Co dělat, když se najde umrzlý bezdomovec?

14. ledna 2009 v 16:59 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Výcvik plochy 12.1. 2009 - Maruška, Evka, Dan

Vyrazila jsem na další z pravidelných pondělních tréninků na ostrovech v Praze. Tentokrát z domova a s Danem a s oběma psy - je zkouškové období, a tak už v pondělí večer neučím (a na trénink přijdu včas - hurá!).

Poprvé jsme jeli městskou spolu s dečkami se záchranářským křížem - a je to tak, jak jsem si myslela: lidé na ně reagují mnohem pozitivněji. Autobusák nám na zastávce neujel a znovu otevřel již zavřené dveře, lidé v buse ochotně udělali místečko, více se ptali, zda si hafany smí pohladit a tak.

V metru se k nám přidala paní s kočárkem a babičkou a prý má doma tříměsíční borderku (kluka). Zjistili jsme, že bydlí blízko nás - za Čimičákem. Tak jsme si hned domluvili nějaké společné venčení.

Jet s borderkou metrem je samo o sobě velkým zdrojem mezilidské komunikace. Jet se dvěma a ještě s dečkami ... pokecala jsem si ...

Výcvik nebyl pro Korala a Aišu náročný - jen motivační nástřeláky, ale už po ani ne dvou měsících jsou vidět výsledky. Hlavně Aiša se za tu dobu, co jsem ji neviděla (její hárání, moje zkoušení) moc zlepšila. Mám z toho ohromnou radost. Koral prý dnes s mou přítomností na výcviku pracoval trochu hůř (Aywy mu do toho od stromu dost kecala), ale i tak je i na něm vidět, že udělal pokrok a Dan s Maruškou, že odvedli velký kus práce.

Aywy jsem udělala kromě nástřelů několik složitějších vyhledávání. Hlavně jsem se s figuranty domluvila, aby jeden z nich několikrát "zmizel" - tj. aby odkráčel, když Aywy funí a čumí na druhého, který jde někam rovně daleko. Jednou takhle opatrně zmizela Maruška a schovala se pod svah k Vltavě kousek ode mne a Aywy (už byla tma a byla pod úrovní terénu, takže vidět nebyla). Aywy se na povel "Hledej!" rozběhla směrem, kterým odešla Evka. Tvrdě jsem ji odvolala tj. povel: "Ke mně!" (ne "Sem" ani "Tady"). Aywy, která má stoprocentní přivolání se (s velice nešťastnou tváří) tedy vrátila. Poslala jsem ji na Marušku. Ona vyrazila tím směrem, ale okamžitě se stočila a za Evkou. Opět jsem ji natvrdo přivolala a opět vyslala na Marušku.
Chtěla zase zdrhnout, ale vydala se tím směrem dál, chytla její pach a našla jí a označila. Pak jsem jí poslala hledat dál (a už jsem jí víceméně nechala - neb Evka nebyla za stromem, za kterým jsem si myslela, že bude:-). Aywy ji hledala pár minut - samostatně pročesávala ostrov velice daleko ode mne - nebyla vidět ani nebyla slyšet její rolnička. (Když si uvědomíte, že je to dost závislá borderka, tak asi bude dobře motivovaná, ne?).

Mám z tohoto tréninku dobrý pocit - jako, že jí něco došlo.

Taky jsme udělali krátké nástřeláky a jednu nástřelák-výšku (viděla kudy figurant odchází, ale pak zmizel ve tmě a na stromě).

A kde je ten bezdomovec?

Během jednoho nástřeláku pro Aišu jsme narazili na igelitovou plachtu, pod kterou se rýsovaly obrysy velikosti lidského těla. Aiša k tomu čuchala, ale neznačila to.
Chvilku jsme debatovali, jestli by označila spícího bezdomovce nebo ne a došli jsme k tomu, že spíš ne (a že ani jednomu z přítomných psů bychom to nevěřili). Aiša ovšem o hromádku projevovala jakýsi zájem - čmuchala k tomu a snažila se dostat pod igelit.

Představili jsme si spícího opilého chlapa s kudlou, a tak jsme ji raději odvolali. No ale nechat ho tam v tom mrazu, který panuje bychom neměli, takže něco podniknout musíme. Oslovila jsem balík: "Haló, jste tam? Nepotřebujete pomoc?" Ale ono nic. Opatrně jsme na igelit šáhli a skutečně - obrysy na igelitu nebyly jen tak - pod igelitem něco bylo. Opatrně jsme igelit odkryly a (to byla úleva) - byl to jen spacák a nějaké hadry. Prázdný bivak jsme vrátili do původního stavu.









 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama