Září 2010

První noční cvičení v sutinách

28. září 2010 v 14:12 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Našli jsme si volno ve všední den a vydali se do sutin. Celý den pršelo.
Nejprve jsme udělali kolo nástřelů.

Další kolo bylo hledání v sutinách ve dne. Podle psů buď jednodušší nebo těžší, až těžké (zavřené úkryty, výšky) pro Aywy.

Přestávka. Další kolo hledání v jiném prostoru.  Aireen  - jinak tak skvělá - měla problémy s vodou kapající děravou střechou. Musela překonávat svůj strach. (Z čeho všeho nemůže mít kolie problémy!) Aywy dva zavřené úkryty a figuranta ve sklepě. Dokázala pracovat, i když jsem já zůstávala venku. Radost. Řeším ale otázku, co mám jako psovod dělat, když pes prohledává barabiznu samostatně, já jdu vyprostit figuranta nebo pro psa dovnitř a - naprosto nevím, kde pes byl nebo nebyl. Je to trochu k řešení...

Dlouha přestávka v našem velkém autě.
Již za šera nástřely a lehčí hledání pro ostatní. Pro Aywy velký speciál v prvním prostoru za naprosté tmy.

Zůstala jem venku před budouvou. Našla figuranta ve sklepě. Hrabáním a kňučením označila figuranta v naprosto totálně zavřeném úkrytu pod zemí  (nakonec štěkala, ale trvalo to) a opět, když jsem byla venku, našla samostatně úkryt ve výšce. Jakoby jí tma nevadila.

Musím jen překonat strach o ni při práci v neznámých prostorách po tmě.

Je v úžasné kondici! A  Braun, Aireen i Kor nás dohánějí. Zakrátko budou i oni v super kondici.

Obalovna, Červená Řečice, Motokros, Peklo

19. září 2010 v 19:47 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Víkendový výcvik byl opět (hlavně díky Ireně) velice podařený.
Pátek večer
Plochy ve tmě.
Nejprve nástřely. Ovšem Aywinčin nástřel se proměnil v těžké hledání, protože figurant zalehl mezi nějaké aromatické byliny a nebyl asi z nich cítit. V druhém kole výška, kterou zase Aywy našla nečekaně rychle.

Sobota  dopoledne
Sutiny - v polorozbořeném zámku Červená Řečice. Nádherný rozbořený zámek s věžemi, sklepeními, nádvořím, půdními prostory. Našli jsme zde mnohem více úkrytů, než jsme byli schopni využít.  Nicméně díky obnovené spolupráci s jeho správci, jsme zde necvičili naposledy. Je to terén i na nějaký vyšší zkoušky. Tak se máme na co těšit.

Naše skupina - Braun, Boon, Bebe a Aywy pracovala v druhém patře a na půdách. Braun, který je dobrý na vyhledávání v plochách asi poprvé zjistil, že se musí v budovách čmuchat jinak.

Cvičení v patře.
Nejprve nástřely.
První hledání - cílem bylo, aby se psi naučili (zopakovali si) Postupné prohledávání terénu - to, že nemohou vyletět a zmizet
v druhém křídle zámku, ale postupně od dveří ke dveřím, od místnosti k místnosti. I když jsme to probírali, Brauna uhlídat nešlo, stejně vyletěl. Ale poučil se. Nejtěžší úkryt byl za
dveřmi u komína, v pološeru - hodně to tam táhlo, Braun i Boon dohledávali hezkou chvilku, než našli člověka. O pachu věděli, ale točilo se to tam po
klenbě. Aywy nádherně našla a označila člověka za zcela zavřenými dveřmi. To mi udělalo velkou radost. Pokračovala moc pěkně. A docela rychle našla i člověka u komína. Bebe pracovala moc hezky, fakt hledala i našla.
Cvičení na půdě.
Braun i Boon měli velké problémy dohledávat sedící figuranty na půdě. Asi se tam pachy lámaly, táhlo to tam atd. Vlastně do figuranta museli narazit čumákem, než si ho všimli. Hlavně Braun byl z toho napoprvé hodně překvapený. Kupodivu výšky ve stejném prostoru jim šly lépe.
Bebe jsme na půdě udělali jen nástřel - přes trámy přeskákala a označila figuranta bez zábran a druhý nástřel na výšku do okna.
Pak jsem poprosila Janu, aby mi schovala figuranty v budově. Úplně jsme si nerozuměly, takže mi je schovala jen v patře, kde jsme cvičili. Spodek jsme ale stejně pečlivě prohledali. Našli jsme
všechny těžké úkryty. Úkryt v prázdné místnosti s oknem, kde jsem myslela, že nic není, jsme napoprvé minuly - poučení - neodvolávat psa z místnosti on se vrátí sám.

Sobota  - po obědě: Obalovna - individuálně překážky a poslušnost.

Sobota večer (kromě skvělého grilování u ohně, díky Ivane): plochy v Motokrosu. Dvě kola hledání. Kromě Awy, Brita, Terezka, Bublina, Aireen. Výšky i přízemní úkryty. Výšku Aywy našla hezky a svižně. Trochu déle dohledávala figuranta ve vysokém porostu třtiny.

Neděle dopoledne: Peklo - sutiny
Naše družstvo (Aywy, Boon, Bebe) si udělalo toto:
Terén od vchodu nalevo:
a) Boon a Bebe - nástřel do takového hodně šerého sklepa. Oba zdatně překonali schody i tmu.
Aywy tam dostala figuranta, aniž ho viděla zacházet. Měla s tím problémy. Nejprve hodně rychle vletěla do sklepa a hodně rychle z něj vyběhla. Na druhé vyslání do stejného sklepa teprve začala prohledávat více pečlivě. Figurantka říkala, že se jí jednou dotkla čenichem ruky a neoznačila, pořád brala pach z výšky (klenba). Nakonec ji dohledala a označila bez dopomoci, jen s časovou ztrátou.
b) Boon a Bebe měli figuranty nad a pod schody na půdu. Pro oba bylo potřeba toto povzbuzení, aby se vydali na půdu po rozbořených schodech a štěkali v šeru půdy.
Aywy měla dva figuranty v baráku. Jednoho také na půdě nad schody (ale nešla jsem s ní) a druhého za zavřenými dveřmi v prvním patře. Vyslala jsem ji zvenku a čekala před budovou. K mé velké radosti a nadšení hledala sama a ne za dlouhou dobu našla figuranta v naprosto uzavřeném úkrytu za dveřmi a vyštěkala ho, i když jsem byla já ještě mimo budovu . Od figuranta jsem ji vyslala hledat dál a zůstala tam. Prohledávala pečlivě )ale já nevěděla, kde byla a kde ne, tak jsem ji nemohla vysílat). Po nějaké chvilce jsem ji vyslala na půdu (zdálky), vletěla tam bez problémů a označila figuranta.

Terén od vchodu napravo:
a) Bebe a Boon - nástřel do sklepa (úplná tma). Aywy hledání v úplně tmavém sklepě.
b) hledání, opět sklep + další figurant v uzavřené bedně v také dost šeré místnosti vzadu.

Velká spokojenost po víkendu! Aywy je ve skvělé kondici. Uvidíme, zda to ještě dá na nějakou zkoušku nebo umsítění na závodech.






        

Pauza jako součást tréninku

14. září 2010 v 19:02 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE
V časopise Psí sporty vyjde v listopadu 2010 můj příspěvek Pauza jako součást tréninku.

Alespoň tak mi avizoval

Jakub Štýbr, šéfredaktor časopisu Psí sporty

Ochutnávka:
V mnoha kynologických publikací - starších i moderních - najdeme návody, jak správně cvičit psa. Ale obvykle v nich nenajdeme návod, jak "psa necvičit", tedy informace o tom, jak významné jsou při výcviku správně naplánované přestávky a výcvikové pauzy. Zdá se, že většina kynologů má představu, že k dosažení vynikajících výsledků, je nejlepší trénovat se psem vybraný druh sportu co nejvíce. Psovodi trpí, když musí studovat, pracovat, prostě se zabývat jinými činnostmi, než výcvikem. Nezdary pak svádějí na "nedostatek času na výcvik". Ve skutečnosti ale úměra mezi časem stráveným výcvikem a úspěchem není přímá. Dovolte mi zde upozornit na význam přestávky (pauzy) ve výcviku psa.


Více v listopadu... :-)

Trénink Jestřebí

13. září 2010 v 15:18 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Po prodlouženém víkendu v Českém ráji (Jičín - město pohádky, jeskyně na Klokočských skalách a neskutečně úspěšné houbaření s mifkovými apod.) jsme se zastavili v jestřebí na tréninku. Zúčastnili se jen dva psi - domácí Braun a Aywy (no a ještě částečně i třetí pes, první čínský chocholatý pes v záchranářském výcviku - Mia - pokud se dá mluvit o tréninku :-)).

První ploše jsme udělali dva speciály. V druhé jen jeden speciál - zaměřený na výšky.

První plocha byla velká cca 500 x 400 m paseka s nově vysázenými stromky. V celé ploše rostla kromě stromků třtina křovištní, ostřice a ostružiní. Ideální bylo, že na ploše lesníci ponechali několik vzorstlých borovic, podle kterých se dalo snadno orientovat (schovat se za nebo před druho či třetí borovici). Celý terén byl zorán, tj. plný řádků, po kterých se velmi špatně chodilo nám i psům.

První vyhledávání - cca 17 h, teplo, dusno, viditelnost dobrá

Aywy nastoupila do první plochy na naprosto neprošlapený terén. Figurant se šel ukrýt dozadu - velkým obloukem mimo vedoucím mimo plochu za třetí borovici. Z osy postupu se vysílalo jen doprava. Hodně dlouho jsem vysílala bez nálezu figuranta. Cca po 3 minutách Aywy při hledání vyplašila srnce, kterého se polekala, ale kterého neomylně napásla přímo na mne. Chvilku jsem se kochala pohledem, jak se na mne řítí, ale pak jsem ho raději tleskáním a křikem upozornila na svou přítomnost (kdo by chtěl dostat parůžky do břícha?). Aywy nevěděla co má dělat, tak jsem ji přivolala, pohladila a znovu vyslala do plochy.

Měla jsem pocit, že nemáme úplně vykrytý pás hned na začátku, ale nevím. Celkem slušně běhala do plochy, cca 50 metrů ode mne. Tonda si všimlu, že ale nelezla do lesa, který byl za touto pasekou s novou výsadbou, na hranici křovin se otáčela a vracela se (proto jsme vymysleli druhé vyhledávání tak, jak bylo).

Na úrovni třetí borovice byla již Aywy docela unavená, ale stále pracovala. Došla těch cca 60 m k místu, kde již figuranta cítila a bezchybně ho označila.

Když jsem se  za ní prčodírala, viděla jsem teprve, jak hnusné terén to je (rigóly), trvalo mi to pěkně dlouho, než jsem k nim došla.

Braun dostal stejný terén, jen měl figuranta blíž a ne tak daleko od osy postupu. Jeho styl vyhledávání je docela svérázný. Chvíli to vypadalo, že snad i utekl, ale on jen tak samostatně pracoval, protože figuranta našel a velice rychle.

Druhé vyhledávání - cca 18 h, muchničky a komáři žerou, šeří se
Ve stejném terénu jsme zvolili osu postupu od borovice k borovici. Psi jsme vysílali na obě strany s tím, že figuranti byli v lese za přirozeným okrajem terénu (křovím na kraji paseky). Aywy měla dva figuranty, z toho Ester na stromě, Tondu v lese. Braun jen jednoho - mě - v lese.
Aywy moc doleva nechtěla, jakoby hned cítila figuranty. Zůstala jsem na výchozím bodě a čekala na ni. Jenže ona více než 170 m ode mne označila Ester na stromě. Dlouho mi trvalo, než jsem se tam dostala, Aywy mi šla asi na 5 m naproti a navedla mne ke stromu, pod kterým značila a zase značila. Vlastně chyba, ale tak logická. Příště musím klusat co nejrychleji k nálezu. Okamžitě po Ester označila druhého figuranta v lese. Později mi Tonda říkal, že u něj byla jako u prvního, ale že ho přeskočila a letěla hledat Esterku. Asi, že ji má radši? Na Tondu nezapomněla, proto to bylo tak rychlé.

Braun opět vyrazil a lá útěk. Ležela jsem v lese a slyšela jeho rolničku, jak zvoní z míst, kde jsme s Aywy našly své figuranty. Ověřoval prázdné úkryty. Do toho se ho J. snažila korigovat, ale on se nenechal. Ale zakrátko mne našel. Má úžasnou motivaci a tah na branku. Doporučila jsem, aby místo "Braune zpět" byl korigován povelem "Braune hledej", což vypadá pro cizího pozorovatele (rozhodčího) mnohem lépe. Ona to totiž i tak J. myslí (+ mu dává signál, kde ona právě je), ale my lidé známe významy slov a pak se nám může zdát, že je to neovladatelný pes, protože zpět tedy opravdu nechodí.

Třetí vyhledávání - cca 19,  stmívalo se, ochladilo se, komáři, muchničky, vyšší vlhkost vzduchu
CHtěla jsem Aywy pocvičit v hledání výšek. Proto jsme v druhém terénu vysadili všechny naše tři přítomné děti na stromy (mladé buky) a vyslala jsem Aywy tak, aby nemohla jít po stopě.
Ukázalo se, že jsme dobře udělali. Tak těžko se jí figuranti dohledávali na bucích - asi jak mají větve v patrech a jak se ochlazovalo se stmíváním, tak třeba kolem stromu s B. chodila stále dokola asi dvě minuty, než se odvážila ho označit. První našla Ester. O tom jsme s J. vtipkovaly, protože ona ji má opravdu tolik ráda, že nejdřív hledá jí a pak ostatní. Uvažovaly jsme o tom, jak musí být pro psy těžké označit opravdu cizí figuranty a že to potřebujeme opravdu hodně trénovat. Kubu našla jako posledního. Několikrát prošla těsně kolem jeho stromu a nic. Kuba se zachoval jako skvělý figurant, také nic nedělal, dokud ho nenasála.

Braun v tomto terénu neměl žádný problém s výškou (měl jen jednu, s jedním figurantem). Že by to bylo tím, že už na tom buku figuranta jednou měl?


K autům jsme se vraceli po tmě s náručí plnou hub, které jsme při akci našli. Mlha, netopýři - romantika. Díky J. za nádherný nový terén !!!

Naše kočky - Šedivka

6. září 2010 v 22:21 | kajan |  Naše kočky
Tak hurá, už je to jisté. Naše nejhezčí kotě zůstává doma. Stálo to trochu přemlouvání. Vanilči jsme nechali vykastrovat (aby toho kočičího zase nebylo příliš) a všichni se radujeme ze Šedivky čili Hvězdičky.


II. barevná skupina, tj. n+a 09 plné barvy (černá +modrá bez kresby s bílou)



Šedivka je modrobílá dlouhostrstá kočka. Narodila se 28.4. 2010 naší kočce Vanilči.


Stopy, stopy, stopy

4. září 2010 v 21:00 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Po předváděčce jsme zůstali na chladné Vysočině na naší malé chatičce. Houby, dělání dřeva a práce na zahradě a samozřejmě stopy. Šlapala jsem je dvěma psům - nejen Aywy, ale i Korálkovi. Dan je totiž se školou na seznamovacím pobytu. Kdoví, jak to s ním a Korem bude. Určitě na sebou nebudou mít kluci tolik času, co dřív. Musím se s Korem sžívat - musím ho zvykat na sebe a svůj styl práce se psy. Dělá mu to očividně dobře. Na předváděčce by schopen pracovat i v té velké zátěži - hluk, davy diváků, děti, únava. Na chatě neutíká, při houbaření neutíká, neloví, ale drží se sám mne. Má moc rád, když s ním žertuji a drbu ho. Úplně roztál. Obě stopy byly bez prokrmování. Psy jsem odměňovala jen u předmětů. Na konci měli dobrotku v krabičce. Oba dva dnes pracovali na stopě moc hezky. Ale každý jinak. Korálek velmi pomalu, rozvážně, u předmětů se nechal drbat a dělalo mu to dobře. Aywy v rychlosti, od předmětů občas vyrážela sama, občas až neukázněná pro pracovní zápal. Koral se několikrát zamotal kdoví proč. Aywy z dychtivosti. Ale oba vše našli a to byly obě stopy hodně dlouhé, mnohokrát lomené se spoustou předmětů. Vítr nefoukal, nejvíc se šlo po trávě. Korálek měl na své stopě přechod na pole, kde mu to šlo o hodně hůř - šel pomalu a skákal od stopy ke stopě. Moc se mu ulevilo, když ho stopa zavedla zase na louku. Aywy měla několik průchodů (a neprůchodů tam, kde minule stopa šla přes) přes remízky. Tak strašně ji to baví. Tak velikou má motivaci.

Předvádění v Moravských Budějovicích

4. září 2010 v 20:46 | kajan |  AAA/AAE intervence
3.9.2010 jsme se zúčastnili Dne bezpečnosti v Moravských Budějovicích.





Čtyři psovodi s vícero psy třikrát davům dětí předvedli základní poslušnost a ukázku vyhledávání (úkryty byly založeny ve vekých krabicích a klecích na psy). Několikrát jsme vytáhli psy i když nebyl náš čas - pro velký zájem diváků.



Více se dočtete zde.