Zážitek při ranní procházce

21. června 2013 v 14:06 | kajan
Po bouřce bylo ráno příjemné. Se všemi třema psicemi (píše se to takhle?) jsem vyrazila před odjezdem do práce na procházku do Borku. Za cvičákem jsem je pustila na volno. Běhali a říkala jsem si, že Sangie běhá tak trochu jako hříbě. Více jako hříbě, než pes. Před vstupem do ulice s rodinnými domky jsem je chtěla za se připnout, protože tam občas jede někdo po ránu do práce. Sangie nepřišla - zaměřila svou pozornost na cizího psa - labradorského retrívra v pískové barvě, který se tam nečekaně a bez pána potuloval. Celá se naježila a ten pes taky a vše vypadalo na konflikt... rozhodla jsem se pro rychlý útěk na druhou stranu, abych Sangie na sebe natáhla. Aywy a Orfi běžely se mnou a ... Sangie (potvora Kanaánská!) ne. I když jsem překonala obzor a schovala se, Sangie se stále neobjevovala. Představovala jsem si různé katastrofické scénáře: rvačku s bezprizorním psem... kdo asi vyhraje?... kdo bude více potrhán? ... bude to velká ostuda.... a přemýšlela i o tom, jak Kanaánští psi bojují s vetřelci, zabíjejí vlky, aby ochránili své stádo.. je už Sangie natolik dospělá, aby to začala praktikovat?... a - přiznám to - litovala jsem, že jsem si Kanaánce - problémáka pořídila.
Za dlouhou chvilku se písková hlava za stébly trávy objevila. K mému překvapení ne jedna. Sangie se smála od ucha k uchu a všelijak mi tancem svého hříběcího těla sdělovala, že jestli mi to nevadí, přivedla si kamarádku. A skutečně: labrador se mně, Orfi a Aywy přišel představit a po té, co jsme ho víceméně přijaly (Aywy samozřejmě ne), vyrazil hrát si se Sangie. Za tu chvilku vytvořili neuvěřitelně skvělou dvojku alá hříbě a tele. Pohonili se po poli s bramborami - šťastní a šílení.... teprve, když se trochu zklidnili, zabahnili se a funěli, všimla jsem si, že to není kamarádka, ale kamarád.
Díky tomu mne napadlo, ze kterého domku by mohl být. Dovedly jsme ho tam a skutečně - v noci bouřka způsobila paniku psa a zároveň vítr otevřel vrata = souhra okolností vedla k útěku a ztracení psa Beníka. Šťastné shledání s paničkou. Naděje, že se s ním zase někde potkáme - vždyť je to skoro soused. A poučení o tom, že si člověk nemá dělat zbytečně starosti.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama