První starosti a jejich řešení

16. ledna 2011 v 11:21 | kajan |  Vrh A BOC Storytelling - deníček
Koncem prvního týdne života nám začaly první starosti se štěňaty. Původně vyrovanný vrh se začal rozdělovat na "ty silnější" a na "ty slabší". Nejméně nabírala trikolorní fenečka č. 2. V závěsu za ní trikolorní pejsek a černobílá fenečka. Nejvíce nabírají všichni tři hněďásci spolu s černobílým pejskem a s trikolorní fenkou č. 1. Těžko určit kdo z kluků je ten největší cvalík. Rozhodně je i ten "obyčejný" černobílý pes velký fešák a sympaťák. Není divu, že je už závazně zamluvený a záloha prý je na cestě.

Začala jsem o trikolorku č. 2 pečovat, a to tak, že jsem ji začala přikládat k cecícčkům v předstihu před ostatními štěňaty, aby si našla své místečko. Vděčně u toho vrtí ocáskem. Měla jsem také možnost ji pozorovat a zjistila jsem, že mrška je vybíravá (a z toho asi pramení její problém) - necucá totiž hned tak z nějakého cecíčku, ale jen ze dvou (párových). Ostatními cecíčky pohrdá a leze kolem mléčné lišty tam a zpět, dokud nenajde ty svoje. No a když je u nich obsazeno, tak leze pořád a nechytne se u volného, protože ten není "její". Vím, že to tak mají divoká prasata, ale u psů jsem to ještě neviděla. Rozhodně to tak nemají hněďásci, kteří nijak nepřemýšlí a  chytnou ten nejbližší a jedou.

Desátý den po porodu jsem tedy otevřela puppy milk od veterináře (je s ním možné štěňata dokrmovat již od narození) a začala připravovat 200 ml do dětské lahvičky. Po kojení nabízím těm slabším štěňatům umělou psí výživu. Obvykle jedno z těhle tří není po kojení u cecíčků plné a rádo si obsah žaludku doplní. Pokaždé je to někdo jiný, což ukazuje na to, že prostě je u mlíčka tlačenice. Někdy mléko nechtějí vůbec (že by se občas dosysta nenapili hněďásci ?) a zbyde na maminku (chutná jí to, ale když si člověk představí tu cenu.., tak ...).

Uvidíme, jaké to ponese výsledky. V každém případě jsou i ta slabší štěňata života schopná, plazí se za maminkou jen o málo pomaleji, nejsou to mrzáčci. Nepochybně by i bez mé pomoci přežila, jen by se možná podrazila. No a to je právě to, co nechci riskovat, i když vím, že pro agility jsou menší borderky velice žádané, protože mohou startovat v médiích, kde není tak velká konkurence.

Naštěstí je se štěňaty pořád někdo doma, takže to s tou lahvičkou jde, aniž bych trikolorku č. 2 musela oddělovat od sourozenců a maminky a tahat ji s sebou k obhajobám a státnicím.

Již v úterý se rozhodne, který pejsek bude bydlet v Modřicích u Brna. A možná dnes nebo za týden později (nejpozději), která holčička bude bydlet v Úvalech u Prahy a cvičit s námi a Aywy v záchranné brigádě.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama