Jiná zvířátka - seznámení

12. září 2012 v 14:50 | kajan |  Jiná zvířátka
A je to tady, jaksi se rozšířily naše možnosti, chovy, tak vzniká nutnost vytvoření nové rubriky, ve které se budeme věnovat chovu jiných zvířátek, než pesanů a kočiček...

Měli jsme jiná zvířátka vždycky, i v bytě v Praze, ale teď to začíná být teprve sranda. Děti rostou, jsou schopné se o zvířátka postarat samostatně. Prostory zahrady umožňují stavění voliér a velkých výběhů... Dan se učí chovatelem exotických zvířat...

Půl roku po přestěhování jsem na výstavišti v Lysé koupila tři slepičky a kohoutka plemene antverpský vousáč. Chtěla jsem pořídit drůbež až o rok později, ale prodávající pán mne ukecal. A jak jsem byla na jaře ráda. Měli jsme domácí vajíčka právě, když se cena vejce v obchodě vyšplhala na 7,-/kus. A soužití s nimi je naprosto bezproblémové. Částečně díky tolerantním sousedům, kteří prohlásili, že kokrhání patří k venkovu. (Díky jim!) Neničí ani zahradu (asi proto, že jich je maličko). Jediné, co mne mrzí je, že slepičky nekvokají/nesedí. Chtěla jsem odchovat a nechat si kuřátka - slepičky. Smůla. Uvidíme, co se stane s vajíčkem pod hrdliččáky. Slepičky byly původně ve velké voliéře a po krátkém období zvykání byly vypouštěny na zahradu 300 m2. Nyní jsou v malém drátěném výběhu na morčata (přes noc, aby je nesežraly kuny). Jinak jsou venku. Mrzuté je, že do menšího výběhu se nevracejí - schovávají se na složené dřevo. Musím je tedy každý večer nejen zavírat, ale i přenášet. O slepičky se starám hlavně já.

Na jaře nás Ester ukecala a přinesla tři káčátka. Za Kč 120,- všechny! Nekup to! Druh kachna bílá česká domácí (nebo tak nějak). Původně na jídlo. Dvě již snětené. Vynikající. Třetí v mrazáku. A dvě začaly snášet vajíčka. Byla míchanice a teď jim necháváme, zda budou sedět. (Ano, je tu riziko odchovu mláďat v zimě, ale zkusíme to i tak). A žerou slimáky! I když se traduje, že slimáky žerou jen kachny indický běžci, tak ne! Stejně tak je možné je pást s borderkami! České kachny jsou levnější, přináší stejný nebo větší užitek, než kachny indické.

Dále máme činčily vlnaté ve dvou voliérách - domácí (2,5 x 80 x 1,5 m) a venkovní (3 x 3 x 3 m). ČInčilky byly vždycky mou láskou. Sledovala jsem jako dítě jejich smutný příběh - hrozící vyhubení. A zázračné zachránění skrze chovy na farmách. Stále jsem nadšená, že můžeme chovat zvířata, jejichž počet v přírodě je na hranici vyhubení. Činčily jsme chovali i v Praze, v bytě, ale nikdy se nám nepovedlo odchovat mladé. Zato letos jsme měli dva vrhy, celkem 5 mláďátek. K tomu jsme museli dokoupit dospělého samečka (a byl dostupný pouze se čtyřmi dalšími činčilkami). O činčilky se vzorně stará Jakoubek. Dan s Lenkou jim udělali nádherné expozice. Všichni je rádi krmíme z ruky a povídáme si s nimi. Chovem činčil se chceme zabývat určitě pořád. Jsou to miláčkové.

Dále máme křečíky džungarské. Po pravdě jich zrovna máme nějak moc... rozlezli se do tří velkých klecí pod domácí voliérou. Jejich počet musíme redukovat, čili právě nabízíme na prodej přebytky. Křečky jsme měli i v Praze, zkoušeli jsme různé druhy. Džungaráčcci si nás získali svou povahou a snášenlivostí. Letos se nám podařilo nádherné mládě - celočerné s bílýma tlapkama. I jiné barvičky. O křečíky se stará úplně sama Ester. (Jediné co nezvládá je jejich inzerce :-).

Na zahradě máme dvě voliéry s hrdličkami chechtavými. Dan si je vloni vysloužil na výstavě Exotika. S Lenkou se tam celý týden zdarma starali o vystavované ptáky. V jejich pavilónu žádný pták nezahynul, což chovatel hrdliček ocenil a neprodané mladé hrdilčky jim věnoval )6). Dan obsadil mou voliéru pro slepice. Jenže mu to nestačilo. Vypadalo, že to budou dva páry, ale nebyl. Po nějaké době začaly velké rvačky. Dvě hrdličky nepřežily. Zůstali tři samci a jedna samice. Tu samci strašně trýznili... Nakonec vznikla druhá voliéra (Dan ji postavil sám) a páry jsme oddělili. V zadní původní voliéře byl skutečně pár. Snášeli vajíčka a po několika nehodách, kdy vítr za bouřky shodil vejce či mládě, se páru povedlo odchovat první mládě - bílé. Nyní sedí na dvou dalších vejcích a zkušeně vydrželi včerejší marast. V druhé nové voliéře jsou žel dva samci. Dan trochu laxně řešil (spíše neřešil) výměnu, takže jsou tam spolu zavření již půl roku. Strašně se snaží odchovat mládě - seděli mnoho týdnů na prázdném hnízdě... až mne to napadlo! A dala jsem jim do hnízda vejce našich antverpských vousáčů. Nadšeně ho přijali a již druhý den ho zahřívají. Držte palce!

No Ester se naučila dojit kozy..
 


Komentáře

1 Baume Mercier cheap Baume Mercier cheap | E-mail | Web | 23. října 2012 v 8:32 | Reagovat

best post. I has been collection in my blog.
http://www.kreplicawatches.com/Tudor-Prince-Date.html

2 Ester Ester | 30. listopadu 2012 v 19:37 | Reagovat

Těch káčátek bylo pět ,ale to je jedno.... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama