Procházka Klánovickým lesem

23. listopadu 2011 v 15:13 | kajan

Na státní svátek 17.11. jsme u nás měli živo. Kubovi přijel jeho nejlepší kamarád, šli jsme mu naproti na nádraží. Orfi na vlak koukala trochu vyjeveně, Aywy v klidu. Kluci si celý den hráli a povídali. Také přijeli zájemci o kocourka. Dlouho rozmýšleli, všechny si pochovali a nakonec si odvezli Klauníka. Jenže za chvilku volali, zda se mohou vrátit a vzít si ještě pihouna Čébéčko. Takže další dvě koťata jela společně. Bude jim veseleji.
Tonda přivezl mou maminku z Klánovic, aby se podívala, jak jsme si na domě mákli. Dali jsme si spolu oběd, kachnu pečenou pět hodin v troubě v krbových kamnech. Maminka správně vše obdivovala a "neviděla" a nekomentovala nedodělávky. Odvezla jsem ji s Esterkou, s Aywy a s Orfi do Klánovic zpátky. Dan odjel po obědě do Brandýsa. A tam jsme vzali jejího dobrmana (to roztomilé dvouleté štěňátko) Kata a vydali jsme se na pořádnou procházku. Kato (vlastně Cató - jako ten filosof - od Dvou lvů) už je tak rozumný, že Aywy neotravoval (vloni to nechápal a nedal jí pokoj a pořád na ni dorážel až jsme se báli, že ho Aywy kousne), no a Orfi je už tak velká, že nějaké to neohrabané tlápnutí od dobrmana ustojí (nakonec se k ní Kat choval opravdu gentelmantsky, opravdu se od loňska zlepšil v chápání co je komu příjemné). Inverze nebyla v Klánovickém lese tak znát, vzduch byl celkem příjemný. Byla to opravdu milá procházka. No a potkali jsme groenedaela - běžel s paničkou navolno proti nám. Byl milý, nepral se a byl tak obrovský, že nám to všem vzalo dech. Samozřejmě jsme si museli vyměnit informace o chovatelské stanici a pár vlídných slov. Je to stejně šílené jako s borderkami. Jenže u borderem mám o stanicích přehled a u greníků ještě ne. Večer ještě s Kubou a s lampionem a s Orfi vyprovodit Kubova kamaráda na vlak do Prahy. Orfi se vlaků už skoro nebála. Dokázala se s vervou přetahovat o pešek na nástupišti i když kolem ní svištěl po kolejích drkotající nákladní vlak. Celý večer jsem psala komentáře k jedné diplomce. No a zítra a pozítří budu od svítání do setmění v práci - promoce, seminář a přednáška pro dálkaře od devíti do sedmnácti (tedy jestli tohle přežiju…). Pracovní soboty jsou nepříjemné, protože se nevidím s dětmi a protože opět přijdeme o cvičák (a jde se zrovna na stopy, škoda). Je toho nějak moc, ale alespoň se nenudíme.
No a Aywy asi taky dostala pubertu nebo co. Po té, co jsem začala pracovat na tom, aby Orfi neprotestovala proti nevyhnutelnému a nevyhýbala se tomu kroužením a couváním, začala Aywy (asi poprvé v životě) také kroužit a couvat. Normálně včera odmítala jít domů, když viděla, že jdeme s Orfi ven a také dnes ráno nešla na zahradu s ostatními psy, ale na povel "běžte ven" vzala dráhu do mé postele… vzpoura narůstá…asi je to nakažlivé.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama