Prosinec 2011

Procházka Klánovickým lesoparkem

27. prosince 2011 v 18:31 | kajan
Na Štěpána jsme vyrazili za babičkou a jejím milým dobrmánkem Katíkem. Katíček se choval (mírně) lépe, než v loňském roce. Ze stolu již nežral rychlostí blesku, ale jen tak, opatrně a pomalu, takže se mu dalo lépe zabránit. A myslím, že ani nic nesežral. Jen se snažil. (Nebo jsem to neviděla.) Dokonce pochopil, že nemám ráda, když na mne ze zadu skáče a drápe mě. Neskočil a nepodrapal mne ani jednou. Za odměnu jsme ho vzali na procházku s babičkou a s Aywy a s Orfi (a s Danem a s Joelkem). Docela fungoval. Ani neutekl. Zdá se, že z něj nakonec vyroste snesitelný pes. Snad, na vodítku ho vodil Dan, po procházce pak řekl s povzdechem: "Zlatý Korálek!" Tak nevím, zda neměl vykloubenou ruku z ramene. Korálka jsem vzala dnes na venčení já. Neb Dan je pracovně v ZOO a pak v Brandýse. Korálek reagoval na každý impuls úplně vzorně. za to Orfi, když jsem jí nechávala doma, mne tahala za budnu, abych neodcházela.

Vánoční

25. prosince 2011 v 15:23 | kajan
První vánoce v novém domově. V Praze jsme chodili na Štědrý den do ZOO. Ale v posledních letech to nějak nebylo ono. CHodilo tam stále větší množsžví lidí, u brány se rozdávaly za velké strkanice dětí (kdo se nesrkal, nedostal) nepotřebné "dárky" a prostě se to nějak posunulo směrem, který nám nevyhovuje. Takže jsme tradici s klidným srdcem přerušili a na pozvání Romči jsme se s Ester šly projít s Aywy, Orfi a Miou do polí a lesů u Hrabanova a také - po procházce - s piškotky popřát pejskům v místním útulku.

Pejsci ale nechtěli ani tak piškotky jako podrbat. Bylo to hodně emočně náročné. Jeden pejsek byl jako Brixinka nebo jako Ešlík (od Aleny) asi půlroční zarostlý malý černsotříbřitý kníráček. CHytrost mu koukala z očí. Musím na něj pořád myslet.

Ještě tam byla jedna malá ošklivá zrzavá fenečka s duší alá Mia - agiliťačka, ale to si někdo přímo před námi odvezl s sebou domů. Takže ta nám v hlavě neleží. No a pak jedno asi půlroční štěně alá černobílý španěl, fenečka, která laškovala s Esterkou tak, že jí hozené piškotky zase nosila k plotu a plivala je přes dráty zase ven Esterce. Žrát nechtěla, chtěla si tak moc pohrát... No a další a další tvorové, kteří neměli štěstí na lidi.

Odpoledne přijela babička se Zbyndíčkem (to pro Zbyňka vymyslel Kuba) příjemné posezení, večeře (kapr se moc povedl) a dárečky u stromečku. Korálek dostal kost a sám si ji našel mezi hromadou dárků a odnesl a hryzal pod stolem. Po chvilce ji přenechal Orfince a šel ke stromečku pro další (jak se zatvářil, když zjistil, že další am není :-). Je s nimi všemi legrace. Za trochu bláta v kuchyni to stojí! Šťastné a veselé všem přátelům!


Tonda zaskočen filou

22. prosince 2011 v 12:44 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE
O víkendu šel můj manžel pěšky nakoupit. Když se vracel, tak na něj pod viaduktem zezadu a nečekaně skočila brazilská fila (vlastně pes, takže filák?) sousedů z naší ulice. Tonda málem spadl. Naštěstí je to kus chlapa, takže to naskočení přežil jen s mírným otřesem. Protože na něj občas skočí babiččin dobrman Kato, zareagoval pohotově stejně - psa silně udeřil a shodil a sprdnul. Filák si pak prý chvíli rozmýšlel, zda si takové "tvrdé" zacházení od cizího nechá líbit, ale Tondova autorita byla neoblomná, takže pes mentálně na konflikt neměl a ustoupil (čili ho nenapadl a už na něj ani neskákal).

Pak si Tonda všiml poněkud bezradných sousedů-majitelů, kteří uprchlého psa pronásledovali v autě. Docela ho zarazila jejich naprostá bezmocnost. Psa po incidentu nechytili, ani se o to nepokusili, dokonce ho nevolali, nic. Tonda hnán asi nějakým adrenalinem filáka chytil a podržel (i udržel), dokud si ho nepřipnuli na řetěz.

Omezení svobody se ovšem filákovi vůbec nelíbilo a v okamžiku, když už byl přivázán a byl odváděn, tak po Tondovi skočil a chtěl mu ukousnout ruku. Naštěstí byl Tonda oblečen dobře a naštěstí to bral filák asi jen jako pokus - nebylo třeba mu páčit čelisti, ale pustil poměrně rychle Tondův sváteční (sic!) kabát sám.

Tonda přišel mírně v nervech, dosti naštván na nezodpovědnost lidí, co si pořídí takového psa a nezvládnou ho a ještě ho nechají zdrhnout. No a s hrozně oslintaným a zabahněným svátečním kabátem. Bude ho muset dát do čistírny.

Filák je obvykle zavřený na malém dvorku za dřevěnými vraty. Když jdeme okolo vyskakuje tak, že to vypadá že každou chvíli vrata rupnou nebo že je přeskočí a on bude volný. Pod vraty velká díra, takže když byla Orfi malá a neposlušná, bála jsem se, že ji protáhne a pochroumá. O víkendu utekl paničce, která vrata otevřela a jeho nedokázala uhlídat. Na pořádný kotec jeho majitelé prý nemají peníze, takže buď chatrná vrata nebo ho dát na řetěz.

Pozoruhodné je, že přesně večer před incidentem se nám jiný soused svěřil s tím, že má obavy, že tenhle nevychovaný, velký a nebezpečný pes uteče. On sám prý, kdykoli jde okolo těch chatrných vrat, tak otevře pouzdro s pistolí a odjistí ji. Kdyby utekl a mířil k němu, tak aby ho mohl zastřelit.

Takže majitelé můžou být rádi, že utekl a skočil na Tondu, co? Nebo ne? Možná by se "pejsánka" ho docela rádi zbavili. Ale víte - oni nemají to srdce ... Po Tondově domluvné návštěvě ho slíbili zajistit a přivázali ho na řetěz. Na dva dny. Nemohou ho přece nechat trápit... Dnes už je zase na volno na dvorku za chatrnými vraty a vyskakuje si na každého, kdo jde kolem.

Nezbývá než obava, že skutečné řešení přijde až po nějakém opravdovém průšvihu. Majitelé nemají to srdce učinit nepopulární rozhodnutí, takže se čeká, až uteče a srazí nějaké dítě. Nebo až skočí na záda někomu, kdo projeví strach a začně pištět nebo se chovat tak, že se mu zakousne do krku či obličeje. No bezva... a v této ulici chodí naše děti... a s nimi často naši vycvičení a mírumilovní pejsci ... představte si, kdyby skočil na Miušku... spousta lidí od vlaku a na vlak...

Máte někdo nápad, co dělat? SOusedům nechceme nijak uškodit, ale na druhou stranu je to - aby člověk nedělal nic a žil stejně jako předtím - dost nebezpečné ne?!

Prohledávání tanků

19. prosince 2011 v 12:17 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
V sobotu jsem se s Aywy přichomítla s kamarádkou na tankodrom.

Asi jako každý záchranář, když se octne v nějakém zajímavém terénu (majitel se omlouval, že tam je "trochu nepořádek, že toho mají moc", ale já s nadšením jásala :-), začne uvažovat o výcvikovém potenciálu. Nelenila jsem a hned se zeptala. Vyplynulo z toho, že se na tréninku zde bez problémů samozřejmě domluvíme. Týjo. Je tam cca 20 hektrarů: les, pastviny, roští, různé budovy a také různá auta a vozidla.

No a hned jsem si dala s Aywy první hledání - v hangáru mezi cca 30 zaparkovanými tanky. Figurant vevnitř jednoho z nich.

Aywy to prohledávala alá terén v lese. Jenže to na tank neplatí. U jednoho tanku značila postojem nález, ale neštěkala. Nedohledala a pach byl zdá se slabý. Takže, když obešla tanky po zemi, začala jsem druhé kolo - prohledávání vevnitř. A právě u toho, kde nedohledala jsem ji řekla "nahoru", aby si uvědomila, že na tank dá vyskočit a lze jít dovnitř. Nález! A pak ještě jeden žel hned v sousesdním tanku.

Ale velká zkušenost s naprosto nestandardním prostorem. Tanky jsou velké, smrdí naftou a olejem. Za hangárem právě probíhala nějaká oprava něčeho (rachot a mluvení opravářů).

Super! Děkujeme!

Procházka a výcvik v sobotu

3. prosince 2011 v 20:25 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
V sobe měli jet na Vysočinu na záchranáře. Ale nepodařilo se mi zajistit hlídání pro Kubu. Takže jsme zůstali doma. Byl krásný den. Sluníčko celý den svítilo, bylo i docela teplo - nad 10 stupňů. Dopoledne jsem zajela s Kubou a Aywy a s Orfi do Klánovic a pomohla s venčením dobrmánka Katíka. Babičce jsem s mírným zpožděním (minulý víkend bylo auto nepojízdné - Tondovi upadl výfuk) dovezla vlastnoručně upletený advenční věnec. Naoplátku jsme dostali skvělý koláč. Historku, jak Katík babičce utekl, raději vynechám :-).

Odpoledne jsme šli s Danem na místní cvičák a pocvičili si. Kubíka chvíli hlídal Joelek.

Aywy jsem vzala po dlouhé době do řadovky. Ta koukala. Docela dlouho trvalo, než začla opravdu pracovat. Je teď tak nervní. Myslím si, že pomohlo. Taky kladinu a překážku jsme dali. Jedno hezké hledání s Luckou na ploše vedle cvičáku. Foukal hodně vítr. Aywy na povel hledej vyběhla na 50 m do oranice. Docela jsem se divila, proč to dělá, když je jasné, že tam figurant není. Jenže ona si jen nadběhla vítr - po padesáti metrech se v oranici otočila proti větru, nasála a neomylně a rychle vyrazila proti větru přímo k figurantce. Bylo to velice cílené a hlavně efektivní. Tak takhle to dělá v lese! Mezi stromy jsem její práci s větrem jen tušila, nikdy jsem ji tak dobře neviděla. Nádhera. Je to šikulka. Samostatná práce s pachem! Üžasná!

S Orfi jsem si pohrála na place. Nic ji neobrátí od míčku a ode mne. Super. Udělali jsme i kladinu. A hra na štěkání s Luckou. No a pak kolečko obran s opravdickým figurantem. Ta koukala, že se má přetahovat s chlapem! Opatrně, ale dala to. On byl hodně citlivý a příjemný, takže se po několika "výhrách" nafoukla sebevědomím jak černý balónek. Doma si pak vzala pešek a hlídala si ho (ve spaní) před každým, kdo šel zrovna okolo. S nosem na pešku se rozvalila ne nejfrekventovanějším místě v kuchyni a "spala". Při tom párkrát kousla Aywy, jednou Korálka .. když se ohnala po Kubovi, usoudila jsem, že s peškem se dá zrovna tak spát v kenelce. A šoupla jsem jí tam. I s peškem. Ať si ho hlídá tam. Hezky se prospala a už tolik neprudila. (Když odmyslíme to, že vytlačovala Korálka od Dana, který čistil Korálkovi zuby, a chtěla čistit zuby sama. Dan jí opravdu zuby čistit začal, jako za trest, jenže ona z toho byla nadšená. Tak co s tím?

Také Aywy měla dneska veselejší a hravější a pohodovější náladu. Teď mi spí u nohy pod Tondovým počítačem (můj je již týden mimo provoz).

Venku fičí vítr a já vyndavám knížky z krabic a rovnám je do knihoven. Téměř po roce. Začínám si mezi svými starými známými přáteli připadat maličko více jako člověk. Taky jsme s Danem upekli první várku cukroví. Tak už mne vynecahný trénink v Telči tolika nemrzí... nebo jen malilinko...

Na Mikulášské party

2. prosince 2011 v 21:36 | kajan |  Orfi - jak rostu a tréninkový deníček
Dnes s námi byla Orfi na Mikulášské v Superpsovi. Bylo to příjemné. A hlavně jsem měla radost, s jakou pohodou až noblesou se Orfi pohybuje v nevelkém prostoru mezi lidmi a psy. To by Aywynka nedala.

Návštěva černého příbuzenstva

1. prosince 2011 v 16:38 | kajan |  Orfi - jak rostu a tréninkový deníček
V sobotu a v neděli u nás byla na návštěvě Dominika a děti a Caminka Corinka. Sousedé nevěřícně zírali přes plot, když se tam dvě černé potvory proháněly. V očích úžas a děs, že máme dalšího psa. Po ujištění, že to je jen návštěva, si viditelně oddechli. Holky si to skvěle užily, krásně si pohrály. Ovšem dvakrát se do sebe taky pustily. Holt puberta.
Orfi je maličko větší nebo možná delší. Corinka je zase černější. Jinak takřka k nerozeznání. Obě jsou již přezubené, takže s oběma začínáme kousat.
Kuba si užil Šimonka, Jessika si užila hlavně poslední koťátko. Dominika a já jsme si upletly hezké adventní věnce, několikrát jsme se prošly a taky byly na cvičáku na socializaci (a já i na flyballu). Kuba se hned po odjezdu ptal, kdy opět přijedou. (Orfi by se určitě taky tak ptala, ale ještě se nenaučila mluvit.)

Flyball v ZKO Lysá

1. prosince 2011 v 16:34 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
V poslední listopadovou neděli jsme se sešli na flyball, kde jsme si hráli s překážkami a tenisáky. Aywy se to buď šíleně rychle naučila nebo nezapomněla to, co se nauř¨čila před.. více než třemi lety. Hezky jí to šlo. Ostatním také. Třeba vybudují flyballové družstvo.

První obrany

1. prosince 2011 v 16:34 | kajan |  Orfi - jak rostu a tréninkový deníček
Poslední listopadovou sobotu si Orfi poprvé "zakousala" s figurantem. No a co - je už přezubená. Bylo to hlavně o sledování jejích reakcí a chování. Má silný kořistnický pud, takže by to mohlo být dobré. Jen jsem neměla dobrý pešek. Na place je na mne hezky soustředěná a skoro se nezajímá o jiné psy ani lidi. Také jsme si udělali hezký nástřel.