Červenec 2011

Stopy ještě jednou

24. července 2011 v 20:40 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Pro velkou chuť některých z naší malé skupiny stopařů, jsme se před odjezdem na Vysočinu ještě jednou sešli na stopy. Jen 4 psi. Nepršelo, moc nefoukalo, cca 19 stupňů.
Aywy měla čerstvou dlouhou cizí stopu. Opět jsem si zažila jaké to je, když člověk je tažen a neví dlouho, zda jde nebo nejde dobře. Aywyx mne protáhla rákoším a já myslela, že je tam nějaký pach, ale ne stopa. Jenže figurant pak řekl, že tam udělal odbočku. Neumím to ze psa odečíst. Koral měl hodně dlouhou stopu. Žel figurant si nebyl jistý, zda jde dobře. Našel předměty, ale asi ne všechny. Musíme si dávat větší pozor při nášlapech - třeba i malovat, aby prostě figurant věděl, kolik pohodil předmětů, přibližně kde a taky, kde je lom apod. (to se týká i mne :-).

Nabídka krytí

24. července 2011 v 14:49 | kajan |  Koral - velký přítel
Krytí chovným trikolórním psem Border kolie.
Nabízíme krytí tříletým trikolórním psem Koralem Rubínové srdce. DKK 0/0. Má ideální výšku 54 cm. Je plnochrupý, má nůžkový skus. RTG DKK: 0/0 (HD A). Genetická vyšetření: DNA CEA, DNA CL, DNA TNS - vše normal (clear = není ani přenašečem vadného recesivního genu) po rodičích (by parentage). Bude navíc doloženo testem. Složené zkoušky ZZO, ZZZ. Bonitační kód i i m basls/K1. Srst je polodlouhá. Má dlouhou hřívu a "kalhotky". Povahou je to milý pes - rodinný společník nyní 17ti letého syna, blázen do balónků, frisbee a caniscrossu. Bydlíme v Lysé nad Labem. Cena k jednání, např. podle počtu skutečně narozených štěňat. Máme možnost ubytovat fenku v rodinném prostředí (popř. i s majitelem).

TNS, CL - odběry na DNA testy

23. července 2011 v 20:09 | kajan |  Chov
Dnes jsme byli s Aywy i Korálkem na odběrech DNA testech na TNS a CL. Na podzim bychom měli mít výsledky. Děkujeme Jenifer, která odběry zorganizovala a hromadně poslala vzorky do Austrálie (i když to bylo o skoro dva tisíce dražší, než jsme si mysleli :-(.

Výsledky budou zveřejněny jak zde na blogu, tak i v mezinárodní databázy,


Info o těchto dědičných onemocněních převzato a mírně upraveno z tohoto webu.
TNS - Trapped Neutrophil Syndrome
TNS, nebo-li dědičná neutropénie je onemocnění postihující border collie a australské ovčáky. Dochází při něm ke smrtelnému selhání imunitního systému. Při onemocnění TNS dochází k narušení funkce nejpočetnější skupiny bílých krvinek - tzv. neutrofylů. Při poklesu bílých krvinek v krvi pod normální hodnotu onemocní zvíře tzv. Neutropénií. To znamená, že neutrofily, které se vytvořily v kostní dřeni se nemohou dostat z dřeně do krve a postižený jedinec tudíž nemůže čelit infekci, která v těle propukla. TNS se projevuje již záhy ve štěněčím věku a procento úmrtnosti je vysoké.

Pro zjištění nemoci TNS již existuje test DNA, který provádí Dr. Alan Wilton v Austrálii.
CL (NCL) - Neuronal Ceroid Lipofuscinosis)
Neuronální ceroid lipofuscinoses (NCLs), také známý jako Batten onemocnění jsou skupinou neurodegenerativních onemocnění. Jsou považovány za nejvíce obyčejný neurogenetických skladování onemocnění s prevalencí 1: 12.500 v některých populacích. Jsou spojeny s variabilní ještě progresivní symptomy, včetně záchvatů, demence, ztráta zraku, a / nebo mozkové atrofie.


Pozn.
Na Anadune se počítá vychází pravděpodobnost dědičných chorob (zde uvedena pravděpodobnsot potomků Aywy a Korala). Od doby, kdy jsme plánovali štěňátka se změnila (zmenšila). Asi se nechali změřit nějací příbuzní. Možná jsme si ty 3 tisíe za vyšetření CL nechat... achouvej.. TNS očekávám podle malého procenta zasažených podle 5% pravděpodobnosti přenašečů Doufám. Pak by všechna naše štěňátka měla "clear by parents" a páníčkové by si ušetřili kapsu. (Zajímavé je, že CEA z českého vyšěetření se do databáze nezaznamenává.. i CEA je totiž 100% clear).

CEA gene HelpCL gene Help
CEA affected0%
CL affected0%
CEA carrier13%
CL carrier0%
CEA normal87%
CL normal100%
TNS gene Help
TNS affected0%
TNS carrier5%
TNS normal95%


Stopy 22.7.

22. července 2011 v 19:06 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Sešli jsme se na stopy v podmračeném a větrném dnu. Nepršelo. Aywy měla dvě cizí stopy a nástřel. První cizí stopa 80 minut stará do tvaru L v trávě různé výšky se jí povedla. Našla a označila oba předměty, na lomu jen mírný oblouček. Prima.
Druhou stopu jí našlápla Lucka na poli vyoraných brambor. Tahle stopa cca 30 minut stará se nám moc nepovedla. Hlavně proto, že si Lucie nejdříve lehla na stopu, ale pak už jí to přišlo dlouhé (mezitím jsme zvedli dvě jiné stopy s jinými psy), tak se začala vracet. No a já nejdříve koukala, jak ostatní stoupjí, pak na Lucii čekala, pak jí sháněla mobilem (neměla ho u sebe) no a pak šla za roh na stopu. Akorát jsme se uviděli (Aywy samozřejmě jí také postřehla). Sice jsme se šli opět za roh schovat, ale Aywy na nášlapu nasála místo stopy figuranta a vyrazila směrem figurant. Foukalo od něj, takže se nedalo nic moc dělat. Figurant je na záchranářských stopách to hlavní, takže jsem jí nemohla podtrhnout a honit od něj, i dkyž jsem tušila, že si to hodně zkracuje. Nejdříve jsme tedy vyštěkali figuranta a a pak se i s figurantem vrátili na nášlap zvednout stopu. Aywy se po počátečních několikametrových problémech, kdy šla hodně daleko od samotné stopy, chytila a došla dlouhou stopu brambořiště, vysokým plevelem a zase brambořištěm až k ponechané celtě tam, kde vyštěkávala. Přešla první předmět, ostatní našla a značila. Zapomněla jsem na to, jak je pole ve větrný den těžký terén a jak se po něm pachy kloužou daleko. A ona také. Nedá se nic dělat, moc se nám to nepovedlo.

Ostatní si ale vedli dobře - každý splnil to, co si psovodi předsevzali. Korálek - vlastní stopa, velice pěkně provedená a jeden nástřel. Mia krátká vlastní stopa velice pěkně provedená, cizí krátká stopa, pomalu, ale jistě (přešli jsme předmět na konci, tak jsme jí museli udělat konec falešný) a nástřel. Andy dvě cizí stopy a nástřel - velice pěkné, z pohledu stopy určitě může na ZZZ jít (když nepotká zajíce). Garon dvě cizí stopy, nástřel - super práce, i on může ZZZ určitě zkusit. A (neznám jméno) poctivě šel navzdory větru bohatě prokrmovanou vlastní stopičku. Bylo nás opravdu hodně, ale zvládli jsme to na vyhlídnuté terény poskládat.

Stopy zítra za každého počasí!!!

21. července 2011 v 19:01 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
V pátek 22.7. se sejdeme v 15 h na stejném místě (tam, kde Saša parkovala, asi taky pojedu autem kvůli kenelce a suchu pro odpočívající psy), a to za každého počasí. Moc si přeji, aby pršelo, protože tréninků v dešti jsme moc neměly. A při zkoušce či opravdové akci se nikdo neptá, zda máte v dešti nacvičeno.

Budeme mi tři + Dan s Korem a Ester s Miou. Pokud by se chtěl ještě někdo přidat, pište na mail či se jinak ozvěte. Třeba se ještě domluvíme.

S sebou: dostatek odměn, předmětů (prosím nejen ponožky, ale předměty i z jiných materiálů a opravdu hodně), vodu pro psa i sebe, deku či osušku, dobré boty / holiny, vybavení do deště (nepromokavé kalhoty), náhradní oblečení a obutí na cestu domů.

Katka

Monty jel domů

21. července 2011 v 18:51 | kajan |  Vrh A BOC Storytelling - deníček
Tak dnes večer přijela do deštivých Čech Montyho rodina a první, co udělali bylo, že se zastavili u nás pro Montyho. Monty to snad tušil od rána - celý den byl hodně neklidný, poštěkával. Buď to vycítil a nebo štěkal na déšť... kdo ví. Rozhodně to bylo ale opravdu šílené přivítání - na všechny skákal, všechny olízal a opusinkoval.
Naši psi také, zároveň tu byli kominíci, kteří se psů trochu bojí, takže to byl dobrý zmatek.
Tak jsme opět osiřeli. Koral má depresi. Aywy je taky nějaká zaražená. Snad jen kočce Šedivce se ulevilo. Trochu nuda. Ale zítra razíme opět na stopy. Tak se trochu rozptýlíme.

Instalace výběhu a Monty začal maličko zlobit

19. července 2011 v 19:49 | kajan |  Vrh A BOC Storytelling - deníček
Tak jsme si dnes přivezli materiál na kotec, resp. výběh. Plánovala jsem postavení kotce či výběhu již od února, ušetřila jsem na něj, ale pak pořád bylo co jiného na práci a i na zaplacení. Popravdě nás trochu popohnalo hlídání Montyho (Dito, neděs se prosím - jen trošilinku se to urychlilo). A taky to, že jsem si uvědomila, že kdybych čas, který jsem probrouzdala na internetu hledáním levného kotce věnovala psaní výukových materiálů (což je práce, která mne přiživuje), měla bych už vyděláno na kotce dva.

Takže jsem jeden kotec objednala a hned s chutí napsala dva výukové materiály (jeden už jsem dokonce odeslala) a také připravila návrhy na tři další. (Tak jsem si vyžehlila svědomí, že tolik peněz investuji do svého koníčka - kynologie).

Kotec, resp. výběh se bude hodit, kdyby maminčin nezbedný dobrman Kato potřeboval pohlídat. Obávám se, že jeho
temperamen a sebevědomí bez prostoru, kam ho můžeme uklidit, aby jsme si odpočinuli, by to nešlo. Je to totiž miláček, který může skoro všechno, například vyškubávat jídlo lidem z ruky, neboť je to roztomilé štěňátko (maminko, kdybys to četla, nezlob se, zaměř se na informaci, že ho máš kam dát, kdybys potřebovala :-).

Díle kotce jsou z kvalitního, žárově pozinkovaného, materiálu. Lze je montovat libovolně k sobě (i v jiných úhlech, než v pravých), takže lze dělat různé varianty 4x2, 3x3 m i další. Zatím jsme ho postavili na vybetonovaný plac, kde kotec vždy stál, ale uvažujeme, že ho postavíme v budoucnu trochu vedle, do stínu. Mohli bychom využít dvě již stojící stěny - garáž a plot od sousedů, takže by konečné rozměry výběhu mohly být mnohem větší, třeba 8x4 m. Teoreticky by šel napnout i mezi garáže. Jejich vzdálenost je právě 12 m (délka dílů postavených vedle ebe v přímce). Pokud by se nám to povedlo, měl by výběh neskutečných 12 x 5 m. Ale nemáme promyšlené, jak to napnout, aby se plot nezhroutil. Navíc v této části zahrady je neutěšeně neupravený terén, takže si to vyžádá nějakou energii a čas. Provizorně začínáme tedy na rozměru výběhu 3x3 m, není to málo, když to navíc není na celý den.

Ale k Montymu. Je to miloučký společník, stále jsme rádi, že ho můžeme (opětovně) poznávat, ale po prvním týdnu, kdy byl neskutečně hodný, se trochu otrkal a začal mírně demolovat záhonky. Přišel totiž potvůrka na to, že když vleze do záhonku s rajčasty, začnu ho nahánět. To ho ohromně baví! Konečně pořádná legrace! V okamžiku, kdy jsem si všimla, že z jednoho záhonku běhá do druhého a "směje se" na mně vyzývavě, jsem se rozhodla, že na zahradě bude jen, když se mu někdo bude věnovat - házet míček, tahat se s ním apod. A, že jakmile začne s aktivitou "rajčatové záhonky", půjde do výběhu. Naštěstí pro Montyho je nás doma hodně a každý si chce denně pohrát se štěňátkem. Ale on ještě nepochopil souvislost mezi "rajčastováním" a výběhem, takže hodně herních chvilek dnes skončilo ve výběhu. Každý svého štěstí strůjce! Na zahradě může hrabat díry, může se cákat ve vaničce a v kýblu, kousat kalcky, běhat podél plotu s Maxem od sousedů... ale on místo toho rajčatuje :-( ...

Abych uklidnila Ditu, tak musím napsat, že Montík má samozřejmě také procházky: 3x denně se mnou a s Aywy, asi taky tak často procházku s Danem a Korálkem. Teď, co se vrátila Esterka chodí i několikrát denně procházku s Ester a Miou. Dalo by se říci, že by mu to mělo stačit, ale je to borderka. Vím, že není úplně vyběhaný, protože se ho bojíme nechávat chodit na volno. Přece jen nás tolik nevnímá a jsou tu koleje, auta apod. Je jen málo míst, kde mám pocit, že mu nehrozí nebezpečí. Děti ho pouště vůbec nesmějí.

Takže ho chápeme, ale rajčata jsou rajčata - pěstujeme je od jara a nedokážeme nad tím mávnout rukopu jako nad puškvorcem v jezírku. Takže má zaracha. (Jak se asi chová na zahradě doma?Taky rajčatuje? No potěš!) Kotec je naštěstí poměrně prostorný a hned za plotem kotce je kamarád Maxík, se kterým si Monty povídá. Docela často si k němu vlezou i Aywy s Korem a dělají mu společnost (nový kotec je opravdu hodně zajímá, jsou v něm dobrovolně :-). Navíc jsme tam dali vaničku s vodou (musíme ji ovšem stále doplňovat, protože Monty jí dokáže vycákat během okamžiku).

Jinak je s Montíkem vůbec legrace. Aywy ho nejen přijala, ale několikrát denně si s ním krásně hraje - pravidelně vždy ráno (přivítání - Monty spí s Danem, Aywy se mnou), ale i během dne, když má náladu. Různé já ty packou ty mě packou, pak na Montyho různě skáče, pak si lehne a nechá zase jeho nahoře. Monty je balžený. Změna chování k Montymu (od vrčení a odmítání, k přijetí a hře) přišla již třetí nebo čtvrtý den, takže mnohem dříve, než když jsme si pořídili Korálka a Miu. Třeba se Aywy naučí štěňátka přijímat. Jakoby to je s každým štěňátkem rychlejší. No ale Monty je taky hezky socializovan a umí jí psím jazykem hezky podlézat. Takže si rychlé přijetí opravdu zasloužil.

Koral a rvačky/nervačky

18. července 2011 v 22:43 | kajan |  Koral - velký přítel
Od té chvíle, kdy byl Korálek pokousán vlkodavy uplynula hezká řádka dnů. Mezitím ho několikrát napadli další psi. Obávám se, že jednou zase psa (Browna) napadl on. V posledních měsících na cizí psy (hlavně ty větší, než je sám) reaguje nepřiměřeně - vrčením a hrozbami předem, bez pokusu o klidnou reakci a ignorování.

Jeden nepříjemný zážitek za druhým. Při jednom z prvních secviků v Lysé, když Koral prchal z odložení z placu (reakce na střelbu), se na něj vrhl howavard, který se také zvedl z odložení a rozhodl se, že se Korálkovi musí zahryznout do zadku. Žádná krev. Na záchranářském táboře na něj zaútočil roček choďáka. Mohlo by se to jmenovat "když psa venčí chlap". Za konflikt totiž mohli dva chlapi. Manžel pustil Korálka na place na volno, protože si myslel, že tam nikdo není. Nenapadlo ho, že majitel choďáka spí ve stínu překážky a má psa na volno (sic!). Každopádně je Korál objevil, začals se od nich vracet k manželovi a roček na něj vystartoval. Možná si chtěl trochu divočeji hrát? Kdo ví, ale Korál si myslel, že ho napadl. Tak začal vrčet. A servali se. Korálek si odnesl několik drobných ran na čenichu a vyrvané chlupy. Choďák, kterého Korálek zmuchal pod sebe a nechěl ho pustit, dokud nezačal naříkat, neměl ani šrám. Přišel ovšem také o pár chlupů.

Když se Dan o Korálka nemůže starat, jsem z toho docela zoufalá. Je mi trapně, když mám projít kolem psa a Koral se na něj na vodítku vzpírá a vrčí na něj. Otravuje mne být stále ve střehu. Z vodítka ho pouštím jenom, když opravdu nehrozí, že se někdo se psem nevynoří z křoví. Venčit holky je odpočinek, venčit Korálka otrava až stres. Ale je to tak milé zvíře. Doma oddaný společník, jeho projev při chůzi u nohy a při poslušnosti je nádherný. Tak mco by chtěl být můj pes, ale tak moc se snaží vyjít s Danem, i dkyž je Dan nedospělý a Korálek to dobře ví. Miluje ho oddaně. Nemůžeme nad ním zlomit hůl, prohlásit ho za rváče a nechávat ho doma.

Přemýšlím o tom horem dolem. Jednak, kde jsme udělali chybu, a následně, jak mu pomoci, aby se nebál.

Naše chyby
a) Rozhodně jsme neměli chodit na cvičák v Kobylisích, kde není umožněn kontakt psů mezi sebou, ale kde musí psi chodit v košíku. Mysleli jsme si, že socializaci zvláneme obstarat individuálně, ale nezvládli jsem to. Korálek viděl mnoho útočících psů, byť uvázaných. Asi si u toho prožil i nějaký stres, měl pocit, že takhle to chodí. Už nikdy více tímto stylem a dejte si na to všichni pozor!
b) Byli jsme příliš vstřícní, když Korálka nějaký pes napadl. Neřešili jsme to s autoritou (nakopla jsme asi až osmého útočníka v řadě a ještě jsem měla výčitky svědomí). Korálek pochopitelně dospěl k tomu, že se bude muset bránit sám, jinak bude zase pokousaný. Zpočátku, dkyž se na něj nějaký pes sápal, byl ochotný přijít, lehnout si a prostě poslechnout nás. To byla chvíle, kdy jsme se měli mezi psy postavit a kdy jsme měli do agresorů kopat, mlátit apod. a ne doufat neuvážlivě v to, že i oni jsou poslušní a stejně jako Korálek se vrátí ke svým pánům. Takřka nikdy nebyli, Korálka v odložení nebo, když se k nim otočil zády, mnohokrát napadli, ať jejich majitel křičel povely sebevíc. Neměli jsme váhat.
c) Možná máme málo odvahy nechat psy, aby si vyřídili své vztahy sami??? (o tom nejsem přesvědčena, ale teoreticky..). Jedna má kamarádka má originální metodu: když se začnou psi na sebe sápat, tak je oba popadne za kožichy, tak jak jsou (často do sebe zakousnutí) a hodí je do chlívku a zavře je tam. Prý rvačka vždy skončí neuvěřitelně rychle.
d) Dostali jsme se do špatného rozpoložení - při pohledu na cizího psa už očekáváme problém (alespoň tedy já ano, Dan možná ne).

Řešení?
Vysnila jsem si ideální řešení - umožnit Korálkovi kontakt s naprosto nekonfliktním velkým dospělým psem, aby si zažil to, že je možný jiný kontakt, než útok a rvačka. Ale kde takového psa vzít? A co když ho Korálek kousne? Zakousne? Potrhá?

První vlaštovky úspěchu
V posledních dvou týdnech se nám podařilo obstarat Korálkovi dva mírové kontakty se psy.
Prvním z nich je kontakt s Montym (Abraham Storytelling), který ač ještě štěně, je větší, než Korálek. Korálek se ho při prvním setkání polekal a řešil to. Monty se okamžitě po štěněcím podřídil. Korálek ho přijal. Občas ho mírně sprdne (u misky či u aportu), ale hraje si s ním, olizuje ho a tahá s ním za jedno vodítko, leží s ním na jedné posteli. Korálek i Aywy si po několika málo dnech na Montyho zase zvykli a přijali ho do smečky. Monty je stále drzejší, ale oni ho stále méně peskují. Určitě budou hodně smutní, až odjede.
Druhým úspěchem bylo setkání s ridgbackem. Jeho majitelé mi splnili sen - když zjistili, že má Korálek (a Dan) tento problém, chtěli, aby Dan Korálka k ridgbackovi pustil. Zaručili se za něj, že on do konfliktu nepůjde. A když ano, tak ať ho Korálek klidně roztrhá (to zní to docela nerozumně, že?). Dan (to mládí) Korálka skutečně nechal volně k ridgbackovi jít (tedy běžet, vrčení a obranná reakce přeměněná do agresivity). A ridgback (sláva) skutečně útok neoplatil. Ale ani se nepodřídil. Natočil se k němu bokem a nevšímal si ho. Prostě Korálkovi řekl něco jako "Ty moulo, nemusíš se prát, ty to nevíš?" Dan si s jeho majiteli prý dlouhou dobu povídal a oba dospělí psi seděli pak celou dobu svorně u sebe. Škoda, že si nevzal telefon. (Každopádně jim tímto moc děkuji.)

Tak držte palce, ať nám to neútočení vydrží.

Zatím se stále ještě Korálkovi hojí rány od toho ročka choďáka, který mu vykousl několik drobných ran do čenichu. Třeba budou poslední?! Držte nám palce prosím.








Informace pana Zemana

18. července 2011 v 16:33 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE
Dovoluji si zde umístit odkaz na článek, který vychází z diplomové práce: ZEMAN, Jiří. Návrh informačního portálu a informačního systému pro SAR (Search and Rescue) složky integrovaného záchranného systému. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 76 s. Vedoucí bakalářské práce ppor. Mgr. Petr Vodička. V příloze najdete i dotazník pro osoby blízké osobě pohřešované. Více zde.

DNA vyšetření CL a TNS

17. července 2011 v 18:37 | kajan
Na stránkách akční borderholičky Jenifer je nová info o testování:
Na tento rok plánujeme znovu odběry vzorků pro testy
TNS, CL a jejich zasílání do Austrálie.
Přihlášky a více ZDE
Již teď můžete posílat přihlášky. (Jinak náš vrh A to možná nepotřebuje, protože oba rodiče na vyšetření vezmeme. Pokud budou oba čistí, tak všichni potomci budou čistí..).
Nutně potřebujeme do Žižic ještě 2 psy jinak nedostaneme slevu!!!
Čili hledáme ještě zájemce o odběry na tuto sobotu 23.7.. Odběry proběhnou na bonitaci. Zájemce z Lysé, Prahy mohu svést (asi jen tam :-).

Stopy

16. července 2011 v 12:55 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Včera odpoledne jsem se sešli na tréninku záchranného stopování v Lysé. Tři lidi a tří psi. Bylo velké horko, ale udělali jsme docela kus práce.

Aywy měla jednu stopu vlastní hodně lomenou a s hodně předměty. Šlo mi o to připomenout jí, že se předměty mají značit. To se dost povedlo, ani to nebylo potřeba moc řešit, jen jí popřádně pochválit u prvního předmětu. Druhou stopu měla cizí asi hodinu starou, dlouhou s figurantem na konci v celtě. Šlo mi o to, zda se unavená dokáže vyštěkat. Protože nás bylo tak málo, tak jsem byla na stopě opravdu sama. Nevěděla jsem přesně, kudy vede a zjistila, jak je to psychicky náročné, jít za psem do "neznáma". Zvlášť, když kus vedle od psa je vyšělapaná pěšinka. To člověka hned napadá, že jsme vedle a má tendenci psovi radit a tahat ho do vyšlapané trávy. To se mi ale nepovedlo, Aywy zarputila táhla jinam, takže jsem jí nakonec následovala. Ke konci jsem se docela divila, že jsme figuranta našli :-). Aywy na stopě asi ožulila rohy několika lomů, z deseti předmětů našla jen sedm, ale figuranta krásně vyštěkala a neztratili jsme se. Tak jsem byla hodně spokojená. A pokračujeme - máme co zlepšovat, halvně se musím naučit lépe "číst psa" při práci na stopě.

Na závěr jsme všem třem pejskům udělali akční a hodně prokrmený "nástřel".

Ostatní pejsci - začátečníci - mne velice mile překvapili. Pracovali s nadšením (možná až příliš velkým, na stopách je někdy lepší jít pomalu a rozvážně) a jistě mají velký potenciál. Tak jsme založili takovou stopovací minipartu a zase se za týden (tj. v pátek odpoledne) sejdeme. Případní zájemci o stopy se nám mohou ozvat mailem nebo telefonicky.

Prázdniny s Miou

15. července 2011 v 7:33 | kajan |  Mia - malá přítelkyně
Esterka - panička Mii - je na skautském táboře. Miu vedoucí s sebou vzít nechtěli (což tedy naprosto nechápu), tak ji hlídám. Hlídání Mii není ale vůbec obtížné - nepere se, nemá velké nároky, tulí se se mnou v posteli a když ji tam nechci, leží klidně tam, kde jí ukážu. Je to vynikající společník.

Včera jsem si ji vzala jako asistentku na seminář Vzdělávání za pomoci drobných živočichů, tkerý jsem společně se svou diplomantkou Janou Bravencovou vedla v Praze na Pedagogické fakultě. Obvykle jsem na tyto semináře brala Aywy, jednou obě dvě, včera jen Miu.
Bylo totiž velké horko a v létě je na fakultě k nedýchání. Nechtěla jsem srdíčko Aywy namáhat pobytem v dusnu. Mia se chovala naprosto profesionálně. Jediné, co si dlouho rozmýšlela byl skok z nástupiště do vlaku (chvíli to trvalo, než sebrala odvahu). Jinak byla v pohodě a mezi lidmi byla ve svém živlu. Sice většinu semináře prospala (bylo vedro), ale ukázala to, co jsem chtěla aby ukázala. Dokonce p oobědě chvilku i sama pracovala s účastníky (několika vyskočila na klín podle svého vlastního plánu). Ukázalo se problémem, že neumí udělat loužičku na povel (Aywy to umí), takže jsme běhali z patra do ulice na hromadu spadaného listí marně. To by tedy ještě chtělo doučit, aby byl seminář ještě příjemnější.
Během společných procházek a společných dnů jsem zaznamenala několik pozoruhodností, které musím napsat.

Před několika dny jsme na ulici potakli kočku - cizí kočku. Mia se k ní vrhla a kočka seděla a neutíkala. Mia se ale nezarazila, normálně šla až k ní a pozdravila se s ní jako se zdraví se Šedivkou a její rodinou. Kočka na to reagovala taky docela jako naše kočky a chvíli si otíraly a olizovaly nosy. Pak se rozešly. To je jasný důkaz toho, že naše malá Mia umí cizí jazyk - kočičinu.

Předevšírem začala Mia na zahradě ostře štěkat s pohledem upřeným na nebe. Říkala jsem si, co blázní, ale podívala jsem se směrem kam ukazoval její čumáček. A docela mne překvapilo, že značí člověka s divným chováním. Na střeše vysokého sila, které je od nás cca 200 m (vzdušná čára byla tedy cca 300 a více metrů) někdo chodil. Mia ho cítila a štěkala, aby mne upozornila na případné nebezpečí! Mnohdy mi přijde, že má nos mnohem lepší, než boprderky. Škoda, že Esterku Irena trochu odradila od záchranařiny. Ale Ester je silná osobnost, třeba to ješě nějak ustojí a pachovým pracem se s Miou bude věnovat. Miu jí vzít nemůžu, je to její pes, ale věřte, že mám někdy chuť.

Flíček se má dobře

15. července 2011 v 7:21 | kajan |  Vrh A BOC Storytelling - deníček
Dnes mne moc potěšil mail až z Itálie od paní Lucie Pencik:

Vazena pani Jancarikova,
zdravim Vas z Italie a posilam Vam mnoho pozdravu i od Flicka.
Prospiva velice dobre, je zdravi, libi se mu hodne delat agility a
poslusnost a je velice dobry (hlavne v agility). V srpnu mame prvni
narodni prehlidku. Uvidime jak se zadari, ale ja si myslim, ze velmi
dobre. Je dobry s jinymi psy a libi se mu hrat a behat s jinymi psy.
Libi se vsem a mame jiz zamluvenych nekolik budoucich stenat (za dva
tri roky). Prilozim Vam nekolik fotek.
Zdravim Vas a pokud pojedeme do Cech Vas upozornim.
Lucka
Moc mne potěšil, protože je z mailu znát, že Flíček nedělá své majitelce problémy, ale že jí dělá radost. Na fotkách je Flíček vždy v různém prostředí - louka, voda. Vyfocen obvykle s kamarády - dalšími pejsky (borderkami či australáky).

Takže ať se Ti Flíčku a ať se Vám Lucie daří stále dobře.

Stopy v pátek 15.7. od 16 h Lysá

13. července 2011 v 8:59 | kajan
SLucií jsme se domluvily na stopy tento pátek odpoledne.
Sejdeme se kolem 16 h v Lysé nad Labem. Pro více informací volejte či pište.
Katka

Echo - bude klubová výstava

12. července 2011 v 12:40 | kajan |  Zkoušky aj. výsledky Aywy

Milí odchovanci!

Posílám vám informace o klubové výstavě. Náš pracovní typ borderek pravděpodobně nezíská to nejlepší hodnocení, jsou z pracovní linie, proto pracují a nejsou pastvou pro oko. Ale je to deobrá příležitost, jak nenápadně omrknout i jiné blázny, kteří mají borderky. Pokud by někdo uvažoval o cestě, dejte mi prosím vědět.


BORDER COLLIE CLUB CZECH REPUBLIC

XII. klubová výstava bcccz 24. 9. 2011

se zadáváním CAJC, CAC, JBOB, KLUBOVÝ VÍTĚZ MLADÝCH, KLUBOVÝ VÍTĚZ, BOB
Místo konání: Zbraslav u Brna - areál MSKS, www.msks.cz
Přejímka 9,00 - 9,45 přejímka
Rozhodčí: Peter a Peggy Bailey - UK
Uzávěrka přihlášek: I. uzávěrka 10.8. 2011 II. uzávěrka 24. 8. 2011


Monty (Abraham) na hlídání u nás doma

11. července 2011 v 16:25 | kajan |  Vrh A BOC Storytelling - deníček
Od soboty hlídáme Montyho (Abraham Storytelling). Je to prima pejsek, doma ani na zahradě nám nedělá problémy. Je mu chudáčkovi trochu smutno, když je bez svých páníčků, ale ne moc. Baští a raduje se s ostatními pejsky. Korálek na něj při prvním pohledu zavrčel, není divu, Monty je již větší, než on. Ale pak si vzpomněl a chová se k němu hezky, otcovsky. Skoro na něj nevrčí, jen u žrádla, lizuje ho a přibral ho do pelíšku a do týmu na procházky. Aywy s Miou ho mírně šikanují - co lze čekat od ženských. Ale on jim olizuje čumáčky, takže po dvou dnech ho přijala na milost Mia a třetí den i Aywy.

Jediný, kdo ho nechce a kdo mu opavdu hrozí (alespoň my lidi si to myslíme), je Šedivka. Hlídá si koťata. Tak je od sebe spíš oddělujeme, aby mu neškrábla do očí. Ale i ona je po dvou dnech klidnější.

Máme radost, že je Monty tak prima společník. Nežee ze stolu, skoro neskáče na lidi. I když nás tak dlouho neviděl, nemá problémy s tím nás respektovat a žít s námi v bytě. Společně s Montym jsme navštívili i sestřičku Any. Jak jim to sluší, že?!!!!

Aršíš Brown (Arcie) - návštěva

9. července 2011 v 21:02 | kajan |  Vrh A BOC Storytelling - deníček
Na asi hodinku se u nás zastavila panička Aršíše Browna s dětmi a chůvou. (Přijeli si pro šediváčka, který má být jako dárek pro chůvu.) Je z něj hezký kluk. Je moc milý. Umí se chovat, nevili je kafe. A poslouchá i děti.
Mám z něj velikou radost.

Výcvik Milovice

6. července 2011 v 6:54 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Po zkoušce je vždy potřeba vysvětlit psovi, že figuranti dávají ňamky. Tak jsme se s Danen a Silvií a Korálkem, Aireen a Miou vydali do Milovic.
Dali jsme si v malém počtu tři kolečka a zase jeli domů. Aywy měla jen tři nástřely s velikou odměnou, aby se znovu namotivovala. Mia měla také jen nástřely, začala ale sama štěkat u figuranta. Korálek měl nástřel na začátku a na konci cvičení. Druhá akce bylo hledání - prima to zvládl. Nejvíce jsme zatížili Aireen, která nemohla být kvůli šéfové své paničky s námi na soustředění, a tak nebyla unavená. Při druhém hledání jsme jí pořádně potrápili - figurant byl až na konci rozlehlého terénu. Zvládla to, hledala až do nálezu a figuranta hezky označila. Velká radost, jak se jí zlepšuje výdrž!

Aaron Dag - fotky od Evy T.

6. července 2011 v 6:28 | kajan |  Vrh A BOC Storytelling - deníček
Majitelka Aarona Daga nám udělala radost a poslala několik fotek. Aaron je opravdový krasavec a je silný a rovnoměrně vybarvený. Podívejte se sami - zde jedna na ukázku, ostatní v galerii - Vrh A.

Nejvíce si ale chválí jeho příjemnou povahu. Všechna čest - u nás to byl největší raubíř.
Zúčastnil se také svatby svých páníčků, fotky krásné a romantické zde.



Není nad to vybrat štěňátkům dobré páníčky! To pak hřeje u srdce!

Nabídka šediváčků

3. července 2011 v 19:25 | kajan |  Kočky neobyčejné
Nabízíme naše šedivá koťata (jen kocourky) k odběru. Dva jsou modrobílí a jeden je černěkouřový s bílými znaky(tzv. sealwhite). Jsou polodlouhosrstí, tj. srst bude huňatá, ale nebude potřeba česání. Je jim právě třínáct týdnů - čili ideální doba k odběru. Jsou zdraví a silní. Jako obvykle jsou všichni vymazlení a ochočení. Proto jsou vhodní i pro felinorehabilitaci, ať již umnisťovací nebo i návštěvní programy. Odchovali jsme je doma, v kuchyni. Mohli ale běhat po celém domě a trofají si i na chvilku na zahradu. Umí chodit na záchod. Dobře jsme se o něj starali, teď hledáme někoho, kdo v tom bude s chutí pokračovat. Z kocourků šediváčků budou prima kamarádi. Osobní odběr v Lysé, popř. v Praze. Jen do dobrých podmínek!