou jako instruktorkou výcviku. Mám ohromnou radost, protože jsem získala rady a typy na sutinové i plošné atesty s Aywy. A taky jsem byla podpořena v tom, že Orfi "má na vyhledávání v mezinárodních zkouškách A v sutinách i plochách ("je velice samostatná"). Obě moje holčičky štěkaly na samé cizí figuranty, a to bez problémů. U Aywy jsem samozřejmě nic jiného nečekala, Orfince jem ještě úplně nevěřila, že to umí... vzhledem k tomu, že vyštěkala i stojící figurantku (jedna nová holčina nepochopila, že ležet či sedět neznamená stát), musím jí už konečně věřit. Doufám, že to co umí, se jí podaří brzo dokázat i na nějaké zkoušce. Letos kvůli březosti a péči o štěňátka a taky kvůli mým zdravotním problémům ještě žádnou nesložila. Ještě si nechat prověřit tu mezinárodní poslušnost a jde se na to....
Bessi za víkend udělala dvě praktické stopy alá zkouška 1/I a obě zvládla bez problémů. Kanaánci byli s námi jako doprovod - socializace a tak....



Cikáda Orfi ze Ztracené zahrady (3 roky) před nástupem do sutin, kde vypracovala samostatně jeden zavřený a jeden polozavřený úkryt alá RH - T A.



Aywy z Ohromujícího světa (7 let) poslední trénink před atesty MV v sutinách. Jestli pak budeme mít trochu toho štěstí ???? Prosím držte nám za dva týdny palce!


Nokem me Shaar Hagai (11 měsíců) na procházce před víkendovým tréninkem na podzimní Vysošině u Stříbrných hor. Jakkoli s Orfi a Aywy trénujeme na zkoušky, u Nokeda jásám, když přijde na zavolání :-)


Sangie (Angie od Dvou cedrů, 2 roky) na návštěvě před tréninkem. Asi si myslí, že jí to tam vše patří nebo co...




Bessi (2 roky) před nástupem na rozlišovací trail. Odchod ze startu i křížení se jí povedlo suprově.


Můj manžel jako zručný psovod.

Výcvikový víkend

2. listopadu 2014 v 19:27 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
V sobotu i v neděli jsme vstávali a vraceli se domů za tmy. V sobotu na praktické stopařské zkoušky. Bylo to hodně zajímavé. Milí lidé. Ale osobně mně baví více plochy i sutiny - je to takové akčnější a hezčí na koukání (většina psů totiž neodejde ze startu a není moc na co se dívat). S sebou jsem měla Nokeda a Sangie. Noked se choval hezky, očuchával lidi se zájmem... ovšem až doté chvíle, kdy jsem mu chtěla navléknout stopařský postroj, aby si zkusil první trail v životě. Postroj se mu nelíbil, polekal se a jeho důvěra ve mne klesla zase na úroveň před 14 dny. Regres. Sangie byla milá a hezky vypracovala motivační trail i si udělala tréninkovou rozlišovačku. V neděli jsme vyrazili do sutin. S sebou jsem měla Orfi a Aywy - obě jsem pěkně procvičila. Je to jasné: Orfi štěká na cizí lidi. A taky se moc zlepšila při pohybu v sutinách. Ale není to ještě dokonalé - je schopná vyrazit k figurantovi obloukem, když se jí terén nezdá dostatečně bezpečný. Princeznička. Aywy jsem procvičila i na vysílání na vzdálenost kolem 70 m a měla i jeden terén s C. Díky zkušenému psovodovi jsem dostala i já jako psovod "kapky alá astest". Zase jsem si v hlavě ledacos srovnala. Díky přátelům za pozvání!