Trénink Jestřebí

13. září 2010 v 15:18 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Po prodlouženém víkendu v Českém ráji (Jičín - město pohádky, jeskyně na Klokočských skalách a neskutečně úspěšné houbaření s mifkovými apod.) jsme se zastavili v jestřebí na tréninku. Zúčastnili se jen dva psi - domácí Braun a Aywy (no a ještě částečně i třetí pes, první čínský chocholatý pes v záchranářském výcviku - Mia - pokud se dá mluvit o tréninku :-)).

První ploše jsme udělali dva speciály. V druhé jen jeden speciál - zaměřený na výšky.

První plocha byla velká cca 500 x 400 m paseka s nově vysázenými stromky. V celé ploše rostla kromě stromků třtina křovištní, ostřice a ostružiní. Ideální bylo, že na ploše lesníci ponechali několik vzorstlých borovic, podle kterých se dalo snadno orientovat (schovat se za nebo před druho či třetí borovici). Celý terén byl zorán, tj. plný řádků, po kterých se velmi špatně chodilo nám i psům.

První vyhledávání - cca 17 h, teplo, dusno, viditelnost dobrá

Aywy nastoupila do první plochy na naprosto neprošlapený terén. Figurant se šel ukrýt dozadu - velkým obloukem mimo vedoucím mimo plochu za třetí borovici. Z osy postupu se vysílalo jen doprava. Hodně dlouho jsem vysílala bez nálezu figuranta. Cca po 3 minutách Aywy při hledání vyplašila srnce, kterého se polekala, ale kterého neomylně napásla přímo na mne. Chvilku jsem se kochala pohledem, jak se na mne řítí, ale pak jsem ho raději tleskáním a křikem upozornila na svou přítomnost (kdo by chtěl dostat parůžky do břícha?). Aywy nevěděla co má dělat, tak jsem ji přivolala, pohladila a znovu vyslala do plochy.

Měla jsem pocit, že nemáme úplně vykrytý pás hned na začátku, ale nevím. Celkem slušně běhala do plochy, cca 50 metrů ode mne. Tonda si všimlu, že ale nelezla do lesa, který byl za touto pasekou s novou výsadbou, na hranici křovin se otáčela a vracela se (proto jsme vymysleli druhé vyhledávání tak, jak bylo).

Na úrovni třetí borovice byla již Aywy docela unavená, ale stále pracovala. Došla těch cca 60 m k místu, kde již figuranta cítila a bezchybně ho označila.

Když jsem se  za ní prčodírala, viděla jsem teprve, jak hnusné terén to je (rigóly), trvalo mi to pěkně dlouho, než jsem k nim došla.

Braun dostal stejný terén, jen měl figuranta blíž a ne tak daleko od osy postupu. Jeho styl vyhledávání je docela svérázný. Chvíli to vypadalo, že snad i utekl, ale on jen tak samostatně pracoval, protože figuranta našel a velice rychle.

Druhé vyhledávání - cca 18 h, muchničky a komáři žerou, šeří se
Ve stejném terénu jsme zvolili osu postupu od borovice k borovici. Psi jsme vysílali na obě strany s tím, že figuranti byli v lese za přirozeným okrajem terénu (křovím na kraji paseky). Aywy měla dva figuranty, z toho Ester na stromě, Tondu v lese. Braun jen jednoho - mě - v lese.
Aywy moc doleva nechtěla, jakoby hned cítila figuranty. Zůstala jsem na výchozím bodě a čekala na ni. Jenže ona více než 170 m ode mne označila Ester na stromě. Dlouho mi trvalo, než jsem se tam dostala, Aywy mi šla asi na 5 m naproti a navedla mne ke stromu, pod kterým značila a zase značila. Vlastně chyba, ale tak logická. Příště musím klusat co nejrychleji k nálezu. Okamžitě po Ester označila druhého figuranta v lese. Později mi Tonda říkal, že u něj byla jako u prvního, ale že ho přeskočila a letěla hledat Esterku. Asi, že ji má radši? Na Tondu nezapomněla, proto to bylo tak rychlé.

Braun opět vyrazil a lá útěk. Ležela jsem v lese a slyšela jeho rolničku, jak zvoní z míst, kde jsme s Aywy našly své figuranty. Ověřoval prázdné úkryty. Do toho se ho J. snažila korigovat, ale on se nenechal. Ale zakrátko mne našel. Má úžasnou motivaci a tah na branku. Doporučila jsem, aby místo "Braune zpět" byl korigován povelem "Braune hledej", což vypadá pro cizího pozorovatele (rozhodčího) mnohem lépe. Ona to totiž i tak J. myslí (+ mu dává signál, kde ona právě je), ale my lidé známe významy slov a pak se nám může zdát, že je to neovladatelný pes, protože zpět tedy opravdu nechodí.

Třetí vyhledávání - cca 19,  stmívalo se, ochladilo se, komáři, muchničky, vyšší vlhkost vzduchu
CHtěla jsem Aywy pocvičit v hledání výšek. Proto jsme v druhém terénu vysadili všechny naše tři přítomné děti na stromy (mladé buky) a vyslala jsem Aywy tak, aby nemohla jít po stopě.
Ukázalo se, že jsme dobře udělali. Tak těžko se jí figuranti dohledávali na bucích - asi jak mají větve v patrech a jak se ochlazovalo se stmíváním, tak třeba kolem stromu s B. chodila stále dokola asi dvě minuty, než se odvážila ho označit. První našla Ester. O tom jsme s J. vtipkovaly, protože ona ji má opravdu tolik ráda, že nejdřív hledá jí a pak ostatní. Uvažovaly jsme o tom, jak musí být pro psy těžké označit opravdu cizí figuranty a že to potřebujeme opravdu hodně trénovat. Kubu našla jako posledního. Několikrát prošla těsně kolem jeho stromu a nic. Kuba se zachoval jako skvělý figurant, také nic nedělal, dokud ho nenasála.

Braun v tomto terénu neměl žádný problém s výškou (měl jen jednu, s jedním figurantem). Že by to bylo tím, že už na tom buku figuranta jednou měl?


K autům jsme se vraceli po tmě s náručí plnou hub, které jsme při akci našli. Mlha, netopýři - romantika. Díky J. za nádherný nový terén !!!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama