Pouťové koláče

22. října 2013 v 22:03 | kajan |  jiné TEXTY a úvahy
Rodina mé babičky pekla vždy začátkem července, když přijela do Klatov pouť, velké domažlické koláče. Pro ty, kdo je neznáte - jsou to koláče přes celý plech. Zdobené jsou tvarohem s hrozinkami, mákem s mandlemy a povidly s drobenkou. Bylo kolem toho spousty povyku. Celý den se nedělalo prakticky nic jihého. Dokonce se ani nevařil oběd. Ale kdy by chtěl obědvat, když bylo dovoleno olizovat vařečky. Koláčů se dělala spousta, abychom potěšili sousedy a známé. Když babička zemřela, přišli jsme o byt v Klatovech a také o vazby na pouťové tradice. A přestalo se péci.
Jenže po letech se mi začalo po sladké tradici stýskat. A tak jsem ji znovuzavedla. Byť bez Klatov. Začala jsem velké koláče péct u příležitosti našeho výročí. Nebylo to hned, ale asi po 10 či 12 letech. No a už je takových 10 let peču. A děti se těší a vnímají to, jako že to je pořád. Jasně, když jsme se stěhovali a bydleli v domě v rekonstrukci v neustálém chaosu, tak jsem udělala jen dva. Ale byly.
Letos je náš život, zdá se, zase blízký normálu před stěhováním a rekonstrukcemi. Koláčů bylo po několika letech zase požehnaně, asi 15. Čili se dostalo i na naše milé sousedy a přátele. Pečící den byl nádherný, protože Kuba s chutí a rád pomáhal, vyprávěli jsme si a tak. Udělala si úplně sám dva menší koláče. Jeden pro Joela k svátku a druhý pro kamaráda. Ať žijí tradice! Mňam!


Letošní úroda koláčů na zemi v obývacím pokoji v 23 h večer 18.10.2013.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama