"Navonět" deku nebo hračku? Proč ne!

17. ledna 2011 v 19:42 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE
Budoucí majitelé našich štěňat se řádně připravují a řeší spoustu otázek v radostném očekávání. Nic nevadí, že se jim kolegové v práci posmívají. Oni ví, že si užijí spoustu báječných chvil v aktivní
relaxaci.

Již dvakrát jsem zodpovídala dotaz, zda je dobré přivést štěňátku při návštěvě nějakou hračku nebo deku, aby u nás načichla, a štěňátko si lépe po odběru zvyklo v novém domově.

Tak tedy: určitě je to možné. Každý budoucí majitel může přinést, co uzná za vhodné. (A my to náležitě navodíme vším možným.. :-)).

Také mohu štěňátkům, jejichž majitelé na to nepomyslí včas, dát nějaký náš hadřík, který bude zrovna "navoněn" s sebou.

Jestli to funguje, nevím. Vždy jsme to udělali, protože je to taková chovatelská tradice, ale neměla jsem pocit, že by se naše štěňátka k tomu navoněnému hadříku nějak upínala nebo vracela. Bezpapírovou Brixie jsme si odebírali v šesti týdnech - chtěli to tak "chovatelé". Bylo to příliš brzo, první týden u nás prospala. Aywy, Koral i Mia, kteří přišli 7 - 9 týdnech byli hned v pohodě. Žádný stres nebo smutek jsme ani na jednom z nich nepozorovali. Možná to bylo tím, že jsme vždy byli celé dny s nimi doma.

Mnohem důležitější, než hadřík je dodržovat zpočátku stejné stravovací návyky, jaké mělo u chovatele. A teprve postupně ho přeučovat - pokud vůbec - na nový jídelníček.

A také mít na štěně hodně času, nenechat ho samotné v pro něm neznámém prostředí.

Výhodou je si štěně brát od chovatele ráno, aby na zvykání a zkoumání bylo odpočaté.

Výhodou je si ho vzít před víkendem a nebo si prostě vzít dovolenou či práci na doma. Není nejvhodnější brát štěně hned s sebou do práce či na nějaké velké cesty. Ale je dobré mu dobřát čas na prozkoumání jeho domácího prostoru.

Někdy se ale odběr nepodaří. Je známo velmi malé procento štěňat, které na stres způsobený odběrem zareagují fyziologicky tak silně, že je jejich život v ohrožení (odmítání potravy). Nejvhodnější je v  tomto okamžiku vrátit štěně ještě k feně.

Viděla jsem v životě jedno štěně - pejska - který takhle zareagoval a u nových majitelů málem zemřel. Starali se o něj láskyplně a vypiplali ho, ale to úsilí - trvalo to půl roku, než se vzpamatoval po odběru.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama