Leden 2012

Korálek jako obránce

30. ledna 2012 v 18:51 | kajan |  Koral - velký přítel
Dnes u nás byl kolega-výtvarník. Byl v rozverné náladě, protože chystá velkou mezinárodí výstavu, a tak laškoval s Kubou. V jeden okamžik ho napadl jako "zloděj" (s velkým křikem a mácháním rukou). Kuba se samozřejmě nejdříve pořádně lekl. Ještě, než se bát přestal, byl u něj ve zlomku vteřiny Korálek. Vlastně byl nějak záhadně mezi nimi. A ve druhém zlomku vteřiny Korálek vyhodnotil, že to není doopravdy, ale že je legrace. CHlupy mu z naježení splihly a začal trochu vrtět ocasem.

Bylo to tak rychlé, že bychom nestačili vůbec zareagovat. Kolega-výtvarník by se nestihl bránit, já bych Korálka nedokázala zastavit. Vždyť jsme to sotva stihli vidět. Nikdy dřív mne nenapadlo, že by se nás naše (přítulná a postelová a aportovací a veselá) borderka mohla v kritické situaci nějak zásadně zastat. Ale asi to budu muset přehodnotit. Naštěstí má Koral dost rozumu a nepustil se do člověka zbytečně. Představa, že mu z čelistí páčím lidskou paži není nijak příjemná.

Poučení - na návštěvách, kde mají borderky si raději nehrajte na zloděje! A to ani, když jste tu borderku měli před tím půlhodiny na klíně.

Orfi je tetičkou

27. ledna 2012 v 19:05 | kajan |  Orfi - jak rostu a tréninkový deníček
Orfi se v prosinci stala tetičkou (nebo spíše sestřenicí). Buck ze Ztracené zahrady (strýček) má 10 potomků, čtyři holky, šest kluků narozených 6.12.2011.

Právě rok v novém domově

27. ledna 2012 v 17:57 | kajan
Dnes je tomu právě rok, co bydlíme v novém, větším a prostornějším domově a se zahradou. Byl to rok plný práce, někdy až do vyčerpání. Ale stálo to za to. Je nám tady hezky, máme příjemné sousedy a našli jsme si přátele, dětem kroužky, psům cvičáky atd.

I když jsme se tolik napracovali, také jsme se věnovali pejskům a jejich cvičení. Aywy v této náročné době odchovala štěňata a složila těžkou zkoušku ZTV2 a lehčí zkoušku BH.

Druhý rok v novém domově bude klidnější, i když jsme spoustu práce nestihli. Čekají nás poklady v podobě dosud nevybalených krabic na půdě a úklid, vyzdění, vymalování asi osmi pomocných místností a sklepa. Hmm. Nemluvě o dílně a tak. Některé části domu jsou již od října zprovozněné a funkční. V tomto roce plánujeme odchovat čínské chocholáčky po Mie (jestli konečně někdy začne hárat). A snad i druhý (a poslední) vrh po Aywy. A samozřejmě cvičit a cvičit, popř. i skládat zkoušky a atesty (když se zadaří).

Setkání se štěňátky

21. ledna 2012 v 20:38 | kajan |  Vrh A BOC Storytelling - deníček
Dnes jsme se setkali se třemi našimi štěňátky a jejich majiteli. Kromě Any, se kterou se vídáme často (super!), jsme se setkali s Montym (Abrahamem) a Arčím (Aršíškem).


Procházeli jsme se svorně a radostně po terénech kolem Milovic a pak si dali skvělou polívku se skvělými rohlíky u nás a kafe a koláčky.
Shledali jsme, že nám štěňátka přerostla přes hlavu a že jsou moc milá. A mají drive do práce. Jen jich přijelo trochu méně, než jsme čekali. Ale zase o to více jsme měli času na vzájemné užívání se. Dita slíbila fotky. Tady jsou! Děkujeme!!! (Já měla foťák s vybitou baterií :-(((
Ostatní poslali fotky a informace. Takže jsme u kafe konstatovali, že první vrh se nám povedl, máme z nich všech radost. Páníčkové plánují na tento rok rentgen kyčlí a vyšetření očí a bonitaci, tak se těšíme na další zprávy.

Níže šťastní rodiče s Aršíšem Brownem, který se volá pofrancouzky Arcie.


Trénink po tmě

15. ledna 2012 v 17:49 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Dnes jsme hledali po tmě v takovém velikém bunkru a v jeho okolí. Vyblbli jsme se tedy dost, byla to legrace, ale kus práce jsme udělaly. Aywy měla čtyři kola, Koral tři (hrozně se vylepšil, našel mne po cca 8 minutách hledání v úplné tmě, ve velkém prostoru, bez váhání mne označil).

Aywy jsme opět úplně neodhadli - to co nám přišlo jednoduché, bylo těžší (v klenutém sklepě štěkala k Danovi zády na strop, ale skoro mu seděla na klíně :-))))))). A to, co nám přišlo jako chyták, pro ni tedy rozhodně byla hračka. Tedy hledání bylo v bunkru, ale Dan z něj postranním východem vylezl a sedl si do křoví nad dveřmi. Mysleli jsme si, že to bude těžký oříšek, ale Aywy ho našla okamžitě, vůbec nepřemýšlela o tom, že by v bunkru zůstala, když se má hledat v bunkru, vyletěla ven a za ním (a to bylo poslední heldání, bunkr byl již podupaný vším naším cvičením a také hrami se štěňaty Orfi a Corinkou).

Corinka i Orfi se tmy opravdu strašlivě bály. Strašlivě. Dominika Corinku donutila bunkr projít násilím, na vodítku. Bránila se ostošest, ale mělo to smysl, protože na závěr ho prošla poměrně dobrovolně (jen za párek). Já na Orfi neměla čas a myslela jsem si, že když uvidí Aywy a Korálka, že si dodá odvahy sama. Nedodala. Na závěr jsem jí také přivázala na vodítko a protáhla. Docela stresík, odezníval postupně. Ve tmě vzadu v bunkru jsem ji z vodítka pustila. To koukala. Ale bylo jasné, že je to lepší, žrala, příště bude lépe. Při pohledu na štěńata je nádherně vidět, jak jsou Aywy a Korálek už zkušení a co všechno už umí.

Všechny čtyři pesany jsme odměnili dvouhodinouvou procházkou po lesích a stepích. Budou fotky!


















English About Aywy

12. ledna 2012 v 19:28 | kajan |  Aywy z Ohromujícího světa
Name: Aywy z Ohromujícího světa
Tetovací číslo: 2009

born: 3. 4. 2007 (weight in the bornday 460 g), she is 4 years, 9 months now
owner: PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph. D., Lysa nad labem, Czech republic
colour: Chocolate & White, rought
teeth: all
high: 49 cm
long: 57 cm
RTG DKK: 0/0 (HD-A)
CEA DNA N/N (clear)
NCL N/N (clear)
TNS: N/P (carrier)
reschue exams: ZZZ, RH-E, ZZP 1, ZTV 1, ZLP 1, ZTV2
others exams: ZOP, Frestyle 1 (with my doughter 8 years old), ZPU 1, ZZO, BH
She has first puppies las year (they have beeen born 6.1.2011): 5 males, 3 females. All of them are healthy, with all teeth. One boy of them is cryptorchid.

Procházka lesem a lesostepí u Milovic

12. ledna 2012 v 16:45 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Den volna a zrovna takové sluníčko.Toho jsme museli využít k více než dvouhodinové procházce na úplně novém místě v bývalém vojenském prostoru v Milovicích. Se mnou šel Kuba a Koral, Aywy a Orfi. Bylo to super. Jen jsme zabahněni. Viděli jsme srnky, ale nelovili jsme je :-). Ani Orfi :-).

Krytí Mii

10. ledna 2012 v 21:38 | kajan |  Chov
Mia stále nehárá, hledám usilovně toho nej ženicha. Co třeba tenhle?

Asset Mojo Runique.

Žel naháči nemají databázi tolik propracovanou jako borderkolie. Hledat nepříbuzného psa je strašně složité.


Lednový výcvik na Vysočině

9. ledna 2012 v 13:21 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Klasický výcvik + výroční schůze ZBKV.

Pátek - štěkání po tmě.
Sobota dopoledne - plochy ve třech družstvech (bylo nás opravdu hodně).
Sobota odpoledne - poslušnost.
Sobota večer - schůze ZBKV.
Neděle - sutiny u Pacova.

Počasí bylo na leden vlídné. V sobotu napadl poprašek sněhu, který romantizoval atmosféru a hlavně mou osamělou a dlouhou procházku s Orfi mezi poslušností a schůzí (Aywy jsem nechala odpočívat, cvičila více). Vlastně to byl napůl běh :-).

Při přesunu na plochu se Orfi přidala k několika psům, kteří vyrazili za srnkami. Hmm, že by lovecký pud? Vydržela jsem ji nevolat, vrátila se po chvilce (a velkém oblouku) - ovšem jako snad poslední z uprchlíků - sama, takže jsem si nepokazila přivolání.

Aywy ztratila dva míčky. Skoro by se zdálo, že je vyplivla schválně v okamžiku, kdy měla jít cvičit Orfi, aby je Orfi nedostala. Ale to by asi neudělala, tak nevím.

Práce v "sutinách" byla mnohem těžší, než jsem čekala. Byl to tak moc nezvyklý terén, že to psy trochu zaráželo. Ony to vlastně nejsou ani tak sutiny, jako velký, opuštěný dům plný krámů. Sutiny v počátku. Psi čenichali k zatuchlým peřinám a matracím. Mnozí hodně klouzali po namrzajícím linoleu v předsíni (Orfi z toho byla chvíli úplně rozklepaná - rozjely se jí totiž všechny nožičky naráz, každá jiným směrem).

Udělali jsme kus práce, prima.

Osina v "kynologickém ráji"

9. ledna 2012 v 9:20 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE
Krátce po přestěhování jsem zjsitila, že Lysá je takový "kynologický ráj". Dva prima cvičáky v dosahu několika minut pěší chůze. Hodně lidí s pejsky. Tréninkové příležitosti, atd.

V minulém týdnu se ale ukázala "osina" - travič. Je to strašné, že se najde někdo, kdo dokáže chystat pejskům takovou smrt jakou je otrafva. Fuj! Ale pozitivně vnímám to, že okamžitě bylo hlášení v městském rozhlasu, které upozorňovalo majitelé psů, aby se této oblasti vyhnuli a vůbec si dávali pozor. A navíc také okamžitá reakce orgánů i médií - že se to prostě okamžitě řešilo a řeší.

Tak by to mělo být. Doufejme, že pachatel bude odhalen a potrestán tak silně a veřejně, aby si to všichni další lidé se slabou povahou raději rozmysleli.

Hledání zatoulaných „oveček“ : když borderka dělá záchranné práce

6. ledna 2012 v 15:03 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE

Hledání zatoulaných "oveček" : když borderka dělá záchranné práce

Chování, povaha, fyzické dispozice a vůbec celé tělo borderkolie, vše směřuje k naplnění cíle - být co nejlepším pomocník svého pána - ovčáka. Stačí se podívat na bílou špičku ocásku - jak krásně se za ní chodí večer po úzké lesní pěšince. Není možné rozepisovat se o detailech. Faktem je, že borderkolie jsou nenároční psi střední velikosti, nekonfliktní s lidmi, obvykle dobře vycházející se psy. Navíc se opravdu snadno učí. Není divu, že v ČR jejich popularita stále stoupá. Vzhledem k tomu, že ne každý, kdo zatouží po tomto společníkovi, chová ovce, začaly se borderkolie využívat i v různých psích sportech (agility, dogdancing) či pro canisterapii (minulé číslo Borderholiku).
Nikdo, kdo si borderkolii pořídí, nesmí zapomenout, že borderkolie byla vyšlechtěna pro pasení, nahánění a zahánění a všelijakou jinou asistenci při pasení ovcí. Borderkolie jsou hodně aktivní, vydrží pracovat s malými přestávkami celý den. Ovčácký pud je u většiny z nich velice silný a ovlivňuje výcvik a výchovu a vůbec soužití s broderkolií. Pro záchranné práce je výhodou, že byly borderkolie využívány také pro hledání ovcí zatoulaných. Proto je logické, že několik desítek borderkolií je v ČR využíváno i pro záchranné práce.
V tomto příspěvku bych se ráda podělila se zkušenostmi z výcviku záchranného psa (borderkolie Aywy z Ohromjícího světa). Zaměřím se na pozitiva i negativa využití borderkolií v záchranných pracích, tak jak jsem je měla možnost poznat buď díky své borderce nebo díky borderkám jiných psovodů. Na závěr si dovolím zauvažovat a dát k úvaze doporučení pro organizaci záchranářských zkoušek s ohledem na nervovou soustavu borderkolií.

Pozitiva využití borderkolie při záchranných pracích

Inteligence, snadná ovladatelnost a schopnost zpracovávat samostatně informace z terénu
Borderkolie je pes velice inteligentní, snadno ovladatelný pes. Rychle se naučí vše, co po něm psovod chce. Nechá se vysílat do terénů, reaguje při tom na nepatrné pohyby ruky či hlavy či těla psovoda. Okamžitě přijde na zavolání. Pro záchranné práce je snad nejvýhodnější to, že v nezvyklých situacích dokáže nacházet nová řešení. Aywy umí v terénu, který prohledává, sama nakládat se směrem větru a zařídí se podle toho. Pokud vítr fouká nepříznivě, tj. směrem stejným jako je směr prohledávání, vyrazí jako střela kupředu, uběhne 300 či více metrů a prohledává terén postupem cik-cak směrem ke mně. Sama má také obvykle docela dobrou představu o tom, kde již byla a kde ještě ne. Tak zvaný "Optimální průchod terénem" si borderka najde často sama.

Krátký reflexní oblouk - rychlé reakce

Reflexní oblouk u borderkolií je velice krátký, na povely reaguje téměř okamžitě. Tato rychlost chrání borderkolii před nebezpečím, které při záchranných pracích hrozí. Z propadající se podlahy seskočí včas spíše, než pes jiného plemene, lépe se vyhne větvičce či střepu. Stihne uskočit, když ze střechy padá uvolněná taška. A samozřejmě rychleji zareaguje na povel psovoda, který identifikuje pro psa neidentifikovatelné nebezpečí.

Snadná motivace

Borderkolie je pes, který pro svého pána pracuje s velikou chutí. Lze jej snadno motivovat, "dobrým slovem" či krátkou hrou s míčkem nebo jinou oblíbenou hračkou. Ale také úsměvem, pohlazením. Borderkolie je nejšťastnější, když má od svého pána nějaký zajímavý příkaz. Nejvíc ji mrzí, když jí pán žádný příkaz dlouho nedal. Motivace borderkolii hodně dlouho vydrží, tj. stačí jeden povel, aby plnila celou řadu po sobě následujících prvků, aniž by potřebovala další povzbuzení (například na jeden povel "hledej" prohledá celý objekt, vyběhne po schodech na půdu, seběhne do sklepa, přeskočí prkno ve dveřích apod.).

Vytrvalost v práci a vysoká kondice

Většina bordekolií se sama udržuje ve vysoké kondici různým běháním za míčkem a pasením všeho, co se hýbe, takže jejich kondice je obvykle v porovnání s jinými rasami psů, vysoká, což se projeví především za nepříznivých klimatických podmínek (horko). Borderkolie vydrží pracovat (s malými přestávkami) celý den a není to pro ně žádné přemáhání, pracuje s chutí. Umí také několik triků, jak se o sebe postarat. Aywy si, když je hodně uhřátá, vyhrabe v zemi dolík a lehne si do něj a leží v něm, než se ochladí. Dokáže také cítit vodu na velkou vzdálenost. Pamatuje si napajedla v pařezech, kolem kterých prošla - když má žízeň, ví, kde najde vodu. To vše je samozřejmě pro záchranné práce velkou výhodou.

Obvykle dobrý zdravotní stav

Borderkolie jsou poměrně zdravé plemeno. Netrpí tak často dysplazií kyčelních jako v posledních letech od tradičně používaných služebních plemen (dobrman, německý ovčák, velký knírač). Borderkolie s dysplazií navíc není tak hendikepovaná, protože je lehká. Netrpí ani obávanou torzí žaludku.

Slabé lovecké pudy

Borderkolie nemají lovecké pudy (nebo, chcete-li mají lovecké pudy přeměněné na pasení).
Při nácviku záchranného vyhledávání v terénu s borderkolií se tedy nemusí řešit "odbourávání loveckého pudu". Když se před borderkolií zvedne srna, borderkolie (obvykle) neuteče. A kdyby, tak srnu nesloží, ale bude se ji pokoušet nahnat na psovoda, zakrátko však pochopí, že ji má ignorovat. Takové chování lze samozřejmě nacvičit i s labradory, nebo s jinými pro záchranné práce využívanými loveckými psy, ale trvá to delší dobu a psovoda to stojí větší úsilí.

Samočistící srst

Borderkolie mají hustou srst s podsadou, která jim umožňuje nocování venku i za značně nepříznivých klimatických podmínek (zima). To jí poskytuje výhodu oproti dobrmanovi nebo BOM. Na obličejových partiích a na nohách mají srst přirozeně kratší, takže jim nebrání ve výhledu, nešpiní se při krmení, jako například vousy dnešních kníračů. Není potřeba ji stříhat a ani pravidelně vyčesávat. Borderka může projít bahnem a za chvilku bude zase vypadat jako kdyby jím vůbec neprošla - vše z ní velice rychle opadá, mokrá srst rychle oschne. Pro záchranné práce je to opravdu velice praktické. V terénu se pes často umaže nebo namočí a čím rychleji a "samo" se to vyřeší, tím lépe.

Velikost a vzhled

Borderkolie je pes střední velikosti, váhy obvykle do 20 kg. Takže se leckam vejde. Menší borderkolie mohou v letadle cestovat v prostoru pro přepravu cestujících. Zraněnou borderkolii majitel unese lépe, než např. německého ovčáka. Pro nalezenou osobu - v ČR ji psi označí štěkáním - může být štěkající pes velice nepříjemný (zvlášť pro dítě). Je to další stres, který ztracená osoba zažívá. Vzhled a celkový projev borderkolie nahání méně hrůzy, než např. dobrmana nebo černého velkého knírače.

Negativa použití borderkolie pro záchranářský výcvik

Citlivá až labilní nervová soustava

Všechny borderkolie jsou velice nervní psi, temperamentem jsou jako plemeno spíše cholerici. To pochopitelně souvisí s jejich vysokou inteligencí a krátkým reflexním obloukem. Rychlé reakce a vysoké inteligence si ceníme, ale tato pozitiva mají i tu druhou stránku: nervová soustava borderkolií je labilní. To, co pro knírače je maličkost, které si sotva povšimne, může být pro borderkolii problém. Celá řada borderkolií trpí tím, že mají někdy pocit, že se na ně psovod hněvá, i když to není pravda. Výcvikový přístup k takto nastaveným psům musí být tedy zcela odlišný, než "svazarmovský". Nejvhodnější se zdá pozitivní a bezdotyková výcviková metoda, citlivý a individuální přístup psovoda. A samozřejmě vhodná a raná socializace.

Sklon k přeskokovému chování

Při velkém tlaku na výkon může borderkolie projevit tzv. "přeskového chování". Přeskokové chování se v záchranných pracích projevuje tím, že pes u figuranta, kterého našel, ale netroufá si ho označit štěkáním, začne hrabat, močit či kálet. Nejistotu u figuranta některé borderkolie řeší tím, že od něj odběhnou k psovodovi, ujistí se o jeho přízni, a pak se vrátí s nalezenou odvahou figuranta označit. Možná by bylo pro borderkolie obecně vhodnější značení nalezených osob tzv. nálezkou, než štěkáním. V českých podmínkách je ovšem značení nálezkou dosud tak málo využívané a neobvyklé, že k němu psovod borderkolie málokdy získá odvahu. Byl by totiž pravděpodobně jediným, kdo by v týmu takto postupoval, jediný na českých akcích, kdo by rozhodčímu hlásit tento způsob nálezu.

Přílišná závislost na psovodovi

Ačkoli některé borderkolie pracují samostatně, vždy je potřeba počítat s tím, že bývají závislé na psovodovi. Vždy pro ně je těžké pracovat na větší vzdálenost od něho. Bude stát více času je to naučit. Některé borderkolie možná obavy z odloučení od psovoda nepřekonají tak, aby mohly být využívány v praxi či aby se mohly zúčastnit nejvyšších zkoušek.
Borderkolie reagují i na velice malé podněty psovoda. Často stačí, aby si psovod myslel, že "na tomhle stromě musí být figurant" a jeho borderkolie již začne ohlašovat štěkáním falešný nález . Aywy mi takto označila strom 60 m vzdálený ode mne. Nechápu jak, ale došlo mezi námi k přenosu. Jenže, to co jsem považovala za záda figuranta ležícího pod stromem bylo nějaké staré křeslo. Zřejmě jsem jí nevědomky dala nějaký skrytý pokyn a ona reagovala. Na 60 m! Nebo, pokud tým psovod pes prohledává nějaký terén - pes je vpředu, psovod jde za ním, stačí, aby se psovod bezmyšlenkovitě zastavit a pes se místo hledání vrátí k němu, protože zastavení psovoda bere jako povel. Pro psovoda je těžké neovlivňovat borderkolii a úspěch v záchranných pracích často závisí na tom, že se pes nechá pracovat samostatně a psovod "čte" jeho projev. Kromě "čtení psa" se psovod musí naučit nedávat neuvědomělé pokyny.

Nedůvěra k cizím osobám

Borderkolie jsou obecně spíše plaché. Pokud je psovod od nich navíc vzdálen, mohou mít s kontaktem s cizí osobou problém. Rozhodně se jim nelíbí, pokud aktivita - snaha o kontakt - přichází od cizího člověka. Před nácvikem značení štěkáním je potřeba figuranta poučit, aby nedělal prudké pohyby, aby se psa nesnažil chytit a obejmout, popř., ani hladit. Aywy při jednom cvičení s hasiči našla nezkušenou figurantu (přítelkyni jednoho z hasičů). Organizátoři akce jí nevysvětlili, jak vypadá označení (pes štěká). Ona se pak Aywy tak lekla, že zoufale rozhodila rukama ve snaze se ochránit. Aywy se pochopitelně zase strašně lekla nečekané reakce figuranta a uskočila. Při tom se ošklivě pořezala na krku o střepy z rozbité obrazovky. Naštěstí to nijak neovlivnilo její další práci.

Vnímá přirozené hranice terénů

Borderkolie jsou citlivé na přirozené hranice a přechody v terénu, např. kraj lesa, potůček, mez, změnu porostu. Tyto hranice vnímají a přirozeně se pohybují jen v terénu, do kterého je pán poslal. Pokud je tedy potřeba prohledat nejen louka, ale i les za ní, může mít borderkolie problém. Zvlášť, pokud tam nevede žádná pachová stopa. Samozřejmě přechod do jiného terénu lze inteligentní borderku také naučit, ale musí se to učit. Samostatně, bez povelu psovoda, se k tomu spíše neodhodlá.

Malá žravost

Motivace pamlsky není u borderkolie tak silná jako u jiných plemen. Dokonce borderkolie někdy jídlo (i pití) během práce odmítají. Pokud pes nepřijímá při akci vodu, měl by mu začít připravovat vývary nebo jiné tekutiny, které psa spíše nalákají a kterými psa cca 30 minut před výkonem zavodní. Inspirací mohou být zkušenosti musherů. Ti mají sofistikované návody, jak správně a ve vhodnou chvíli zavodnit psa tak, aby mu při výkonu tekutiny nechyběli a zároveň, aby nebyl jeho výkon narušen příliš plným močovým měchýřem, popř. močením. Je vhodné naučit psa pít i požít pamlsek na povel.

Častý výskyt reakce na střelbu

Borderkolie mají citlivou nervovou soustavu. Jako plemeno nebyly šlechtěny k odolnosti na střelbu a hluk. Proto má mnoho borderkolií reakci na střelbu a různé další hluky. Dovoluji si tvrdit, že střelba všem borderkoliím vadí. Některé po střelbě dokáží plnit příkazy či pokračovat v práci, mnohé ale nikoli. Klid při střelbě není u borderkolie nikdy trvalý a nikdy s ním nemůžeme počítat s jistotou. Lze ho totiž velice snadno ztratit. A pak se hodně špatně získává zpět. Nejlepším doporučením pro ty, kteří o záchranných pracích s borderkolií uvažují, je vyhnout se střílení, pokud to jen trochu půjde. Tj., důsledně dbát na to, aby pes nebyl zavřen v kenelce nebo uvázán v blízkosti střelce. Odvádět ho ze cvičiště, před plánovanou střelbou a doufat, že výstřely, které musí pes slyšet při vlastním přezkoušení, ho nerozhodí natolik, aby přestal vnímat a pracovat. Psovod samozřejmě musí jít příkladem, sám na střelbu nesmí nereagovat. Stres z nárazového hluku pomáhá odstranit pohyb (divoká akční hra, veselý běh, lehké motorické cviky jako otočky apod.) a prokrmování oblíbenou potravou (i kdyby na povel). Reakce na střelbu vznikne spíše, když je pes hodně unavený (po několikahodinové práci) nebo jinak oslaben (nemoc).
Závěrem:
Borderkolie jako plemeno jsou velice vhodné pro záchranné práce. Jsou lehké, rychlé, odolné, inteligentní, nepůsobí dojmem "zlý pes" na pohřešované osoby. Péče o ně není nijak náročná. Nevýhodou je jejich citlivost, která se může projevit při nevhodném výběru figurantů při nácviku a nebo při střelbě. Dovoluji si uvažovat o tom, zda dnes opravdu potřebujeme prověřovat psy stejně jako před padesáti lety, kdy hrozily válečné konflikty. Domnívám se, že je velká škoda, že se na všech záchranářských zkouškách střílí a prověřuje se klid psa při střelbě. Zvlášť pro vyhledávání v plochách je přítomnost střelby v reálu dost nepravděpodobná. Je to skutečně potřeba nebo je to archaický přežitek z dob minulých? I borderkolie, která na střelbu nereaguje, může být střelbou stresována. Ostrý zvuk jí prostě není příjemný. Opravdu je to zapotřebí?
Komentáře zaslané mailem:
Radko Loučka

Daniela Rájová:
Dobrý den,
Radko mi přeposlal Váš článek ohledně využití bocek především v záchranařině.
Velmi Vám chci poděkovat za aktivitu, které si opravdu velmi cením a také za moc pěkné čtení :-)
Popravdě se s tímto názorem mohu plně ztotožnit /což se mi velmi často nestává, protože většina lidí si boc idealizuje, či v dobrém úmyslu přehlíží i jejich "stinná" místa.
Přeji Vám i celé Vaší smečce spoustu zdraru v další práci!
Hezký den
Daniela Rájová
jednatel klubu BCCCZ
www.dajavera.com


Radko Loučka:
Zdravím, ono je to tak, že jsme vydávání Borderholiku mírně omezili a vybrané články budeme publikovat rovnou i na WEBovkách BCCCZ.
Přišlo mi příhodné dát ten článek jako úvodník k letošnímu roku, protože je fakt dobrý. V tištěné verzi pak také bude a to s těmi fotografiemi.
Trochu jsme jej s manželkou upravili, ale jsou to jen kosmetické věci.
Myslím, že klidně můžete těm, co by ho chtěli převzít, kývnout, že ano.
S pozdravem
Radko Loučka


Blahopřání našim prvním čistokrevným štěňátkům

6. ledna 2012 v 12:01 | kajan |  Vrh A BOC Storytelling - deníček
Tak dnes je našim osmi štěňátkům právě jeden rok! Všem jim moc a moc gratulujeme, doufáme, ženarozky se svými lidmi řádně oslaví nějakou pořádnou procházkou nebo během.

Těší mne, že všechna štěňátka dělají svým lidem radost. S některými udržujeme kontakt uzší, s některými jen tak někdy. Ale u příležitosti prvních narozenin jsem zjistila, že jsou všechna zdravá, žádné nemělo zdravotní problémy (vyjma Any, která měla dvakrát kašel nebo tak nějak). Všechna jsou plnochrupá. Aaronovi Dagovi neslezlo jedno varle, ostatní pejsci jsou po této stránce v pořádku.

Všechna jsou
- DNA CEA N/N - normal, clear, nikdy touto chorovbou neonemocní, nejsou ani přenašeči problematických vloh, tj. není nutné jim paltit vyšetření na CEA,
- DNA CL N/N - normal, clear, nikdy touto chorobou neonemocní, nejsou ani přenašeči problematických vloh, tj. není nutné jim paltit vyšetření na CEA,
- DNA TNS N/? - carrier, nikdy touto chorovbou neonemocní, ale některá z nich mohou být přenašeči problematických vloh, tj. je nutné krýt s jedinci vyštřenými a s výsledklem N/N a nebo je nechat vyšetřit.

Těším se na narozeninové setkání za dva týdny! Dostanete prezentaci s informacemi a fotografiemi.


Interaktivní hračka "Game bone" dva v jednom

2. ledna 2012 v 18:38 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Jako vánoční dárek jsem si k Tondovu úžasu vybrala hračku pro psy od Game bone dva v jednom od Trixie. Již několi kvečerů jsme strávili pozorování psího snažení a uvažování.

Hra č. 1 - Soliter: díky nadzdvihnutí kuželky získá pes pamlsek, který je ukrytý pod kuželkou.
Hra č. 2: pes se dostane na pamlsek díky posunutí krytu na pamlsku; díky blokování krytu kuželkami lze hru dále rozvíjet.
Legrační je, jak každý z našich pejsků touží po tom se ke cvičné "kosti" dostat. Úplně horečně. Aywy si ji dokonce "hlídala", což ji samozřejmě poněkud zdržovalo. Orfi a Mia a Koral nechali ostatní čumáčky být a byli tak rychlejší.

Po velice krátké době se všichni naučili pamlsky vyžírat, ale zatím pracují spíše chaoticky - někdy dobrý přesný počin, většinou strkání a drápání "kosti".

Každý večer chvilku, uvidíme, jak to bude za měsíc. A štěňátka z vrhu A, která přijedou za dva týdny na narozeninovou návštěvu, si kost samozřejmě také vyzkouší.

Orfi a batole

1. ledna 2012 v 20:23 | kajan |  AAA/AAE intervence
První den v roce jsme dostali vzácnou návštěvu až z Belgie (rodného státu belgických ovčák§) - Aju, Jaška a Adámka. Adámkovi jsou bezmála dva roky a trochu jsem se obávala, jak na něj bude Orfi ůeagovat. Ještě žádné lidské mládě takhle zblízka neviděla. Podporuji v ní hlídače. A vím, že její sestřička Corinka občas někoho štípne.

Takže jsem si kladla otázku, co Orfi udělá. Samzřejmě jsem je ani chvilku nenechala bez dohledu. Jednak mohla ona ublížit Adámkovi. A jednak mohl Adámek ublížit jí.

Adámek o pejsky a kočičky projevil veliký zájem. Takže varianta nechat je zavřené, nepřicházela v úvahu. Orfi se s novou situací vyrovnala bez potíží a skvěle. Adámka mírně olízala, mírně ho pošťuchovala nosem. Neporazila ho a ani se nesnažila ho štípnout (i když on se občas snažil ji různě mačkat a chytat), ani jednou ji nenapadlo, že by po něm mohla chňapnout nebo tak nějak. (To bych jí samozřejmě nedovolila, ale - jak jsem napsala - ani ji to nenapadlo.)
Nakonec se před ním svalila na bok a lehoučce se ho dotýkala tlapkami, nechala se od něj hladit a mačkat a chytat apod.
Jisté je, že pro obtížnou situaci má cit. Je to úžasná bytost! Je sebevědomá, nebojí se ničeho. Pokud je mírně nejistá, jde se mně zeptat co a jak. A na problémy reaguje vyrovnaně - buď sama, nebo s mojí dopomocí, ale vždy vyrovnaně.

Také se mi nestalo, že by vypla vnímání. Má své hříšky - na čtyři psy za ploty domků v okolí běhá štěkat. Ale vždy je možné ji odvolat. Nemá při tom štěkání zatmění. Je stále na příjmu, stále čeká, co když ji zavolám. A přibíhá okamžitě. No a já ji zase nechávám vyštěkat se a proběhnout se.

Mám z ní radost.

Procházka u Labe

1. ledna 2012 v 20:12 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Poslední den v roce přijela babička s Oldou a s dobrmánkem. Návštěvu jsme začali pořádnou procházkou u Labe. Dobrmánek Katík dostal na cestu ve frekventované části haltynu a stal se z něj úplně jiný pes. V polích se s holkama pořádně proběhl- Doma jsme procházku zakončili cukrovím, kávou a čajem. Všechny psy kromně dobrmánka Katíka jsme zavřeli.