S Orfi jsme oslavili narozeniny na řece Bóbr

19. června 2017 v 9:11 | kajan |  Groenendaelka Orfi
S Orfinkou jsme oslavili její 6. narozeniny na polské řece Bóbr, kam jsme se vydali s oddílem. Počasí nevyšlo úplně ideálně - na přesuny autem tam a zpět děsné vedro, na plutí na vodě zima a déšť, ale i tak jsme si to hodně užili. Orfi je prima společník a pobyt s ní kekoli je naprosto bezproblémový. Všichni si ji zamilovali a na konci si ji drbala a hrála si s ní i holčička, která se "bojí psů". Kromě drbání, házení aportků a trénování "skupinky" mezi dětmi, jí děti z oddílu v sobotu večer připravily krásný záchranářský trénink v okolí tábora. Samozřejmě hlavně byla cílem motivace, ale také upevnění hledání dětí a taky se nám povedla pěkná pachová hádanka, kdy se jedno z dětí schovala do bunkru, ve kterém se sušily věci celého oddílu. Pach věcí na šňůrách nad figurantem = komplikace, se kterou se musela vyrovnat a povedlo se jí to.


Orfi vyhlíží do dálky.... A já věřím, že nás s Orfi ještě plno dobrodružství čeká. Děkuji chovatelce RNDr. Dominice Formanov, Ph.D. za to, že mi ji tehdy před šesti lety "vnutila". Tohle plemeno by mne nikdy nenapadlo a jak je to s ní milé!

 

Rozhovory o záchranařině

1. června 2017 v 18:55 | kajan |  KYNOLOGICKÉ TEXTY A ESEJE
Mám radost, že skutečně pomáháme - rozhovor se mnou pro ecanis zde
Dále v časopise najdete rozhovor s Karlem Šplíchalem nebo s Ladislavem Pozdníčkem. Historii záchranařiny v České republice přiblížila Pavla Dorničová v dalším z článků.

Už jsme se zabydleli

20. května 2017 v 22:52 | kajan
Dnes jsem si uvědomila, že jsem se tady v Lysé dostatečně zabydleli. V Praze jsme se totiž měli moc dobře, měli jsme krásné vztahy se sousedy. Pokaždé, když jsem šla venčit psy, popovídala jsem si s lidmy, které jsem potkala v Čimickém háji. S některými sousedy se dodnes potkáváme, s dalšími si píšeme... Tady v Lysé máme konečně hodně místa, zahradu, prostor pro pejsky i jiná zvířata, ale někdy se mi zastesklo po vztazích. No ale jak šel čas, tak ... Dnes jsem si uvědomila, že náš sousedský život už je stejně bohatý, jako v Praze. Mám parťáky na venčení pejsků. Manžel si dnes ráno pokecal se sousedem, zítra jdeme na oslavu narozenin k sousedce a pak máme grilování s dalšími sousedy. Včera jsem na procházce, na kterou jsem vyrazila sama, potkala kamarádku a popovídaly jsme si báječně.

Dneska jsem vzala Dinadin s námi na večerní procházku (Orfi, Brura,sousedka a její Jessi), protože byla doma hrozně divoká. Nejen že ušla v pohodě celou procházku cca 5 km (většinu doby chtěla lítat s velkými psy), ale taky si poprvé v životě zaplavala. Sama. Sousedka se mne právě ptala, zda taky plave. Odpověděla jsem, že nevím, že u vody ještě nikdy nebyla, ale že štěňata většinou jdou jen po bříško a jen když je horko a to dneska není, takže asi do vody nepůjde... a pak koukneme do Labe a Dina si plave tam a zpět kolem velkých psů.... vydra je to. Pak se vyválela v prachu a pak běhala jako blázen... Doma koupel, snaha dál řádit, až konečně usnula! Jinak tedy velkou pochvalu Bruře, která zvládla procházku zcela úžasně v pohodě. Nejen Jessi a její paničku, ale potkali jsme mnoho psů (i dotěrných) a rybářů a cyklistů a běžců. No a ona se chovala naprosto dokonale. Žádný problém. Dojímá mne to. Je to moje zlatíčko divoké/nedivoké. Příště musíme udělat i nějakou fotodokumentaci...

 


Půjdem krásnou Vysočinou, moje milá...

14. května 2017 v 21:23 | kajan |  Tréninkový deníček - výběr
Opět jsme strávili víkend na Vysočině. Aywy a já máme k Vysočině hezký vztah... No a tenhle víkend navíc s milými lidmi na známém místě. Ovšem v nových tréninkových terénech. Tonda a Bessi. Já, Aywy, Orfi a Dinadin. O ostatní pejsky a zvířata se staraly naše děti. Už jsme prostě v jiné životní etapě..., jezdíme s Tondou a psy sami. Ale je to pěkné... Připravili jsme našim pejskům super trénink. Bessi měla každý den jednu stopu (jeden den dvě). Pracovala vyrovnaně a hezky.



Aywy a Orfi měly celkem podobné úkoly. Aywy běhala s vitalitou. Její věk na ní nebyl vidět. Zato byly vidět její zkušenosti. To vždy potěší! Orfi pracovala jako suprový mladý, ale vlastně už hotový pes. No a k těmhle dvěma (s Bessi třema) tady bylo nadějné štěně. Co si přát víc?!

Díky akčnímu kamarádovi jsme měli každý půlden trénink v jiném terénu: vzorky u Obalovny, dřevozpracující továrna, les se skalami a bludnými kameny, dvakrát jen zchátralý statek Peklo (vždy jiná část). V každém terénu jsem jim připravila různé úkoly.



V továrně jsem je nechala pracovat jako poslední, terén byl napachovaný mnoha lidmi a psy. Měly jen jednoho figuranta a cílem bylo je naučit dohledat pach a eliminovat pach zbytkový. To se povedlo. Aywy jsem tam připravila úlohu, na které měla dva figuratny vedle sebe. Chtěla jsem, aby věděla o obou a označila je postupně. Vzhledem k pachovým podmínkám, se to nepovedlo. Včas jsem si to uvědomila a nic nepokazila.
Vzorek C obě skvěle našly a vyštěkaly. Aywy samozřejmě o něco rychleji. Ale Orfi taky moc hezky.
V Pekle měly obě hledání. Obě pracovaly zcela samostatně a našly si oba figuranty v zavřených úkrytech.
V lese měly obě hledání. Orfi jako přípravu na atesty - je moc šikovná. Aywy jsem se opět snažila připravit označení dvou figurantů vedle sebe, ale shodou okolností jsem k rébusu přišly ze strany, kde jeden figuratn nebyl cítit, čili našla je zase postupně. S Orfi jsem dělala i poslušnost. Je to šikulka.
Oběma jsem do posledního terénu podstrčila "negativ", tedy kuřecí maso (stejné, které měly ke snídani). Toník mi to natočil na kameru, abych u toho nebyla, ale věděla, co tam holky dělaly. Aywy maso úplně ignorovala, i když o něm věděla. Orfi se o něj zajímala, čuchala do škvíry docela dlouho, cca 1 minutu,ale neštěkala a nakonec sama od masa odešla a zase pátrala. Jsem ráda, že jsem si to vyzkoušela a jsem na ně obě moc pyšná! Plus tam měly figuranta v budově, kterého ovšem obě vyštěkaly přes zeď mimo budovu. Celkově to bylo hodně podařené cvičené. A musím poděkovat organizátorům za pozvání a Tondíkovi za figurování.
Orfi měla na tréninku dceru. Je to radost vidět, že Axička pracuje. Zakrátko jde na první záchranářskou zkoušku. Držíme jí palce!


Dinuška byla taky s námi, hezky se socializovala. Je to šikovná malá dračice. Nic pro ni není problém. Má vždy dobrou náladu.Vše se tak rychle naučila: cestovat v autě, nerušit nás v noci na pokoji, čekat na nás sama na pokoji. Naučila se prolézat tunely, chodit a pak i běhat po kladině. Taky si zaštěkala na cizí lidi, prošmejdila si první sutinu, přeskakovala potok, venčila se s cizími psy... Je to opravdu velice nadějné štěně, doufám, že to nepokazím...


IMZ Bezpečnost aneb seminář pro zaměstnance vysokých škol v Brně

14. května 2017 v 20:52 | kajan
Čtvrtek a pátek jsme s Tondou strávili v Brně ve školícícm středisku GŘ HZS. Zase jsme o něco informovanější. Opravdu některé příspěvky byly hodně inspirativní.

Díky vstřicnosti místního velitele jsme si mohli po semináři vyzkoušet místní trenažer. Připravili jsme zde Orfi a Aywy docela zajímavý pachový rébus. Každá ho vyřešila zcela jiným způsobem.





Bessince jsem zde našlápla stopu přes 7 různých povrchů. No a Dinadin měla socializaci - pohladilo ji tolik lidí, tolik toho viděla a slyšela...






Kam dál