Březen 2013


Sangie má vlastní webovky

11. března 2013 v 19:34 | kajan |  Kanaanka Sangie
Sangie přezubila a je plnochrupá, nůžkový skus. Na oslavu jsme jí založila vlastní webovky, které nebudou tak chaoticky plné koz, slepic a jiných psů. Můžete na nich i hlasovat! Plemeno Kanaánský pes si totiž zaslouží podporu a propagaci v češtině. A také jsem založila její blog, který má tu výhodu, že je možné okamžitě překládat češtinu do jiných jazyků. Uvidíme, co se bude uživatlům více líbit a podle toho zařídím doménu.

Navíc je to skvělá příležitost, jak se já, stará žena z minulého století, naučí dělat takové blogy a webovky. Určitě tuto dovednost využiju ještě v práci atd.

Pozitivní metoda výcviku v Bratislavě

10. března 2013 v 21:06 | kajan |  AAA/AAE intervence
O víkendu jsme byli v Bratislavě. Sice z jiných důvodů, ale Aywy a Sangie jely se mnou.
O přestávce jsme ukázali účastníkům klikrtréning a jeho pozitivní efekt - chuť pracovat a vysokou efektivnost. Aywy toho předvedla hodně, Sangie předvedla chuť pracovat, soustředění a čtyři cviky. Koukalo se na nás asi dvacet pět dospělých a třicet dětí z domácího vzdělávání.

Bratislava - socializace a předváděčka

10. března 2013 v 12:23 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
V pátek večer jsem se dvěma přítelkyněmi vyjela do Bratislavy na "misijní" cestu, která měla podpořit domácí vzdělávání na Slovensku. Jejím cílem bylo přednášet a diskutovat na téma portfoliové hodnocení. Vyrazily jsme našim autem a cestu jsme si náležitě užily a proklábosily o životě a všem možném.

Po delším přemýšlení jsem se rozhodla cestovat v doprovodu Aywy a Sangie. Jednak by se mi po nich stýskalo (promiň Orfinko, po tobě taky, ale tvá divokost...) a jednak jsem chtěla využít tuto příležitost k Sangiině socializaci. Aywy měla dělat psychickou podporu, pro dobu, kdy byla Sangie sama v autě. Byla jsem moc ráda, že jsem je vzala.

Cestu autem zvládly celkem dobře. Aywy úplně dobře, Sangie se trochu ublinkala, jinak také OK. O několika přestávkách jsme je venčily a při jedné jsem také mohla vzít Sangie s sebou do restaurace. Byla to její první návštěva restaurace a chovala se velice přiměřeně - ležela pod nohama, neštěkala ani nikoho neobtěžovala louděním. Jen nechtěla počkat u přítelkyně, když jsem si odskočila, táhla ji za mnou ke dveřím WC (a pak byla tak šťastná, že jsem se vrátila, oklepávala se z té prožité hrůzy a lízala mne). Je vidět, jak moc je na mne fixovaná, ale nedělala blbiny, nezkoušela ani překousnout vodítko ani kousnout přítelkyni, čili jsem to vyhodnotila jako přiměřené chování.

V Bratislavě se lidé chovají stejně jako v Praze - při setkání v parku se snaží komunikovat, seznamovat pejsky, apod. Čiili jsme se zapovídali se třemi pejskaři, Sangie byla od cizích lidí náležitě podrbána a obdivována a také očichána jejich vstřícnými pejsky. Aywy si užila aportování šišek, které ji mé přítelkyně i pejskaři neúnavně házely. Sangie měla první večer potíže se v cizím prostředí zapachovaném pachy cizích psů vyvenčit. Teprve při pátém kolečku udělala loužičku.

Protože jsme byly ubytovány luxusně v klášteře, musely pejsinky strávit noc v autě. Auto stálo pod oknem pokoje, čili jsem si je mohla trochu hlídat. Noc se obešla bez vytí a naříkání - vše v pohodě. Ráno jsem si přivstala a zase se s nimi dlouze procházela mezi vstřícnými bratislavskými pejskaři. Také jsme viděly bezdomovce, který si právě balil lože v keřích. Sangie na cizí lidi někdy zírala, ale nevrhala se po nich ani na ně neštěkala. A od těch, co chtěli, se nechala normálně kontaktovat. A jak tak koukala na Aywy, najednou také zvedla šišku a chtěla ji nechat hodit! Pak ji nosila a nosila i klacíčky. Že by z ní vyrostl také aportér?!

Po mé úvodní přednášce jsem na půlhodinu vzala Sangie do přednáškové místnosti, byla v pohodě, ale nechtěla u mne ležet, chtěla se pohybovat bez vodítka, kamarádit se s batolaty atd., což jsem jí raději neumožnila, protože všude bylo bohaté občerstvení... (určitě chtěla jít právě tím směrem :-).

Po obědě jsem s Aywy předvedla asi 20 minut ukázat různých cviků a vysvětlila klikrtréning (pozitivní metodu výcviku a výchovy). Aywy je zlatíčko, předvedla krásně vše, dokonce i neoblíbený cvik "mrtvý pes", zacvičila si i s několika odvážnými dětmi (a rozuměla slovenštině :-). Pak jsem vytáhla mezi dav diváků i Sangie a k mé radosti si nic nedělala ze zástupu rodičů a z houfu pobíhajícícíh dětí, ale chodila za mnou a cvičila v těchto podmínkách s velkým soustředěním a ukázala vše, co jsem po ní chtěla.

Jediné, co se Sangie opravdu nechtělo, bylo nastupovat do auta. Všelijak mi dávala najevo, že do něj opravdu nechce a že má přepravky v autě dost. Otázkou je, co by asi dělala, kdybych odjela bez ní. (Tak jsem to jednou udělala Orfince, ta koukala a příště vždy do auta naskočila :-). Jenže na takový pokus nebyl vhodný prostor - příliš mnoho aut a lidí.

Cesta zpět byla dost vyčerpávající - déšť, mlha, únva. Odřídila jsem to ale dobře, vrátila jsem přítelkyně jejich rodinám ve zdraví a krátce po půlnoci jsem byla i já doma. Bessi, Orfi, Mia i kočky se mohly zbláznit radostí, že nás vidí. Sangie byla taky ráda doma (Aywy je ovšem zvyklá, tu to nijak nepřekvapilo).

A mám zájemkyni o štěně po Sangince :-) - jednu z mých spolujezdkyň - přítelkyň. Povaha Sangie, milá, učenlivá, nevtíravá, ji nadchla! Tak uvidíme, jak se to vyvine.

Bessi-stopařka

8. března 2013 v 13:59 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Pokud páníček něco nepokazí, roste nám z Bessi fenomenální stopařka. Stopování je jí odměnou. Na stopě odmítá pamlsky, ale přesto stopuje nejlépe ze všech našich psů. Pokrokem je, že na konci stopy je ochotna vyžrat misku a pohrát si s míčkem. Tonda toto může docela dobře rozvíjet (jen za ní jdee na šnůře), čili je zde velký potenciál :-).

Bessi v minulém týdnu vyšvihla perfektně velice zamotanou a pošlapanou stopu v autoopravně!

Původně to nebylo myšleno jako "stopa", ale při opravě auta jsem ji vytáhla jako poslední z přepravky, aby se protáhla. A ona se chytla stopy - jak jsem před ní venčila Orfi a "jela". Šla jsem ze zvědavosti za ní... bez povelu... Bessi prošla celou stoupu tam, zpět, odbočila na místo, kde jsem odbočila a vrátila se k autu! Vše pečlivě, občas ověřila na cca půl metru do roští na lomu, jinak přesně, nos u země...

Neodradilo ji ani startování aut kousek od ní nebo štěkání psa v kotci, kolem kterého stopa vedla!! A také několik stop v lese a v oranici. Je přesná a neúnavná.

Tonda chodí šlapat stopy skoro denně, ovšem největší odměnou pro Bessinku je, když na konci stopy najde někoho, koho má ráda.

Sanginka se dnes potahala o pešek

6. března 2013 v 20:58 | kajan |  Kanaanka Sangie
Dnes je pro mne slavný den, Sangie se se mnou poprvé pořádně potahala o kus provazu. Dosud totiž vždy, když jsem vzala něco, co měla v hubě, tak to pouštěla a kořila se mi. Občas chvilku vydržela držet, ale klesala na záda a vystrkovala bříško. Dnes se povedlo, že měla náladu, okolo se motali psi, a tak jsme se potahaly. Nejprve si asi neuvědomovala, že se tahá se mnou (se psy se tahá běžně), pak jí to došlo, ale zároveň už byla řádně pochválená za tuto činnost, a tak se tahala dál.

A nadšeně mi nosila, vše co jsem odhodila. Když jsem vzala noviny a dělala, že se naprahuji, tak zalezla do boudičky. Nevím proč, když jsme ji u nás nikdy nebili. A u chovatelky taky asi těžko. Asi to bylo prsotě nové a šustící.

Ale docela rychle vylezla a po chvilce váhání se do novinové ruličky taky zakousla. Hodně jí pomohla Aywy a Orfi, které se po novinovém obušku sápaly, protože hru na "bití" už znají. A vědí, že je to velká legrace.

Agilit tréning

3. března 2013 v 17:33 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Dnes jsme s Orfi, Bessi, Miou a Baffi byli opět na agi-tréningu. Sangie byla s námi na socializaci. Aywy nebylo dobře (průjem), nechala jsem ji doma.

Skoro mrzlo, ale bylo to fajn. Mia po zimě byla velice nadšená, že zase vidí překážky. Štěňata borderek tak ráda běhají, jen se naučit domlouvat s páníčky. V dubnu je čekají první závody tunelový a barelový běh. Tak trochu trénovali.
No a Orfi má krásnou techniku skoku a rozumí i mým neumělým pokynům, čili skočí skoro vše. Sangie mne potěšila tím, že se na cvičák (po včerejší "strašlivé obraně") nebála. Úplně klidně šla dovnitř a trochu se na začátku s pejsky proběhala. Po tréninku tedy nevěřícně zazírala na dogu, kterou Verča hlídá a po tréningu ji vytáhla z kotce a nechala proběhnout, a raději se od ní držela dál.. v úkrytu za křeslem. Ale vše v pohodě - na zavolání vylezla (a pak zase zalezla:-) když jsem šla domů, vystřelila z úkrytu a byla hned u mně a u vrátek.

Na cvičáku

2. března 2013 v 19:29 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Sluníčko vytáhlo na cvičák velké množství lidí. Aywy - spousta legrace, dogdancingu a do toho několikrát nácvik překážek na ZZP2. Žebřík jí jde už mnohem lépe! Orfi - základní prvky + skupinka a přenášení. Docela slušně pracovala. Sangie - opět trénink pozornosti mezi psy a lidmi. Nádhera. Do toho nácvik přivolání. Nechce se nechat držet od jiných lidí. Video I. Video II.

Orfi pak měla dvě kola obran. Byla moc natěšená na svého figuranta Petra. A dařilo se jí. Na volno na dva druhy klínů. Pěkné zákusy. Odměnou jí byl její první zákus do rukávu. Myslím, že bez chyby. Ovšem je nutné pochválit našeho figuranta, který umí postupovat krok za krokem, nespěchá, netlačí a rozvíjí psychiku. Za ten rok, co obrany děláme, je vidět kus práce.


Dan si taky zafiguroval (fotka)Úžasný.

Bessinka se baví na schodech

2. března 2013 v 19:22 | kajan |  Blessed BESSI Storytelling
Bessinka má prima zábavu: nosí si nahoru na schody míčky, pouští je a chytá je. Je to s ní legrace a povedlo se mi to i hezky vyfotit (níže). Dnes vynesla nahoru lahev od okurek... to se mi vyfotit nepovedlo... rána, střepy...




Stopařské dopoledne

2. března 2013 v 19:11 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Krásný slunný den, teploty nad nulou. Vrazili jsme na stopy (T. a já a naše čtyři psice). Vyrali jsme si docela těžký terén - oranici, bylo větrno.
Aywy měla asi půlhodinu starou stopu - přes několik terénů, neprokrmenou. Šla jako vždy, až moc nadšeně. Podařilo se jí o dost přeletět lom, který byl skoro hned za přechodem z uschlé trávy do oranice. Vrátila se, revírovala a chytla se. Ale zase našla oba předměty i krabičku na konci.
Orfi měla asi 15 minut starou, jen v oranici, mírně prkrmenou. Šla rozvážně až vlažně, dost řešila stopy zvěře. Čas od času se zastavila a s vysokým nosem se rozhlížel.a Ke konci se chytla jiné stopy (možná zvěř, možná jiný člověk) a ztratila se. Možná jsem ji nepomohla tím, že jsem ji na začátku vynadala, když odbočila ze stopy (zapomněla jsem na oblouček :-(.
Bessi měla stopy hned dvě. První se mnou na konci. Čerstvou ale hodně dlouhou, cca 750 m, obloučkovou, neprokrmenou. Neviděla jsem ji, ale prý šla prefektně, jen párkrát sešla na kousíček ze stopy. Našla mne a dokonce vyštěkala (lekla se mně .-). Drouhou stopu měla s Tondou na konci, v oranici, obloučkovou, neprokrmenou, já ji držela. Opět čerstvou, cca 750 m dlouhou. Šla perfektně.
Sangie měla svou první stopu. Také v oranici, neprokrmenou, s Tondou na konci, zcela rovnou. Má dobrý čuch, myslím, že pochopila o co jde. Na to, že to byl dost těžký terén, byla rychlá a přesná.

Sangie - problémy s přivoláním

1. března 2013 v 20:50 | kajan |  Kanaanka Sangie
Sangie na procházkách chodí hezky s námi, drží se nás, ale máme trochu problém. Když se začuchá (a začuchává se hodně, snad nejvíce z mých psic, skoro jako Koral), tak nejde. Když ji zavolám, tak klidně dočuchá a pomalu, pomaloučku se vydá mým směrem.

Po, po těch kecech, kterými buzeruji majitele svých štěňat, nic moc. Samozřejmě jsem s ní dělala vše dle návodu, ale asi ne dost promyšleně a důsledně.

Čili jsem začala pracovat na přivolání. Zase odznova a velice soustředěně, aby bylo vše, jak má. Když hrozí, že by se něco dělo (město), tak ji vodím na vodítku, abych ji nemusela lovit. A tam, kde to jde, na volno a cvičíme.

Dnes jsem velice spokojená, povedlo se mi to tak, že se musím pochlubit.

Základem byl samozřejmě náležitě hladový pes. Při přivolání jsem si pomohla krabičkou, její cvaknutí doprovázelo mé "ke mně ..." a když se ke mně rozeběhla, tak jsem ještě vesele křičela super apod. pozbuzování. Výsledkem byla několik nádhrených přivolání, kdy se ke mně Sangie okamžitě otočila a - když uviděla a uslyšela, jak se otevírá krabička s kuřetem - rozeběhla se ke mně rychlostí mé groenendaelky Orfi. Měla jsem z toho opravdu velikou radost.

Uvidíme, co bude dál. Nerada bych, abychom skončili bez stoprocentího přivolání a vymlouvali se na to, že je to divoké plemeno, které se nedá přivolavat jako ostatní psi!

Tak držte palce.

Pygmalion (a Golem) efekt

1. března 2013 v 19:22 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE

Při srovnání několika posledních zážitků s našimi pejsky v různých prostředích jsem si uvědomila, že Pygmalion efekt, který tak dobře znám z pedagogiky a vědeckých článků, platí i pro pejsky a pro kynology. Jak to, že mne to předtím nenapadlo spojit? Vždyt mnohé články jsou napsány na myších... No nic, tak už to mám spojené...

Pygmalion efekt je jistý druh "sebenaplňující se předpovědi". Prostě jev, že se stává to, co očekáváme, že se stane. Očekávání totiž natolik ovlivňuje zúčastněné, že se zachovají (byť nevědomě a nechtěně) tak, že očekávanou reakci vlastně způsobí. (Pygmalion efekt se používá především pro pozitivní očekávání, pro očekávání negativní (a neúspěchy) se někdy používá Golem efekt, v poslední době také "teorie nálepkování")

Např. pokud očekáváme úspěch, uspějeme. Pokud očekávám, že schůzka dopadne dobře, dopadne dobře.

Z výzkumů:
Učitelé a žáci - vůbec první experiment tohoto typu
Experiment uskutečnili Rosenthal s Jacobsonovou (a násladně pojmenovali jev Pygmalion efekt) v nižších třídách na základní škole. Na začátku školního roku dali dětem inteligenční testy s anglickým názvem "The Harvard Test of Inflected Acquisition". Učitelům řekli, že nešlo jen o inteligenční test, ale že na základě těchto výsledků je možné předpovědět pokrok, který mohou žáci v následujícím roce udělat. Tedy že test dokáže odlišit ty, kteří mají nejlepší předpoklady být vynikajícími studenty. Před začátkem školního roku učitelé obdrželi jména studentů, kteří z testů vyšli jako velmi slibní a nadějní. Ve skutečnosti je experimentátoři vybrali ze seznamu náhodně - jmenovaní žáci neměli o nic lepší výsledky než ostatní. Informace, kterou učitelé dostali, je natolik ovlivnila, že se za rok všem dětem takto ozančeným zlepšil prospěch. Ze skytých záznamů bylo zjištěno, že se učitelé k takto označeným dětem chovali jinak (více je chválili, více s nimi komunikovali).
Studenti a potkani v bludišti
Obdobný experiment provedl K. L. Fode na laboratorních potkanech. Studenti, kteří v laboratoři pomáhali experiment provádět, dostali informaci, že zvířata pocházejí ze dvou genetických linií "chytré" a "normální". Ve skutečnosti byly do těchto skupin potkani rozděleni zcela náhodně. A zvířata, která byla pokládána za "chytrá" se naučila procházet bludištěm statisticky průkazně rychleji, než ta z kontrolní skupiny. Opět se ukázalo, že s těmi "chytrými" prostě komunikovali studenti jinak a více je naučili.
Obdobné prokazuje v prostředí psychiatrické léčebny tzv. Rosenhanův experiment.

A jak to ovlivňuje nás s pejsky? Pokud očekáváme, že štěně nenechá pohladit, nenechá se pohladit. Pokud očekáváme, že se nechá pohladit, nechá se pohladit. Pokud očekáváme, že náš pejsek nebude poslouchat, že nás cizí pes kousne, že se dva psi poperou.... co se nejspíš stane?!


Čili mnohdy to nejsou pejsci, na kom je třeba pracovat, ale naše očekávání o nich. Musíme si o svých pejscích udržet dobré smýšlení a držet pro ně dobré vize. A hlavně jim nedávat špatné nálepky! A nedovolit, aby jim někdo jiný takové nálepky dával!

Možná vše souvisí trochu i se jmény a s latinským nomen omen - jméno nás natolik ovlivní, že se nějak zachováme a vyvoláme reakci (např., co asi čekáme, když se k nám řítí cizí pes, na kterého řve majitel: "Zabijáku nech ho!").


























Návštěva yorkšírky Kačenky a jejich páníčků

1. března 2013 v 18:51 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Dnes jsme měli milou návštěvu - yourkšírku Kačenku a její páníčky. Trochu jsme si společně zacvičili. Kačenka je moc šikovná a hlavně ji to moc a moc baví, čili spíš jde o to, co dělat, než zda to dokáže. Takže jsme předali pár nápadů a Kačenka je (myslím že do zítra) docvičí.

Co je ale pro mne důležité je pohoda, s jakou naši psi, včetně těch z pouště a taky dvou ublafaných borderčích štěňat přijali (další) návštěvu se psem. Všichni byli vzorní!

Samozřejmě ji očuchávali atd., ale ona se zachovala normálně, jako pes - žádný velký strach, žádné velké zuby a zakrátko si s nimi rozuměla. A oni s ní.

Sangie samozřejmě na začátku štěkala a na Kačenku vrčela, ale stačilo mi maličko projevit, že se mi to nelíbí a stáhla se. Je na mne velice citlivá. Bessinka potřebovala trochu více času, ale ne zase tolik, aby to bylo nepříjemné nebo nenormální.

Cvičili jsme v kuchyni, Sangie předcvičovala (sic!) a Miuška se - kdykoli se jí poštěstilo - předváděla s ohromnou chutí a vervou. Tonda protáhl Bessinku (ostatní velké psy i kočky jsme nechali venku).

Sangie má triky na zubajdu

1. března 2013 v 18:33 | kajan |  Kanaanka Sangie
Dnes jsem koukala z okna na dvorek, kde se zrovna Sangie snažila vnutit se Aywy. Aywy je známá zubajda, na štěňátka nemá moc náladu, nejraději si hraje s lidmi. Takže se zubila. Sangie předvedla škálu pokorných grimas, olizování Aywynina čumáčku, prdelkování, mrskání ocasem, naklonění boku, lehnutí na záda a kouselné pohyby packami - umí je zatočit do neuvěřitelného úhlu a hladit jim halvu Aywy. Zakrátko začala Aywy vrtět ocasem a začala si s ní hrát. Sangie byla blahem bez sebe. Ať žije psí komunikace!