Náš ranní rituál - prosinec 2008

6. ledna 2009 v 22:13 | kajan |  Zkoušky aj. výsledky Aywy
S Aywy máme ranní rituál. Jakmile se probudím, zavolám ji a ona skočí do postele a chvilku si povídáme a tulíme se. Obvykle se do toho mazlení dříve či později zapojí všichni, co jsou doma, a to včetně velkých dětí a dalších zvířat (tedy kromě rybiček). Několikrát jsem simulovala spánek, abych zjistila, jak to Aywy dělá, že je u mne v posteli obvykle tak rychle. Zjistila jsem, že ráno potichu sedí a sleduje každý můj pohyb a dech. Aywy je takový něžný a opatrný tvor - nežere nám jídlo ze servírovacího stolku, protože je naše. Ráno mne nebudí, protože ví, že to nemám ráda. Ale protože je zase celkem samostatná - a dokáže předvídat situace a řešit je, tak každé ráno řeší dilema, jestli má čekat, až ji zavolám a nebo jestli má předvídat a skočit ke mně, když se pohnu a jsem prokazatelně vzhůru. (Je to tak zajímavé, že mám někdy chuť si ji ráno nafilmovat a podívat se na to z lepší perspektivy, abych lépe porozuměla tomu, jak se rozhoduje chytrý pes). Koral je ale pohodář a hrom do police - sežere, co najde (klidně i výše, než na konferenčním stolku) a taky mne kolikrát vzbudil, když už si myslel, že je čas vstávat. Dnes spal po delší době Koral s námi v ložnici (Dan ho nezvládl večer vyvenčit, tak už jsme si ho nechali). A i když jsem chrupkala (díky Tondovi, který v půl páté šel ke Kubíkovi do pokoje a ještě ho uspal) do půl deváté, neprobudil mne. Ovšem, když jsem řekla: "Aywy hop!" skočili na mne oba. Aywy se mi přitulila na "své" místečko v podpaží, ale Koral se nespokojil s ničím menším, než že si mi lehl na obličej, krk a hruď.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama