Orfi a batole

1. ledna 2012 v 20:23 | kajan |  AAA/AAE intervence
První den v roce jsme dostali vzácnou návštěvu až z Belgie (rodného státu belgických ovčák§) - Aju, Jaška a Adámka. Adámkovi jsou bezmála dva roky a trochu jsem se obávala, jak na něj bude Orfi ůeagovat. Ještě žádné lidské mládě takhle zblízka neviděla. Podporuji v ní hlídače. A vím, že její sestřička Corinka občas někoho štípne.

Takže jsem si kladla otázku, co Orfi udělá. Samzřejmě jsem je ani chvilku nenechala bez dohledu. Jednak mohla ona ublížit Adámkovi. A jednak mohl Adámek ublížit jí.

Adámek o pejsky a kočičky projevil veliký zájem. Takže varianta nechat je zavřené, nepřicházela v úvahu. Orfi se s novou situací vyrovnala bez potíží a skvěle. Adámka mírně olízala, mírně ho pošťuchovala nosem. Neporazila ho a ani se nesnažila ho štípnout (i když on se občas snažil ji různě mačkat a chytat), ani jednou ji nenapadlo, že by po něm mohla chňapnout nebo tak nějak. (To bych jí samozřejmě nedovolila, ale - jak jsem napsala - ani ji to nenapadlo.)
Nakonec se před ním svalila na bok a lehoučce se ho dotýkala tlapkami, nechala se od něj hladit a mačkat a chytat apod.
Jisté je, že pro obtížnou situaci má cit. Je to úžasná bytost! Je sebevědomá, nebojí se ničeho. Pokud je mírně nejistá, jde se mně zeptat co a jak. A na problémy reaguje vyrovnaně - buď sama, nebo s mojí dopomocí, ale vždy vyrovnaně.

Také se mi nestalo, že by vypla vnímání. Má své hříšky - na čtyři psy za ploty domků v okolí běhá štěkat. Ale vždy je možné ji odvolat. Nemá při tom štěkání zatmění. Je stále na příjmu, stále čeká, co když ji zavolám. A přibíhá okamžitě. No a já ji zase nechávám vyštěkat se a proběhnout se.

Mám z ní radost.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama