Únor 2012

Korálkovy obrany

28. února 2012 v 12:07 | kajan |  Koral - velký přítel
Dan se zaučuje v ZKO Lysá "na figuranta", zatím neoficiálně, neb není plnoletý. Korálek díky tomu začal chodit na obrany. Začalo ho to bavit a jakoby mu to pomohlo psychicky.

Těžko říci, zda to byly obrany nebo to, že dozrál a dospěl.. ale je to kus psa. Není to už žádný plašan, spoustu věcí ustojí bez dalšího přemýšlení o tom, co je a co není "strašlivé". Kde je to štěně, co se bálo zvuku vysavače? V sobotu si vzal figurant P. Junek bič a práskal mu u ucha, když se s ním tahal o pešek. Koral se držel a nepustil. Jakoby rány neslyšel.


Orfi - obrany

28. února 2012 v 11:57 | kajan |  Orfi - jak rostu a tréninkový deníček
Z Orfi je už docela velká holka a už nějaký ten týden chodíme v ZKO Lysá na obrany.


V těch mrazech v lednu to bylo trochu komplikováno tím, že Orfi neměla o mokrý a zmrlý kus hadru velký zájem. Kdo by bral kus ledu dobrovolně do huby, že?

Ale teď, jak se oteplilo, to jde lépe. Zájem má, s figurantem (je to Petr Junek, figurant II. třídy - velký dík Petře!!!) jí to baví a zvyká si na něj. Občas mu nabídne pešek i dobrovolně, aby se s ní tahal.


Korálkova nevěsta

27. února 2012 v 13:29 | kajan |  Chov
25.2.2012 přijela od Budějic za Korálkem krásná černobílá borderkolie Alea Hvězda Els Míši Brožovské (s celou rodinkou Brožovských). Bylo to plánované setkání před krytím, aby se pejsci měli čas seznámit. I my lidi. Alea si to ovšem naplánovala po svém, již hárat začala. Ale Brožovští stejně přijeli, za což jsem jim moc a moc vděčná. Čeká je za 7 dní nová cesta k nám - doopravdy na krytí.

Ale stálo to za to. V klidu a v pohodě jsme si dali čaj a nějaké dobrůtky k tomu, popovídali si. Pak jsme vyrazili do stepi u Milovci a nechali pesany vylítat. Mohli jsme si všimnout, že je Alea klasická borderka - aportovací, pasoucí a ovladatelná. Oni zase mohli omrknout Korálka.

Myslím, že se k sobě dost hodí. V jednu chvíli se, když se oba hnali za nešťastně hozeným míčkem, se ženich a nevěsta srazili. To se může stát jen borderkám!

Co dál napsat:
Rodina Brožovská nemá vlastní chovatelskou stanici. Vrh bude proto odchován pod stanicí Hvězda Els jako vrh "B". Alein to bude první vrh.

Příbuznost - 2% počítáno z 11 generací - supr.
Genetická vyšetření TNS, CEA, CL - vše ok! Štěňátka budou CEA a CL N/N po rodičích.

Očekávané barvy:
Black & White Help46%
Black Tricolour Help46%
Red / Chocolate Tricolour Help3%
Red / Chocolate & White Help3%
Blue & White Help1%
Blue Tricolour Help1%

DKK: do třetí generace předků vše DKK 0/0 či HD A - kromě jednoho předka s DKK 0/2 u Korálka a jednoho předka s HD C u Aley.

Více informací na sledujte na jejích webových stránkách.

Video z tréninku agility Alea Hvězda Els - agility.

Alea Hvězda Els - informace

Matka: Liz Bohemia Alké
Otec: AdamFoxy Fox
Chovatel: Eva Koubková

DKK: 0/0
PRA/CEA: Negativní(2010)
DNA CEA: Normal
Chovnost: chovná (31.10.2010, Žižice)
Bonitační kod: 0/0 iimbasnspna / K1M1R1Z1


Kritéria pro výběr krycího psa

25. února 2012 v 11:51 | kajan |  Chov
Pro dobře vedený chov je vždy důležité správně vybrat krycího psa. Někdy je samozřejmě důležité vybrat do chovu i fenu (respektive říci si, že na téhle fence krýt nebudu...). I to jsem dost dlouho před druhým vrhem zvažovala a konzultovala s odborníky. Nakonec jsem se rohodla pro druhý a skoro jistě poslední vrh, protože chceme mít doma po Aywy štěně (ideálně fenku) a protože máme dva vážné zájemce o štěnata právě po ní. No a hlavně pro její kvality povahové a pracovní! Stačí se podívat do seznamu českých borderek, kolik jich má tolik zkoušek jako ona? Jedna? Možná dvě feny? A to se věnuji rodině, práci, nejen výcviku.

Nechtěla jsem již krýt Koralem, protože má jen dvě zkoušky a protože si myslím, že je lepší mít doma nepříbuznou fenku a protože dali s Aywy jednoho (z pěti psů) monorchida.

Pro volbu krycího psa jsem si zvolila tato krytéria (jejich důležitost je cca v pořadí vyjmenování):
- povaha, počet a úroveň zkoušek (původně jsem hledala psa, který by měl více zkoušek, ideálně ZVV3 nebo IPO3, než Aywy),
- instinkt pro pasení (mají tobýt borderky, ne?!),
- test TNS - musí být N/N,
- příbuznost do max. 4%,
- DKK ideálně DKK 0/0 či HD A ve všech 5 generacích zobazovaných anadune, maximálně 2 předky s HD B,
- plnochrupost, nůžkový skus (i u předků) - Aywy je plnochrupá, ale její matka a jedna z dcer nemají premoláry,
- pokus vyhnout se kryptorchismu, čili ujištění od majitelů, že neví o této vadě v široké rodině - potomci, sourozenci, předci (nepříjemné je, že se tato informace získává těžko),
- další testy CEA, TNS, CL, MDR1 (jako bonus, ušetření peněz budoucím majitelům za testy je vždy prima) a vyšetření DKL aj.,
- vyhnout se dalším problémům autoimunitní thyrietida, OCD apod.
- barvu - aby byla i možnost hnědého štěněte,
- důvěryhodnost majitele (poskytuje mi pravdivé informace, hovoříme spolu na rovinu?).

Kritéria - tehdy ještě ne tak dokonale propracovaná - jsem poslala poradkyni chovu Monice Švarcové, aby mi poradila vhodného psa. Ta se asi pobavila. Napsala mi ale velice slušný mail s upozorněním, že se obává, že budu muse snížit své nároky na krycího psa, protože takový v ČR není ani jeden.

Začaly jsme u zkoušek - psi, kteří by měli zkoušky které bych si představovala lze ČR spočítat na prstech (možná i jedné ruky) - a buš jsou všichni s Aywy příbuzní, nebo nemají TNS vyšetření. Hmm.

A tak to pokračovalo. Večerů u počítače a databáze jsem strávila asi pět. Projela jsem ji shora dolů, zdola nahorů a zase dolů atd. U psů, kteří mají webové stránky, jsem hledala i tam, protože aktualizace databází není vždy úplně rychlá, tak aby mi nějaké vyšetření nebo složená zkouška neunikla. S několika majiteli jsem komunikovala během hledání. Několikrát jsem volala poradkyni chovu. Postupně jsem si na kartičky vypisovala psy s méně a méně zkouškami. Spostu kartiček jsem zmuchalal a vyhodila, ale pak stejné psy zase vypsala :-).

Poznala jsem, jak je hloupé, když se dozvím o nějakém problému od poradkyně chovu nebo od někoho, kdo ho psa zná a diví, se, že o něm uvažuji, ne od majitelů. Nemyslím si, že se musí o všem psát na webovkách, i když by to jistě bylo užitečné, ale při komunikaci by se mělo hovořit otevřeně, ne? Naopak jedna majitelka mi o svém pejskovi řekla: "ZVažte to, sama bych s ním nekryla, nepase! A borderky mají pást!" No nic, prsotě vždy když jsem si myslela, že mám vybráno, tak jsem se dozvěděla něco, co to zase zvrátilo do úvah. Tu chybějící zuby, tu insktinkt, to o nějakém chybějícím varleti v příbuzenstvu či o výskytu OCD... Oceňuji všechny, kteří mi to řekli osobně o svém psovi!

Nakonec jsem dospěla k tomu, že Koral a jeho výše zmíněné nedostatky jsou vlastně drobnostmi. :-)

Ne, že bych s ním chtěla krýt i podruhé (stále nechci mít doma dceru, ale už otom skutečně i uvažuji), k němu jsem totiž vybrala dva šikovné psy - ale oba mají kryptorchismus v linii. Už jsem jejich seznam odslala, ale krátce po té se ozvala majitelka jednoho z těch psů, co mají zkoušek skoro jako Aywy, ale nejsou vyšetření na TNS, s tím, že na vyšetření půjde. Takže se mi karty na stole zase zamíchaly. Další den jsem našla pejska jen se dvěma zkouškami a CEA carrier, ale bez monorchismu. Ale zase s OCD u bratra.

Takže co s tím?! Jsem na zhroucení.

Další rady mi poskytla (a hlavně velkou trpělivost se mnou měla Iva Rácová, chovatelka Aywy). Zahlcovala jsem ji svými nápady. A ona - děkuji velice - je procházela a komentovala. Konzultovala jsem i s dvěma budoucími majiteli - Ivčou a Magdou - ale ti to nechali na mně. Ivča mi poskytla informaci, že by ráda černobílou fenku. Magda by ráda merle, ale bude vděčná za jakoukoli fenku, možná i za psa...

Žádanku na krycí list jsem ale již odeslala. Doplnila do ní pejska, který půjde na vyšetření TNS a než KL přijde a než Aywy začne hárat, mám ještě trochu času na zoufalé hledání.

--------------
Pozn. tento článek komentovala "Lucie" s tím, že ona by Aywy nekryla. Upozorňovala na rizika plynoucí z dědečka Teda. Ano, Ted dal 2 potomky (ze 115 štěňat) s epilepsií. Zmínila také "nepovedený vrh B Unique Forever". To je vrh Aywynčiny tety. Ano, to byl velký průšvih, bolest a smůla. Za komentář Lucii děkuji. Svým způsobem má pravdu. Ale nevěřím ji, že by dokázala nenechat si doma štěně po feně svého života. Navíc více než roční štěňata po Aywy jsou skvělá a zdravá. O zátěži u Aywy vím. Věřím, že zdraví narozených štěňat lze podpořit vhodným výběrem krycího psa. Eliminovat přenos polygenně přenášených recesivních onemocnění (nebo navíc polyfaktoriálních onemocnění) do chovu nelze, došlo by k přílišné redukci chovatelské základny. Možná by v českém chovu borderek nezbyl skoro žádný pes/fena. Když jsem projížděla seznamy krycích psů, zjistila jsem, že skoro každý má nějakého příbuzného s problémem. Proto je nutné psy párovat tak, aby se zátěže z obou stran eliminovaly a nepotkaly u štěňat.
Poměrně laskavě psaný komentář Lucie obsahoval řadu nepřesností. (Např. Lucie popletla sestru a tetu. Pozor: Aywinčina sestra Attila je zdravá a plodná v CHS z Zlantíkova. Zdraví a výkonní jsou i její ostatní sourozenci-bratři). S Lucií jsem nemohla konzultovat ani ji požádat o opravy neb na sebe nenapsala kontakt. Takže jsem ho kvůli několika nepřesnostem smazala. Potěší mne, když mne Lucie bude kontaktovat. Jsem ochotna ho po opravě opublikovat.
Chov chce vždy trochu štěstí. Nezbývá než doufat, že nám (všem) bude dáno.

Mia konečně hárá

23. února 2012 v 20:32 | kajan |  Chov
Esterčina malá a milá a snaživá číňanka Mia (Amanda China Stofox) konečně hárá.

Ženichy máme vybrané, tentokrát dva, aby se nám opravdu zadařilo.
Jeden kandidát je Asset Mojo Runique z Dubí.

Druhý je Bartík z Loun.
Jméno:Barton Questa From Butterfly Shrub
Majitel:Baštová Pavla
Otec:Cee Jay Al Shraifi
Matka:Annia Cool Lady
Chovatel:Vlachová Ivana
Bon. kod:BAC/A/E2 G7/10
Výška/délka:36,5/41 cm
Varieta :HA
Dat. narození:20. 03. 2009

Snad se tedy letos malých štěňátek dočkáme.

Měla by být typickými zástupci plemene, zdravá a s chutí do práce (agility, dogdancing) po rodičích a s dobrým vztahem k lidem (po rodičích + díky naší rodinné a celodenní péči o ně).

Případní zájemci se mohou hlásit!

Mmch. hárají asi všichni.. začala hárat psí nevěsta, která má Korálkova na druhém msítě v krycím listu (spíše nepřijedou, ale stále si nechávají našeho Korálka v záloze). A další nevěsta, která se měla přijet podívat, zda si Korálka vybere nebo ne (tedy její lidi), tak taky začala...

Koral i Aywy na oční prohlídce u MVDr. Hrona

21. února 2012 v 15:20 | kajan |  Chov
Dnes. čili 26.2.2012, jsme absolvovali další oční vyšetření s borderkoliemi Aywy z Ohromujícího světa i Koralem Rubínové srdce u MVDr. Pavla Hrona, na Veterinární klinice ERIKA, nám. Dr. Holého 8, Praha 8.

Výsledek obou dvou je: Zvíře je prosté klinických příznaků typických pro dědičná oční onemocnění uvedená níže.
ČIli oba dva jsou prosti všech sledovaných očních vad.

Jmenovitě jsou prosti: Microphtalmie, Palpebrální aplazie/Kolobomu, Atrezie punct. lacrimale, Perzistenntí pupilární membrány, Goniodysplazie/Glaukomu (prim.), PHTVL/PHPV, CEA, RD, Entropie, Ektropiu/Euryblepharon, Distichiasis, Trichiais, Korneální dystrofie, Katarakty, Luxace čočky, PRA.

Ideální počet psů

19. února 2012 v 13:51 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE
Jaký je ideální počet psů?
Když jsem byla malá a cvičila jsem malého knírače Breda, domnívala jsem se - nejspíš pod vlivem maminky - že je nejlepší mít právě jednoho psa. Když Bred dosáhl svého vrcholu, složení zkoušky ZMP1 (mně při tom bylo 10 let), bylo jasné, že si buď pořídím druhého psa, nebo budu muset skončit s výcvikem. Bred neměl moc kam postupovat... Chvíli jsem uvažovala o malé kníračce, ale pak jsem se rozhodla, že "to nemůžu Bredovi udělat" a vydržela jsem to bez ní.

Teprve teď, kdy mám doma více psů (ovšem někteří patří dětem a jeden manželovi), jsem si uvědomila, že představa, že je pro psa nepřijatelné se o páníčka dělit s jiným psem, je poněkud dosti předsudkem.

Psům naopak dělá moc dobře, když je jich víc pohromadě. Kolik mezi nimi proběhne komunikace, her, jak si dokonale očistí očička. Ano občas se uskuteční nějaká tlačenice o to, kdo bude zrovna teď hlazen, ale za chvilku si ti dva "konkurenti" lehnou bok po boku a mazlí se spolu.

Venčit tři psi je samozřejmě akce pro silné povahy. Vždy z toho mám trochu špatný pocit, ale vůbec ne proto, že by to psi nezvládali, dokonce mohou chodit navolno, neloví, neutíkají, nezlobí... přijdou na první zavolání... , ale pro to, že si představuji, co si asi o mně myslí lidé...

Dnes jsem narazila na video, které mne v této oblasti dosti povzbudilo. Zde je. Tři je vlastně málo!

Aywy pase slepice

14. února 2012 v 23:32 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Ačkoli jsme si slepičky pořídili až když bylo Aywy skoro pět let, tak mi s nimi moc ráda pomáhá. Má v sobě instinkt. Jen je dost citlivá, tj. nesmím ji moc buzerovat, spíš chválit, když se zadaří. A ono se zadaří a každý den rychleji. Učíme se společně. Pochopila jsem, že nesmím slepice hnát před sebou, ale volat. Ony za mnou docela rády chodí a Aywy je zezadu hypnotizuje a popohání.

Zavírám totiž slepičky jako správný začátečník každou mrazivou noc do přístavku a pak je zase dávám ve dne do výběhu. Takže se s nimi různě dohadujeme častěji, než dříve.

Dobrá věc se podařila - umístěná vlkodavka

14. února 2012 v 12:36 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE
V celém Česku (vlastně v celé Evropě) panují letošního února velké mrazy. Naše tři slepičky a kohouta nosím na noc do přístavku, aby příliš nepromrzly. Denně se 5 - 7 x obléknu a jdu k nim, vyklepnu led z misky a naleju vodu. Stejně tak k hrdličkám, které Dan statečně nechal venku se slovy: "Když mají náladu se namlouvat, tak asi netrpí." (Hmmm.) Starám se, aby naši pejsci nebyli náhodou příliš dlouho venku, po návratu ze zahrady nebo z delší procházky jim třu uši. No a všichni dostávají vyšší dávky žrádla, aby spálenou energii mohli doplňovat. Tak nějak to asi má být.

Přesně ve stejnou dobu ale vyhodili lidé v okolí několik štěňat ven. Asi je včas neudali nebo co a zůstali jim doma, kousali, čurali, prostě chovali se jako štěňata a tak otravovali. Jedno z nich byla obrovská (skoro)vlkodavka.

Do útulku v Lysé přišla totálně podvyživená, zablešená a se škrkavkami. Ale s tak úžasnou povahou, že nás všechny okouzlila. Ano, máme psů hodně, ale už jsem si pro ni v neděli jela, s tím, že ji budu muchlovat a opečovávat a hledat lepší majitele (přece jen máme psů dost), když jsem dostala smsku od přítelkyně J., že si pro ni zajede.

Dnes došlo k prvnímu setkání. A opravdu - štěně naprosto skvělé, raději si jde pro pohlazení, než k piškotům, a to i když nežrala. Velice společensky se postarala o to, aby se seznámila s úplně všemi přítomnými. No budoucí miláček! To je jasné.

Nebude sice úplně čistokrevná, ale bude se vlkodavovi asi docela podobat. Odjela šťastně naložená v obrovské kenelce, aby dělala společnost moc milé rodině a trochu nahradila jejich vlkodavku, která zemřela stářím před necelým rokem.

Zároveň J. hned napadl člověk, který by měl zájem o čtyřlteého poněkud problematického dobrmana - psa. Dá mu vědět, třeba to také vyjde...

Při procházce mezi kotci nám bylo opět smutno. Psi se mají dobře, nejlépe, jak za daných okolností lze. Ale někdo je nechtěl, nemají svou rodinu. Mnozí jsou takoví nijací, ale několik je jich "mluvících". Rozumněla bych si s nimi, to je jasné. Jedna černá fenka, kříženka německého ovčáka s belgičanem - moc touží po výcviku a práci. A jedna fenka "dinga" (samozřejmě že to není dingo, ale jen tak vypadá) - je mladá, bázlivá, ale po chvilce roztaje a pak je tak vděčná. Chytrost jí kouká z očí. A jeden starší pejsek - totální oříšek, vzhled nic moc, ale pro jedno jediné pohlazení šplhal do mříží, padal a zase šplhal. Ruku, která ho podrabala za uchem chytil oběma předními tlapkami a držel ji, aby drbala ještě aspoň chvilku...

Stal se ze mne signatář

6. února 2012 v 18:33 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
V tomto týdnu se ze mne stal signatář. Podepsala jsem na základě článku o chytání a upalování toulavých psů na Ukrajině (zde) petici proti tomu. Pravdou je, že takové praktiky jsou ale běžné. To samé udělali místní úředníci v Athénách a v Číně.

Proč nám lidem vadí volně pobíhající psi? Kde se bere ta potřeba a touha vše mít pod kontrolou vše kontrolovat. Máme pocit, že bez nás a naší "péče" nemůže svět fungovat a štve nás, když funguje? Přitom když jsem měla možnost psí párii v Athénách pozorovat, bylo to tak zajímavé a úžasné. Tito psi nebyli pro nikoho hrozbou.

Jasně, psů je moc. Ale je to chyba nás lidí, oni za to ani tak nemohou... takovéhle nehumánní řešení je fakt stršné, ne?

No nic, kdybyste se k tomu chtěli vyjádřit také, můžete zde.

Katka

Mrazy, až namrzají usi

5. února 2012 v 19:53 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE
V mrazech, které teď panují v Evropě, mohou namrznou psům špičky uší a špičky ocásků. Hlavně těm, kteří mají ouška vztyčená a bez srsti nebo s krátkou srstí a ocásek dlouhý bez srsti nebo s krátkou srstí. Ohrožení jsou i pejsci bytoví, kteří to v mrazech přeženou s venčením.

Konzultovala jsem to s paní Evou, majitelkou peruánského naháče, který má řadu let problémem s oušky - mamrzly mu a má gangrénu, teče mu z nich občas krev.

Takže, než půjdete na procházku, tak pejskům promasírujte ouška a ocásky, tím se ohrožené tkáně prokrví. To samé po procházce. Hlídejte (u postelových pejsků) dobu pobytu na mrazu.

Černé štěstíčko

2. února 2012 v 19:29 | kajan |  Orfi - jak rostu a tréninkový deníček
Orfi je moje černé štěstíčko. Stal se z ní můj osobní pes. Chodí za mnou jako černý stín. Aportuje všechno, co jí hodím. Nosí mi ledacos, aby mi udělala radost. Je velice pozorná. Nepřijde mi o nic hloupější než inteligentní borderky. Ale ještě jsem ji neviděla nabourat do stromu kvůli nepozornosti.

Zatím její socializace probíhá dobře. Velice pěkně se chová k lidem. Neútočí, nebojí se. Umí štěkat i na cizí figuranty-chlapy (maličko :-). Umí velice dobře vycházet se psy. Aywy někdy prudí. Člověk by měl někdy pocit, že na sebe žárlí. Jindy je pozoruji, jak leží hlavami u sebe, přidržují se tlapkami a vzájemně se láskyplně olizují a čistí oči a uši. Korál se od ní prudit rozhodně nenechá. Dělá mu, myslím, velice dobře, že má navrch.

Má možnost se setkávat se svou černější černou sestřičkou Caminkou. To je moc prima. Hryžou se vzájemně, síly vyrovnané. Caminka umí lépe jezdit metrem a umí skočit do náruče. Orfi naopak lépe vychází s lidmi.

Orfi je velice akční, rychle se učí a je naučená se soustředit na mně, na na psy nebo něco jiného. Na přivolání letí ke mně. Cvičím s ní podle rad Martiny Klimešové. Funguje to!

Některé věci má Orfi nerada - jezdící schody a tmavý bunkr. Ale povedlo se mi ji přesvědčit. Chce to ještě trénink. Některé věci naopak nečekaně neřeší (jízdu výtahem).

Když se Orfi zazubí, vypadá opravdu nebezpečně. Navíc je velká a černá. Snad bude zahrada a dům v bezpečí.