Bessi vypracovala trail 13 a3/4 h starý

1. října 2013 v 20:37 | kajan |  Blessed BESSI Storytelling
V neděli ráno zvedla Bessi trail 13 a 3/4 h starý a 450 m dlouhý za 8 minut. Více popsal její páníček:

Trail 29.9.2013

Naše první stopa/trail starší než 12 hodin. Nášlap byl zvolen na známou osobu. Kladeč šel večer a ráno na konec trailu dojel autem. Celková délka byla 450 m. Na mapě je trsa kladeče zeleně. Trasa psovoda červeně. Terén byl svažitý, trail vedl do kopce. Na mapě je bíle louka, sytě zeleně les a světle zeleně pole po sklizni máku. Vítr slabě foukal směrem jihovýchodním, čili od psovoda směrem do sklizeného makového pole.

Průběh rozepisuji s ohledem na ty, kteří s man-trailingem nemají zkušenosti. Cílem trailu je co nejdříve najít figuranta. To se Bessince skutečně povedlo - našla ho za 8 minut.


Traily chodíme takřka výhradně na slepo (viz komentář 1).
Bessi na pedimetru stopy dobře zaznamenala (viz komentář 2), vyrazila po stopě a dobře označila vstup do lesa (viz komentář 3). Co se dělo dál je trochu hypotéza psovoda, ale zkusím popsat.

V uzavřeném průchodu do lesa se pach po 14 hodinách již ztrácel. Proto se Bessi vrátila na louku a dohledávala okraj pachového mraku. Tipuji, že v průběhu noci byl vzduch v lese teplejší, zvedal pach a vítr ho vyfoukával z lesa ven, kde se ochlazoval a padal na louku. Po zlomu lesa Bessi vypracovala zcela ukázkový lom. Po vystoupání na hranu terénu se k nám dostal po větru nový pach od figuranta. Takže Bessi využila oba pachy. Nejprve si došla k lesu a určila místo kudy figurant z lesa vyšel a následně si ho proti větru dohledala.

Celkový čas trailu: 8 minut
Poznatky:
1. Měli jsme jednoznačně štěstí na vítr. Vanul docela silně od figuranta do stopy.
2. Vyvstává otázka, jak funguje tým u trailu. Kdybych Bessi povzbudil a poslal po stopě do lesa, bylo by vypracování "přesnější", ale pomalejší.
3. Zůstává mnoho otazníků, co by se stalo kdyby (kdyby foukal jiný vítr, kdyby figurant v lese změnil směr, kdyby vyšel jinde, kdyby zůstal v lese, …). Jak s tím ten pes pracuje a jak by se s tím vypořádal?

Komentář 1:
Velice často vůbec netuším, kam kladeč odešel, ani jakým směrem. Zde jsem měl přibližnou představu, kam asi trail může směřovat. Trail chodím se psem většinou sám, takže když se rozhodne, že si půjde prověřit nějaký pach, tak ho musím následovat, protože není možné jak zjistit, kam vlastně jít. Zrovna nedávno (bez GPS a tedy bez záznamu) mne Bessi odvedla ze stopy k silnici a obloukem zpět na stopu a následně přesně po stopě (měl jsem po nějaké době nechanou značku na křížení frekvence a doufal jsem, že je od kladeče a ne skautů na bojovce) k figurantovi.
Možnost tréningu s někým, kdo je schopen sledovat psa i mne je velice vzácná a těch pár tréninků, které jsem mohl absolvovat pod dohledem Lubomíra Satory, nás posunulo o hodně dál. Zjistil jsem také, že je velice snadné psa i na dlouhé stopovačce směřovat kam chci, pokud si pes není jistý. Proto preferuji trénink, kdy není žádná nápověda (a tou může být i chování doprovodu). Průběh hodnotím až zpětně porovnáním GPS.

Komentář 2:
Chodíme stopy i traily. Oba tréningy odlišujeme postrojem, rituály i povely. Součástí rituálu trailu je i pedimetr. Obejití výchozího předmětu v kruhu. Realizuji jej ale jinak než je zvykem. Pro mne je pedimetr součástí trailu a testem toho, jak je pes koncentrován. Pedimetr chodím proto, aby psa hned na začátku, kdy se fixuje na nový pach a stopu nerozhodilo něco nového. Nechávám před začátkem psa seznámit se všemi pachy, které jsou v okolí. Současně z reakce psa čtu, kde jsou stopy - zpravidla reaguje drobným cuknutím, nebo i sledováním stopy. Za to psa chválím, ale současně ho z pachu odvádím. Pokud v rámci tréninku /např. odlišení kladeče od falešného figuranta/ pes na některou stopu, která tam má být, nereaguje, opakuji kolečko, aby se pes koncentroval a pachy si dohledal. Tím se odlišuji v tréninku od "oficiální" metodiky.

Komentář 3:
Odbočky z volného prostoru do lesa přes křoví jsme již cíleně a opakovaně trénovaly. Podle chování jsem proto usuzoval, že kladeč vešel buď přímo označeným vstupem, nebo vešel v blízkém okolí a Bessi ho bude později následovat, což se ale nestalo. Bessi si některé odbočky také pro jistotu kontroluje, v chování je však drobný rozdíl. Ještě ho však nerozpoznávám stoprocentně a proto jsem nechal věcem volný průběh. Další rozumné vstupy se již nekonaly a kladeč šel blízko hrany, což velice napomohlo dalšímu průběhu trailu a sledování pachu z dálky.
 


Komentáře

1 Lubomír Satora Lubomír Satora | E-mail | Web | 2. října 2013 v 18:52 | Reagovat

Tondo, krásná práce. Hele, u mantrailingu se nehraje na "kdyby". Prostě buď pes najde a nebo nenajde. My můžeme dedukovat pouze podmínky, které jsou na konkrétním trailu. Správně píšeš, že nejdůležitější je čtení psa a dedukce, co z toho může vyplynout pro práci psovoda. Na slepém trailu je ale ovlivňování práce psa velmi složitá. Tam většinou musí platit pravidlo: "Věř svému psu". Makejte dál, mám z vás radost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama